V nejnovějším vyjádření, zveřejněném na sociální síti Truth Social, Trump oznámil záměr uvalit 10% clo na všechny země, které vstoupí do bloku BRICS – tedy rozvíjející se ekonomiky, jako je Brazílie, Rusko, Indie, Čína nebo Jižní Afrika. Toto nové clo má být navíc ke všem stávajícím obchodním překážkám a nebude mít žádné výjimky. Tento krok okamžitě otřásl komoditními trhy.

Mezi prvními reagovala měď – její cena na Londýnské burze kovů (LME) klesla o 0,7 % na 9 800,50 USD za tunu. Jedná se už o třetí pokles v řadě, přičemž minulý týden měď krátce překročila hranici 10 000 USD, což bylo její tříměsíční maximum.

Spolu s mědí klesl také hliník o 0,8 %, a to stejně jako většina ostatních hlavních kovů obchodovaných na LME. Takto široký pokles ukazuje, jak silný dopad mohou mít pouhé politické komentáře – zvlášť když přicházejí od osoby, která má historii výrazného ovlivňování globálních trhů.

Trumpův návrh se objevuje v době, kdy mezinárodní obchodní vztahy vstupují do citlivé fáze. Jeho administrativa má podle ministra financí Scotta Bessenta v plánu odeslat dopisy až 15 obchodním partnerům s návrhem nových celních opatření. Očekává se, že revidovaná cla vstoupí v platnost 1. srpna. Bessent navíc uvedl, že i po Trumpově původně stanoveném termínu 9. července bude možné vést další jednání, což naznačuje, že prostor pro diplomatické řešení stále existuje – byť omezený.

Změna obchodního klimatu přichází v okamžiku, kdy si průmyslové kovy v posledních měsících vedly velmi dobře, a to i přes celosvětovou ekonomickou nejistotu. Měď – často vnímaná jako barometr globální ekonomické aktivity – těžila z rostoucího dovozu do Spojených států i z poklesu zásob na světových trzích. K jejímu růstu přispěl i slabší dolar, který zvyšuje atraktivitu komodit obchodovaných v americké měně. Tento trend však nyní narazil na geopolitickou realitu a měď se znovu dostává pod tlak.

Pokles nezaznamenala jen měď – futures na železnou rudu obchodované v Singapuru také ztrácely a klesly o 0,5 % na 95,30 USD za tunu. To je další signál, že se investoři začínají obávat širších dopadů nové obchodní linie, kterou Trump naznačuje. Hrozba cel vůči zemím BRICS není jen teoretická – právě tyto země patří mezi největší producenty a spotřebitele surovin na světě. Například Čína je největším světovým odběratelem mědi i železné rudy, a jakékoli obchodní napětí s ní má okamžité důsledky pro globální nabídku a poptávku.

Záměr uvalit nové clo je zároveň symbolickým gestem, které může odradit ostatní země od sbližování s BRICS. Tento blok se v posledních letech rozšiřuje a získává větší geopolitickou váhu, což Washington dlouhodobě sleduje s obavami. Trump touto hrozbou vysílá jasný signál, že jakákoli orientace směrem k BRICS bude považována za ekonomicky nepřijatelnou a bude sankcionována. Tato politika „buď s námi, nebo proti nám“ může mít důsledky nejen pro obchod, ale i pro investiční prostředí v rozvojových zemích.

Zda Trumpův plán skutečně vejde v platnost, bude záležet nejen na výsledku listopadových prezidentských voleb, ale i na reakci dalších globálních hráčů. Prozatím však jeho slova stačila na to, aby trhy reagovaly okamžitě a negativně. Komoditní trhy jsou obzvlášť citlivé na signály ohledně světového obchodu a rostoucí protekcionismus – ať už skutečný nebo pouze naznačený – má potenciál zpomalit investice, narušit dodavatelské řetězce a zvýšit cenovou volatilitu.

Na závěr je nutné připomenout, že klesající ceny kovů nemusejí být pouze špatnou zprávou. Pro průmyslové podniky v Evropě, Asii i USA to může znamenat úlevu ve formě levnějších vstupních nákladů. Nicméně dlouhodobě by destabilizace obchodních vztahů mohla zbrzdit obnovu ekonomiky, zejména v regionech, které jsou závislé na vývozu surovin nebo jejich zpracování.