Tyto společnosti, které se soustředí na vývoj čipů pro umělou inteligenci, spoléhají na to, že vývozní omezení ze strany USA vytvoří prostor pro růst domácí poptávky a přispějí k posílení čínské soběstačnosti v oblasti pokročilých technologií. Obě IPO by se měla uskutečnit na technologické burze STAR Market v Šanghaji, která slouží jako čínská odpověď na americký Nasdaq.

Společnost Moore Threads sídlící v Pekingu plánuje získat 8 miliard juanů, zatímco šanghajská MetaX si klade za cíl získat 3,9 miliardy juanů. Tato čísla nejenže ukazují na výrazné ambice obou firem, ale zároveň potvrzují rostoucí snahy čínských investorů podpořit domácí špičkové výrobce polovodičů, kteří se kvůli geopolitickému napětí s USA dostávají do stále složitější situace. V obou případech jde o mladé firmy založené v roce 2020, které však již nyní představují konkurenci pro globální lídry, jako je například Nvidia.

Tento krok přichází v době, kdy Spojené státy dále zpřísňují vývozní omezení týkající se pokročilých čipů. V dubnu USA zavedly nová pravidla, která zakazují vývoz modelu H20 od Nvidie do Číny. Tento čip je přitom jedním z nejpoužívanějších nástrojů při trénování modelů umělé inteligence. USA také omezily přístup čínských firem k zahraničním výrobním kapacitám, zejména u společnosti TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company), která je klíčovým hráčem ve výrobě špičkových čipů.

Obě firmy – Moore Threads i MetaX – sice označují americké sankce za zásadní riziko, zároveň však tvrdí, že v nich vidí strategickou příležitost. Jak uvedla Moore Threads, omezení vývozu pokročilých GPU vede čínské společnosti k urychlení vývoje domácích alternativ. MetaX doplnila, že geopolitický tlak vytváří prostor pro posílení vazeb mezi místními výrobci a zákazníky, což by mohlo vést k vytvoření silnějšího ekosystému pro vývoj i výrobu GPU přímo v Číně.

Z hlediska finančních výsledků zatím obě firmy vykazují výrazné ztráty, především kvůli vysokým investicím do výzkumu a vývoje. Moore Threads dosáhla v roce 2024 tržeb 438 milionů juanů, ale zároveň vykázala ztrátu 1,49 miliardy juanů. To navazuje na předchozí roky, kdy ztráty činily 1,67 miliardy juanů (2023) a 1,84 miliardy juanů (2022). MetaX na tom není výrazně lépe – v roce 2024 její tržby činily 743 milionů juanů, ale zaznamenala ztrátu 1,4 miliardy juanů, po ztrátách 871 milionů v roce 2023 a 777 milionů v roce 2022.

Přesto jsou obě firmy považovány za přední domácí výrobce GPU a jejich vstup na kapitálové trhy by mohl představovat klíčový milník pro další rozvoj. Podle He Huie, výzkumného ředitele pro polovodiče ve společnosti Omdia, by čínská strategie podpory soběstačnosti mohla těmto firmám pomoci dosáhnout úspor z rozsahu, které jsou nutné pro budoucí ziskovost a konkurenceschopnost na globální úrovni.

Za pozornost stojí i původ zakladatelů obou společností. MetaX byla založena bývalými zaměstnanci AMD, včetně předsedy Chen Weilianga, jenž dříve vedl vývoj GPU produktové řady tohoto amerického giganta. Moore Threads zase založili bývalí zaměstnanci Nvidie, včetně předsedy Zhang Jianzhonga, který působil jako generální ředitel pro čínské operace společnosti Nvidia. Obě firmy tak čerpají západní know-how, které nyní přetvářejí do domácí technologické infrastruktury.

Vstup Moore Threads a MetaX na čínskou burzu se odehrává v širším kontextu čínské snahy dosáhnout technologické nezávislosti. Čína se dlouhodobě snaží snížit závislost na dovozu čipů a budovat vlastní polovodičový průmysl, a to nejen v oblasti výroby, ale také v návrhu a testování čipů. IPO těchto dvou firem je tedy více než jen finanční událostí – je symbolickým krokem v rámci čínské technologické strategie.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že konkurence na čínském trhu GPU roste. Vedle Moore Threads a MetaX působí na trhu také Huawei, Cambricon, Hygon a řada dalších startupů, které se snaží využít geopolitické situace k vlastnímu růstu. Investoři i analytici budou IPO obou firem pečlivě sledovat jako lakmusový papírek důvěry v domácí čipový sektor.