Oznámení nové obchodní dohody mezi Spojenými státy a Vietnamem se ve středu promítlo do růstu akcií několika předních značek z oblasti módy a obuvi. Investoři přivítali zprávu o snížení nejistoty ohledně celních tarifů, přestože výsledná dohoda přináší nové výzvy, zejména pro firmy s vysokou expozicí vůči výrobě ve Vietnamu. Podle analytiků se bude dopad lišit podle konkrétní značky a schopnosti pružně reagovat na změny v dodavatelském řetězci. Americký prezident Donald Trump oznámil na síti Truth Social, že USA a Vietnam dosáhly nové obchodní dohody. V jejím rámci budou Spojené státy uplatňovat 20% clo na dovoz z Vietnamu, zatímco zboží z jiných zemí, které projde přes Vietnam, bude zatíženo ještě vyšší sazbou 40 %. Naopak vývoz amerického zboží do Vietnamu zůstane bezcelní. Před tímto oznámením platila na většinu vietnamského zboží dovozní daň ve výši 10 %, přičemž krátce zavedené 46% clo z dubna bylo později pozastaveno na 90 dní – toto přechodné období mělo skončit 9. července. Smlouva tedy znamená mírnější, ale trvalejší verzi cla. Na burze zpráva okamžitě podpořila některé firmy. Akcie Nike (NKE) a Lululemon Athletica (LULU) ve středu posílily, přestože další vývoj zůstává nejistý. Analytik Rick Patel z Raymond James upozornil, že Vietnam je klíčovým dodavatelským regionem pro mnoho módních značek a maloobchodníků. Například běžecká značka On Holding (ONON) získává z Vietnamu asi 90 % obuvi, zatímco výrobce značek Ugg a Hoka, Deckers Outdoor (DECK), se na Vietnam spoléhá zhruba v 75 % výroby. V případě společnosti Nike se odhaduje, že ve Vietnamu vzniká přibližně 42 % produktů. Rizika pro některé značky rostou Podle výzkumné zprávy UBS ale nová dohoda skrývá potenciálně negativní důsledky, především kvůli obavám z možného rozšíření cel i na další země. Analytik Jay Sole ve své zprávě uvedl, že opatření budou mít nepříznivější dopad na sportovní značky, které mají obtížnější možnosti přemístit výrobu mimo Vietnam. Firmy jako Under Armour (UAA), Victoria’s Secret (VSCO) a G-III Apparel Group (GIII), vlastník značek DKNY a Karl Lagerfeld, jsou podle UBS mezi nejohroženějšími. UBS očekává, že průměrná úprava odhadů zisku na akcii se v sektoru oděvu a maloobchodu může pohybovat mezi 3 % až 5 % pro letošní i příští rok. U výše zmíněných značek to ale může být až 12 % až 20 %, v závislosti na jejich konkrétním napojení na vietnamské dodavatele. Podle Solea tato opatření posilují pravděpodobnost, že USA přistoupí k dalšímu zvyšování cel vůči jiným státům, což přináší do sektoru další vrstvu nejistoty. Navzdory tomu, že trh po oznámení dohody reagoval pozitivně, Sole upozorňuje, že tržní ocenění už možná obsahovalo očekávání 25% cla, které bylo dříve zvažováno, a tedy 20% sazba působí mírněji, než se investoři obávali. Firmy budou muset hledat nové cesty Jedním z klíčových problémů, na které analytici upozorňují, je komplikovanost návratu výroby do USA. Trumpova administrativa sice tvrdí, že nová cla podpoří domácí výrobu a zároveň omezí závislost na Číně, ale většina ekonomů se domnívá, že přechod zpět na americkou půdu bude velmi nákladný a pomalý. V odvětví, které se opírá o levnou a flexibilní práci, bude přesun výroby vždy spojován s vyššími náklady – a ty se zřejmě promítnou do cen pro spotřebitele. Mnoho firem se už v posledních letech snažilo diverzifikovat dodavatelské řetězce a přesunout výrobu z Číny do zemí jako je právě Vietnam. Nová dohoda však tuto strategii může zásadně narušit. Zástupci firem v posledních kvartálních výsledcích připustili, že vedou jednání s dodavateli, jak rozložit dopad vyšších tarifů, ale rychlé řešení se neočekává. Patel přesto upozorňuje, že výsledek dohody může být méně represivní, než se původně čekalo. Vzhledem k tomu, že USA oznámily 20% clo namísto obávaných 25–30 %, může být první reakce trhu spíše odrazem relativní úlevy, než důvěry v dlouhodobou stabilitu. Trh si oddychl, ale nejistota zůstává Souhrnně lze říci, že obchodní dohoda mezi USA a Vietnamem přináší smíšené efekty. Krátkodobě zklidnila trh a přinesla částečné snížení nejistoty, především díky mírnějšímu než očekávanému tarifu. Dlouhodobě ale představuje nové náklady a hrozbu rozšíření podobných opatření na další země, což vytváří napětí pro firmy napříč módním a sportovním segmentem. Důležitou otázkou nyní zůstává, jak budou společnosti schopné přizpůsobit své výrobní řetězce, aniž by zásadně ohrozily marže. A také, zda Trumpova strategie skutečně povede ke zvýšení výroby v USA, nebo se promění jen v další faktor, který zvýší ceny v maloobchodě.