Evropské akcie v roce 2025 zažily začátek, který mnohé překvapil. Ve srovnání s Wall Street získaly náskok, jaký se jen tak nevidí. Zatímco v březnu měl evropský index STOXX 600 náskok deset procentních bodů před americkým indexem S&P 500, do léta americké trhy většinu tohoto rozdílu stáhly. STOXX 600 si do začátku července připsal růst 6,6 %, zatímco S&P 500 o něco více – 6,8 %. To však neznamená, že by investoři měli Evropu odepsat. Právě naopak. I když naděje evropských investorů na strukturální změnu síly mezi kontinenty dostala trhliny, měnový aspekt zůstává klíčovým faktorem, který může investiční rozhodování zásadně ovlivnit. Jedním z hlavních důvodů původního náskoku Evropy byla kombinace chaotické politické situace v USA a neobvykle aktivní fiskální politiky Německa. Tato kombinace dočasně vytvořila dojem, že evropské akcie mohou konečně předběhnout své americké protějšky na delší dobu. Výsledkem byla vlnu optimismu, která se promítla do růstu indexů i důvěry investorů. Jenže pak přišel duben a s ním i oživení amerických technologických společností. Podle Mariji Veitmane ze State Street Global Markets byl zlomovým momentem začátek výsledkové sezony. Šéfové technologických firem jako Nvidia nebo Microsoft začali otevřeně komunikovat o silném růstu zisků. Od té doby technologický sektor, který tvoří zhruba třetinu indexu S&P 500, vzrostl o výrazných 24 %. Akcie společnosti Nvidia se dokonce vyšplhaly o 45 %, čímž opět získaly titul nejhodnotnější společnosti světa. V Evropě pro ni neexistuje přímá konkurence. To vše přispělo k opětovnému obratu ve prospěch Wall Street, alespoň z pohledu indexového růstu. Je však třeba zůstat nohama na zemi. Investoři i analytici upozorňují, že růst amerických indexů je do značné míry poháněn vysokými valuacemi, které se mohou v případě negativních zpráv rychle zhroutit. Madeleine Ronner z DWS uvedla, že zatímco valuace amerických akcií jsou nadprůměrné a citlivé na politická rizika, evropské ocenění zůstává rozumnější. Navíc začínají opět růst i zisky evropských firem, což může v budoucnu snížit rozdíl mezi oceněním amerických a evropských titulů. DWS dokonce očekává, že růst HDP v USA a Evropě bude v letech 2025 a 2026 téměř identický, což podporuje argumenty pro další udržitelný růst evropských akcií. Při detailnějším pohledu na strukturu evropského růstu je však vidět, že většina výnosů pocházela z velmi úzké skupiny sektorů. Obranný průmysl a banky se staly hlavními tahouny – obrana rostla o 50 %, banky o 28 %. Podle BNP Paribas Exane přitom tyto sektory tvoří více než polovinu výnosů indexu STOXX 600, i když na samotném indexu mají podíl jen 16 %. To ukazuje na značnou koncentraci a zároveň na možný nedostatek důvěry ve zbytek trhu. Navíc některé tituly, jako například německá Rheinmetall, se obchodují s P/E vyšším než 50 – tedy na úrovni, která předčí i technologické giganty typu Apple nebo Microsoft. Na druhou stranu měnový trh ukazuje na sílu eura, která je v roce 2025 možná ještě významnější než samotný výkon akciových trhů. Zatímco začátkem roku většina analytiků předpovídala, že euro oslabí pod hranici jednoho dolaru, realita je úplně opačná. Euro se blíží k hodnotě 1,20 USD, tedy k úrovním, které jsme neviděli čtyři roky. Za tímto pohybem nestojí ani tak masivní nákup evropských aktiv, ale spíše ochlazení zájmu o ta americká. Zahraniční investoři čím dál častěji zajišťují měnové riziko u amerických aktiv, aby se ochránili před oslabením dolaru. A podle George Saravelose z Deutsche Bank stačí, když zahraniční hráči prostě přestanou nakupovat americké akcie – tím už dolar oslabuje. Pro evropské investory to má jasný důsledek: zisky z amerických akcií jsou v eurech výrazně nižší. Přestože S&P 500 dosahuje v dolarech historických maxim, po přepočtu do eura je o 9 % pod únorovým maximem. Oproti tomu evropský STOXX 600 sice v eurech ještě nedosáhl březnového vrcholu, ale v dolarech se již na historické maximum vyšplhal. Význam měnového kurzu tak nelze podceňovat. Pro investory, kteří operují v eurech, může být výhodnější zůstat v Evropě nejen kvůli rozumnějším valuacím, ale i kvůli posilující domácí měně. I když naděje na strukturální obrat sil mezi Evropou a USA zatím nevyšly, měnové zisky mohou hrát roli skrytého vítěze roku 2025.