Německo, největší ekonomika EU, odmítlo návrh Evropské komise, který počítá s rekordními výdaji ve výši 2 bilionů eur. Rozhodnutí Berlína přišlo jen několik hodin poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová návrh představila v Bruselu. Reakce ze strany německé vlády signalizuje obtížný proces schvalování, který čeká evropské instituce v následujících měsících.V oficiálním prohlášení označil mluvčí německé vlády navržený rozpočet za „nepřijatelný“ v době, kdy se jednotlivé členské státy EU snaží konsolidovat své vlastní veřejné finance. „Komplexní navýšení rozpočtu EU je v této chvíli nepřijatelné,“ zaznělo z Berlína. Německo tak dává jasně najevo, že pro něj prioritou zůstává fiskální disciplína a opatrnost vůči rostoucím výdajům na evropské úrovni.Reakce Německa představuje zásadní překážku pro schválení nového rozpočtového rámce. Rozpočet, který má vstoupit v platnost v roce 2028, musí být jednomyslně schválen všemi členskými státy a získat podporu Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že Německo patří mezi klíčové přispěvatele do rozpočtu EU, jeho postoj má značnou váhu.Struktura rozpočtu a klíčové priorityEvropská komise navrhuje výrazné navýšení celkového objemu rozpočtu oproti současnému víceletému finančnímu rámci pro roky 2021–2027, který činí 1,2 bilionu eur. Nový návrh počítá s částkou 1,98 bilionu eur, což odpovídá přibližně 1,3 % hrubého domácího produktu EU.Jedním z hlavních pilířů návrhu je fond pro konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost v objemu 590 miliard eur. Z této částky má 451 miliard eur směřovat na podporu evropských podniků, které čelí tlaku mezinárodní konkurence, zejména ze Spojených států a Číny.Významnou část rozpočtu tvoří také plánované financování Ukrajiny ve výši 100 miliard eur na sedmileté období. Podle von der Leyenové mají tyto prostředky pomoci s obnovou a odolností Ukrajiny, a zároveň podpořit její ambici stát se členem Evropské unie. Tento krok je v souladu s předchozími úvahami Komise, jak je dříve uvedl Bloomberg.Na druhé straně návrh počítá se snížením výdajů na zemědělství, tradičně jedné z největších kapitol evropského rozpočtu. Přímé platby zemědělcům mají dosáhnout minimálně 300 miliard eur, což je pokles oproti současným 387 miliardám eur. Ursula von der Leyenová uvedla, že složení financování v rámci této kapitoly se do určité míry změní.Politické a ekonomické napětí v pozadíNávrh rozpočtu přichází v době, kdy se EU snaží reagovat na zvyšující se globální tlak v oblasti bezpečnosti a technologické konkurence. Vedle snahy posílit obranné kapacity hraje klíčovou roli i potřeba investic do inovací a udržení kroku se Spojenými státy, které ve velkém investují do svého průmyslu.Zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, publikovaná v loňském roce, varovala, že EU čelí investičnímu deficitu až 800 miliard eur ročně, pokud nezmění svou politiku. Právě navrhovaný rozpočet má být jednou z cest, jak tomuto trendu čelit, zejména podporou zelených technologií, digitální transformace a výzkumu.Současný víceletý finanční rámec podporuje přibližně 50 různých programů – od výzkumu a vývoje až po energetiku – a je primárně financován z příspěvků členských států. Bohatší země, jako je Německo, patří mezi čisté přispěvatele, což jejich nároky na efektivitu výdajů ještě zvyšuje.Výhled a schvalovací procesZahájení projednávání rozpočtu ve středu znamená začátek náročného procesu, do kterého se zapojí nejen Evropský parlament, ale i Evropská rada, která sdružuje vrcholné představitele členských států. Pro přijetí návrhu je nutná jednomyslná podpora, a to nejpozději do konce roku 2027.Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola ve svém vyjádření ujistila, že parlament bude dohlížet na efektivní využití každého centu z rozpočtu. „Rozpočtová disciplína není volbou, je to naše odpovědnost,“ zdůraznila.Rozpočtové debaty v EU jsou tradičně plné napětí a protichůdných požadavků – od zájmů zemědělských sektorů po snahy o podporu rozvoje v méně bohatých regionech. S letošním návrhem se však přidávají nové dimenze – geopolitika, energetická bezpečnost a posilování obranyschopnosti bloku.Zároveň se očekává, že tlak zvenčí – včetně postoje Spojených států, kde Donald Trump avizuje možnost, že by Evropa měla převzít větší část finanční odpovědnosti za podporu Ukrajiny – přidá další vrstvu složitosti.Celý proces projednávání návrhu tak slibuje náročná jednání, ve kterých bude každá členská země hájit své národní priority. Schválení nového finančního rámce se tak může stát jedním z klíčových politických testů soudržnosti a odhodlání EU v nadcházejících letech.