Léto bývá pro denní dělníky v USA obdobím nejvyšší aktivity. Zejména před obchody Home Depot (HD), které nabízejí nářadí, materiály i potenciální pracovní příležitosti, se v teplých měsících shromažďují stovky lidí v naději na krátkodobou práci. Tito „jornaleros“, jak se jim často říká, nabízejí své služby například jako pokrývači, malíři nebo pomocní stavební dělníci. V poslední době však přítomnost denních dělníků na parkovištích Home Depot výrazně klesla. Důvodem je vlna zásahů imigračních úřadů ICE, kterou podnítila Trumpova administrativa a která zasáhla i toto tradiční místo neformálního trhu práce. Cílené zásahy a strach z deportace V průběhu několika posledních měsíců došlo k desítkám zatčení denních dělníků před obchody Home Depot ve velkých městech, jako je Los Angeles, New York nebo Baltimore. Tyto zásahy byly přímým důsledkem rozhodnutí Stephena Millera, vysokého úředníka Trumpova Bílého domu, který na konci května nařídil agentům ICE, aby se na tato místa zaměřili. Cílem kampaně je deportace nelegálních imigrantů – i za cenu napětí a veřejné kritiky. Pro samotné dělníky znamenají razie přímé existenční ohrožení. Jeden z nich, který se z pochopitelných důvodů rozhodl vystoupit anonymně, přiznal, že kvůli strachu z deportace přestal docházet k Home Depot v East Windsor, New Jersey. „Teď je pro nás to nejdůležitější období v roce a strach nám brání vyjít ven,“ uvedl pro CNN ve španělštině. Tato obava není přehnaná. Home Depot se stal symbolem širšího problému, v němž se střetává potřeba levné pracovní síly, imigrace a sílící politická kontrola. Zásahy ICE navíc vyvolaly celonárodní protesty, které upozorňují na problematiku neformální ekonomiky a postavení imigrantů v USA. Zdroj: Getty Images Symbióza i napětí: denní dělníci a Home Depot Home Depot, pátý největší maloobchodní řetězec v USA, se v průběhu dekád rozrostl v jednu z klíčových infrastruktur pro malé stavební firmy a kutily. Právě kolem jeho prodejen se začala od 80. let formovat komunita denních dělníků – převážně imigrantů z Mexika a Jižní Ameriky. Tato neformální pracovní síť usnadnila najímání levné, flexibilní pracovní síly, což bylo výhodné jak pro zákazníky, tak pro samotné pracovníky, kteří často nemají přístup k jiným formám zaměstnání. Tento vztah měl však vždy své hranice. Home Depot formálně popírá, že by denní dělníci byli součástí jeho obchodního modelu. Společnost uvádí, že jejím cílem je poskytování zákaznického servisu a kvalitního sortimentu, nikoli zprostředkování práce. Přesto je realita složitější. Díky umístění obchodů v dělnických čtvrtích a příměstských oblastech se Home Depot stal přirozeným bodem, kde se střetávají nabídka a poptávka po krátkodobé práci. Nik Theodore, odborník na městskou politiku a pracovní trhy, upozorňuje, že Home Depot není nevinným pozorovatelem tohoto vývoje. Úspěch společnosti a její expanze pomohly vytvořit podmínky, v nichž se trh s denními dělníky dále rozvinul. Ekonomické a politické tlaky: tlak na pracovníky roste Denní dělníci se pohybují na pomezí soukromého a veřejného prostoru. Na parkovištích Home Depot často čekají celé hodiny, než je někdo najme, přičemž nemají žádnou oficiální ochranu. V některých městech jsou proto zaváděna opatření – jako například přístřešky a zázemí pro pracovníky nebo finanční podpora center pro denní dělníky (např. v New Yorku). Naopak jiná města zakázala nabízení práce na ulici, čímž situaci dále komplikují. Pro Home Depot představuje přítomnost denních dělníků reputační a právní výzvu. Společnost tvrdí, že nemá informace o plánech ICE a že se na zásazích nepodílí. Zaměstnanci jsou podle vedení instruováni, aby se v případě zásahu vyhnuli konfrontaci. V minulosti se však Home Depot ocitl v centru kritiky – například kvůli politickému angažmá spoluzakladatelů, kteří byli otevřenými podporovateli Trumpovy tvrdé imigrační politiky. Obchodní model společnosti se mezitím čím dál více opírá o „profesionální zákazníky“, jako jsou menší stavební firmy, specializovaní řemeslníci nebo generální dodavatelé. Ti dnes tvoří asi polovinu ze 160 miliard dolarů ročního obratu Home Depot. Současně však ztráta menších stavebnin a pokles ziskových marží nutí tyto firmy šetřit na mzdových nákladech, což dále zvyšuje poptávku po levné pracovní síle. Podle údajů organizace Associated Builders and Contractors chybí ve stavebnictví téměř 500 000 pracovníků. Imigranti tvoří zhruba 30 % tohoto sektoru – a více než 20 % z nich pracuje bez dokumentace, zejména ve státech jako Kalifornie, New York nebo Texas. Tato realita činí z Home Depot nejen logistický uzel, ale také epicentrum imigrační debaty. Zdroj: Getty Images Co bude dál: pracovníci v nejistotě Situace denních dělníků ilustruje hlubší strukturální problém amerického pracovního trhu. Na jedné straně je zde zřejmá poptávka po levné a flexibilní pracovní síle, bez které by mnohé stavební zakázky nebylo možné dokončit. Na druhé straně stojí nefunkční imigrační politika, která nutí tisíce lidí přežívat na hraně legality a žít ve strachu z razií. Politická polarizace, nedostatek legislativní reformy a ekonomické tlaky vytvářejí prostředí, v němž je Home Depot symbolem paradoxu: slouží jako centrum náboru, ale zároveň se od pracovníků distancuje. Ačkoliv razie ICE nejsou přímo organizovány firmou, jejich dopad je velmi reálný – desítky lidí zůstávají bez příjmu, pod hrozbou deportace a bez jakékoliv právní nebo sociální ochrany. Otázkou zůstává, jak dlouho tento stav může trvat – a jakou cenu za něj bude společnost platit, nejen v podobě zpožděných staveb, ale především v narůstajícím sociálním napětí a ztrátě důvěry mezi komunitami a institucemi.