V aktuální situaci, kdy přetrvává vysoká ekonomická nejistota, by podle Joachima Nagela, prezidenta německé Bundesbanky a člena Rady guvernérů ECB, nebylo rozumné dopředu určovat budoucí směřování úrokových sazeb. Vystoupil s tímto postojem na veřejné akci v Tübingenu, kde mimo jiné zdůraznil, že ECB musí zůstat flexibilní a rozhodovat se případ od případu na základě nových dat.Vysoká nejistota brání jasným závazkůmPodle Nagela by se ECB neměla předem zavazovat k dalšímu snižování sazeb, ani ho vylučovat. Je podle něj zásadní zůstat otevřený všem variantám dalšího vývoje. Zároveň upozornil, že „zvýšená nejistota rychle nezmizí“, a že jakékoliv předem dané trajektorie by byly v současné době neodpovědné.ECB v červnu přikročila k historicky prvním snížením sazeb po několika letech restriktivní politiky. Celkem za uplynulý rok došlo k osmi čtvrtprocentním snížením. A přestože se podle některých signálů může tato vlna blížit ke konci, trhy stále očekávají alespoň ještě jeden další krok směrem dolů do konce letošního roku.Zástupci ECB zároveň čelí riziku, že inflace zůstane pod cílovou 2% hranicí příliš dlouho – zejména pokud bude euro dále posilovat. To potvrdil i francouzský člen Rady guvernérů François Villeroy de Galhau, který vyjádřil obavy z trvalejšího nedosažení inflačního cíle, pokud by se kurz eura dostal nad 1,20 USD. Takové posílení by mohlo podle viceprezidenta ECB Luise de Guindose situaci „výrazně zkomplikovat“.Prognózy počítají s inflací pod cílem až do roku 2027Podle nejnovějších prognóz ECB by se inflace měla až do poloviny roku 2027 držet pod 2 %. Spotřebitelské ceny by tak měly po dobu 18 měsíců růst pomaleji, než odpovídá cílované hladině. Joachim Nagel v této souvislosti připomněl, že za nižším růstem inflace v roce 2026 budou pravděpodobně stát základní efekty z předchozích let.Přesto ale vidí současný vývoj spíše optimisticky. „Inflace se pohybuje kolem 2 %, a co je ještě povzbudivější, naši experti očekávají, že ve střednědobém horizontu zůstane v tomto rozmezí,“ uvedl. Důležitým signálem je i klesající inflace ve službách, která doposud zůstávala na vyšší úrovni než celková míra inflace. Nagel v tomto ohledu mluvil o „pozitivním vývoji“, přesto však vyzval k opatrnosti, protože trh služeb zůstává citlivý.Zazněly i geopolitické obavy. Nagel se vyjádřil k možné obchodní politice Spojených států v případě návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Podle něj by Evropská unie neměla v jednáních „ustupovat příliš brzy“ a zároveň by měla dát americké administrativě jasně najevo, že ochranářská celní politika může poškodit všechny zúčastněné. „Neměli bychom si hrát se světovou ekonomikou,“ dodal.ECB nechává dveře otevřené i pro nestandardní nástrojeVedle sazeb zůstávají v arzenálu ECB i nestandardní nástroje, jako je kvantitativní uvolňování. I když o konkrétním použití těchto nástrojů zatím není rozhodnuto, Nagel varoval před jejich běžným využíváním. Zdůraznil, že rozsáhlé nákupy aktiv by měly zůstat „absolutní výjimkou“ – a to zejména kvůli rizikům, která představují pro rozvahy centrálních bank. Tyto kroky totiž mohou vést nejen k finančním ztrátám, ale i k vytvoření cenových bublin na trzích aktiv.Revize strategie z roku 2021, která zavedla symetrický inflační cíl 2 %, měla za cíl zmírnit historické obavy ECB z příliš nízké inflace. Nově se však zdůrazňuje, že ECB bude reagovat stejně rozhodně i na výrazné přestřelení inflačního cíle, nejen na jeho nedosažení. Nagel tuto rovnováhu ocenil a připomněl, že banka je připravena použít „důrazná a vytrvalá opatření“, pokud by se inflace odchýlila oběma směry.Rada guvernérů tak zůstává připravena na široké spektrum scénářů – a to včetně těch, které by vyžadovaly návrat k aktivnějším zásahům do trhu. I přesto však převažuje opatrnost. ECB bude nadále rozhodovat zasedání po zasedání, s důrazem na aktuální data a vývoj v eurozóně i ve světě.