Klíčové body

EU a USA uzavřely dohodu, která zabránila zavedení vysokých cel na evropský export
Trump prosadil 15% clo na automobily, ale vyloučil léky a kovy
Cla na polovodiče a léčiva zůstávají předmětem dalšího vyjednávání

Prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se osobně setkali v golfovém klubu Turnberry ve Skotsku, kde oznámili, že došlo k ujednání o clách, která měla vstoupit v platnost už během následujícího týdne.

Namísto původně hrozících 50% cel na téměř veškerý export z EU bude nově uplatněna sazba 15 % na většinu vývozů, včetně automobilového sektoru.

Tato dohoda, která přichází po měsících intenzivního vyjednávání, představuje významný krok k udržení globální obchodní stability. Kdyby k ní nedošlo, mohly by být globální dodavatelské řetězce a evropské hospodářství vážně narušeny.

Trumpovo ultimátum přimělo EU k dohodě

Jednání mezi EU a USA byla v posledních týdnech vyostřená, zejména poté, co Donald Trump v květnu oznámil plán zavést 50% clo na téměř všechny evropské produkty. Tento krok měl sloužit jako tlak na zrychlení vyjednávání. Později prezident úroveň navrhovaného cla snížil na 30 %, ale ponechal otevřenou možnost uplatnění maximální sazby, pokud nedojde k dohodě.

V dohodě, kterou obě strany oznámily 27. července, se Trump zavázal, že nová 15% cla se budou vztahovat především na automobily, přičemž vyloučeny byly farmaceutické výrobky a kovy. Ursula von der Leyenová přivítala dohodu jako nástroj k zajištění stability a předvídatelnosti transatlantického obchodu.

Podle vyjádření amerického prezidenta se jedná o „největší ze všech dohod“, přičemž zdůraznil, že jde o výsledek tvrdých, ale úspěšných vyjednávání.

Energetika, obrana a investice jako klíčové pilíře ujednání

Významným bodem dohody je závazek Evropské unie nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů a zároveň realizovat investice v USA ve výši 600 miliard dolarů. EU se rovněž zavázala k otevření svých trhů americkému zboží bez celních bariér a k nákupu „obrovského množství“ vojenského vybavení z USA.

Tyto kroky mají nejen ekonomický, ale i geopolitický rozměr, jelikož posilují vazby mezi evropskými zeměmi a USA v oblasti obrany a energetické bezpečnosti. Rozhodnutí EU nakupovat více americké energie může být vnímáno jako součást širší snahy snížit závislost na jiných dodavatelích, zejména v době, kdy globální situace zůstává napjatá.

Zatímco detaily ohledně nových investic a konkrétní podoba obchodních výhod pro americké firmy zatím nebyly zveřejněny, rámec dohody naznačuje, že obě strany byly ochotny přistoupit na kompromis, aby se vyhnuly nejhoršímu scénáři.

EU ustoupila výměnou za zmírnění cel

Evropská unie připustila, že souhlasila s asymetrickou dohodou, tedy takovou, která není rovnoměrná ve všech oblastech. Cílem tohoto přístupu bylo získat úlevy tam, kde by sektorová cla mohla ohrozit klíčová odvětví evropské ekonomiky, především automobilový průmysl a průmyslovou výrobu.

Původní návrh Trumpovy administrativy počítal s 25% clem na automobily a dvojnásobným clem na suroviny jako ocel, měď a hliník, což by výrazně poškodilo exportní ekonomiky Německa, Francie nebo Itálie. Tato odvětvová cla byla jedním z hlavních bodů odporu Evropské komise během jednání.

Evropská strana přitom sledovala, jak USA postupují s dalšími obchodními partnery. Země jako Japonsko, Filipíny či Indonésie již vyjednaly reciproční cla v rozmezí 15–20 %, přičemž Japonská dohoda na 15 % pro automobily byla považována za precedens. To pomohlo EU přistoupit na podobnou strukturu. USA zároveň pokračují v samostatných jednáních se zeměmi jako Švýcarsko, Jižní Korea a Tchaj-wan.

Ačkoli došlo k výraznému pokroku, v některých oblastech není rozhodnuto definitivně. Například cla na polovodiče a léčiva zůstávají předmětem samostatného vyšetřování, které podle ministra obchodu Howarda Lutnicka probíhá a jehož výsledek má být znám do dvou týdnů.

EU se přitom připravovala na možnost neúspěchu – plánovala odvetná cla na americké zboží v hodnotě 100 miliard eur, pokud by Trumpova cla vstoupila v platnost. V tuto chvíli ale vše nasvědčuje tomu, že se eskalace podařilo vyhnout, i když některá rizika stále přetrvávají.

Dohoda mezi EU a USA představuje zásadní diplomatický průlom, který odvrátil okamžité nebezpečí celní války s dopady na globální ekonomiku. I když není dokonalá a některé části zůstávají otevřené, dohoda přináší krátkodobou stabilitu a vytváří prostor pro další jednání. Evropa ustoupila, ale vyhnula se nejtvrdším clům, zatímco Trump získal politické vítězství. Výsledkem je kompromis, který možná nebude trvalý, ale na nynější poměry působí jako úspěch.

Prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se osobně setkali v golfovém klubu Turnberry ve Skotsku, kde oznámili, že došlo k ujednání o clách, která měla vstoupit v platnost už během následujícího týdne. Namísto původně hrozících 50% cel na téměř veškerý export z EU bude nově uplatněna sazba 15 % na většinu vývozů, včetně automobilového sektoru.Tato dohoda, která přichází po měsících intenzivního vyjednávání, představuje významný krok k udržení globální obchodní stability. Kdyby k ní nedošlo, mohly by být globální dodavatelské řetězce a evropské hospodářství vážně narušeny.Trumpovo ultimátum přimělo EU k dohoděJednání mezi EU a USA byla v posledních týdnech vyostřená, zejména poté, co Donald Trump v květnu oznámil plán zavést 50% clo na téměř všechny evropské produkty. Tento krok měl sloužit jako tlak na zrychlení vyjednávání. Později prezident úroveň navrhovaného cla snížil na 30 %, ale ponechal otevřenou možnost uplatnění maximální sazby, pokud nedojde k dohodě.V dohodě, kterou obě strany oznámily 27. července, se Trump zavázal, že nová 15% cla se budou vztahovat především na automobily, přičemž vyloučeny byly farmaceutické výrobky a kovy. Ursula von der Leyenová přivítala dohodu jako nástroj k zajištění stability a předvídatelnosti transatlantického obchodu.Podle vyjádření amerického prezidenta se jedná o „největší ze všech dohod“, přičemž zdůraznil, že jde o výsledek tvrdých, ale úspěšných vyjednávání.Energetika, obrana a investice jako klíčové pilíře ujednáníVýznamným bodem dohody je závazek Evropské unie nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů a zároveň realizovat investice v USA ve výši 600 miliard dolarů. EU se rovněž zavázala k otevření svých trhů americkému zboží bez celních bariér a k nákupu „obrovského množství“ vojenského vybavení z USA.Tyto kroky mají nejen ekonomický, ale i geopolitický rozměr, jelikož posilují vazby mezi evropskými zeměmi a USA v oblasti obrany a energetické bezpečnosti. Rozhodnutí EU nakupovat více americké energie může být vnímáno jako součást širší snahy snížit závislost na jiných dodavatelích, zejména v době, kdy globální situace zůstává napjatá.Zatímco detaily ohledně nových investic a konkrétní podoba obchodních výhod pro americké firmy zatím nebyly zveřejněny, rámec dohody naznačuje, že obě strany byly ochotny přistoupit na kompromis, aby se vyhnuly nejhoršímu scénáři.EU ustoupila výměnou za zmírnění celEvropská unie připustila, že souhlasila s asymetrickou dohodou, tedy takovou, která není rovnoměrná ve všech oblastech. Cílem tohoto přístupu bylo získat úlevy tam, kde by sektorová cla mohla ohrozit klíčová odvětví evropské ekonomiky, především automobilový průmysl a průmyslovou výrobu.Původní návrh Trumpovy administrativy počítal s 25% clem na automobily a dvojnásobným clem na suroviny jako ocel, měď a hliník, což by výrazně poškodilo exportní ekonomiky Německa, Francie nebo Itálie. Tato odvětvová cla byla jedním z hlavních bodů odporu Evropské komise během jednání.Evropská strana přitom sledovala, jak USA postupují s dalšími obchodními partnery. Země jako Japonsko, Filipíny či Indonésie již vyjednaly reciproční cla v rozmezí 15–20 %, přičemž Japonská dohoda na 15 % pro automobily byla považována za precedens. To pomohlo EU přistoupit na podobnou strukturu. USA zároveň pokračují v samostatných jednáních se zeměmi jako Švýcarsko, Jižní Korea a Tchaj-wan.Ačkoli došlo k výraznému pokroku, v některých oblastech není rozhodnuto definitivně. Například cla na polovodiče a léčiva zůstávají předmětem samostatného vyšetřování, které podle ministra obchodu Howarda Lutnicka probíhá a jehož výsledek má být znám do dvou týdnů.EU se přitom připravovala na možnost neúspěchu – plánovala odvetná cla na americké zboží v hodnotě 100 miliard eur, pokud by Trumpova cla vstoupila v platnost. V tuto chvíli ale vše nasvědčuje tomu, že se eskalace podařilo vyhnout, i když některá rizika stále přetrvávají.Dohoda mezi EU a USA představuje zásadní diplomatický průlom, který odvrátil okamžité nebezpečí celní války s dopady na globální ekonomiku. I když není dokonalá a některé části zůstávají otevřené, dohoda přináší krátkodobou stabilitu a vytváří prostor pro další jednání. Evropa ustoupila, ale vyhnula se nejtvrdším clům, zatímco Trump získal politické vítězství. Výsledkem je kompromis, který možná nebude trvalý, ale na nynější poměry působí jako úspěch.