S blížícím se termínem 9. července, kdy má vypršet 90denní odklad tzv recipročních cel prezidenta Donalda Trumpa, roste napětí na trzích i v obchodních kruzích po celém světě. Investoři doufají, že po měsících nejistoty a zvýšené volatility dojde konečně k uzavření obchodních dohod mezi Spojenými státy a jejich hlavními obchodními partnery, především s Evropskou unií a Japonskem. Přestože někteří představitelé vyjadřují mírný optimismus, Morgan Stanley upozorňuje, že trh by měl počítat i s tím, že „věci nepůjdou podle plánu“. Ve své víkendové zprávě investiční banka představila tři možné scénáře vývoje, které mohou mít zásadní dopad na globální obchodní prostředí i tržní výkonnost v druhé polovině roku 2025. Prezident Trump oznámil, že v pondělí od 12:00 ET budou doručeny dopisy jednotlivým zemím – buď s potvrzením dosažení dohody, nebo s oznámením o nových clech. Přestože administrativa naznačila, že nová cla nevstoupí v platnost dříve než 1. srpna, napětí zůstává vysoké, protože výše těchto celních sazeb není dosud známa. Trump dříve hovořil o možných sazbách až 60–70 %, což by zásadně ovlivnilo ceny dovozů i postavení amerických firem na světových trzích. Scénář 1: „Odložit rozhodnutí“ Základní scénář Morgan Stanley předpokládá, že USA prodlouží stávající odklad zavedení cel a oznámí, že v jednáních byl dosažen pokrok. To by znamenalo restart odpočítávání a poskytlo by více času vyjednavačům na doladění klíčových rozdílů. Podle hlavního stratéga Michaela Zezase by v tomto případě zůstaly současné základní sazby na 10 %, i když by mohla být vyslána varování, že v případě nesplnění určitých podmínek se sazby zvýší. Tento vývoj by sice nepřinesl finální dohodu, ale signalizoval by snahu pokračovat v jednáních. Evropská unie i Japonsko by tak získaly více prostoru pro dosažení rámcových kompromisů. Podle zdrojů CNBC je největší nadějí Evropy alespoň minimální dohoda, která by předešla uvalení cel. Cecilia Malmströmová, bývalá komisařka EU pro obchod, k tomu uvedla, že nečeká ambiciózní dohodu, ale spíše dílčí konsensus, který umožní pokračovat v dialogu bez hrozby okamžitých sankcí. Tento scénář by trhy mohly vnímat jako pozitivní oddych, přestože by nejistota přetrvávala. Scénář 2: „Selektivní cla“ Druhá možnost nastíněná Morgan Stanley je méně příznivá – tzv. taktická eskalace. Pokud jednání nedospějí k dostatečnému pokroku, Spojené státy by mohly zavést cla selektivně, a to v několika fázích. Takový přístup by umožnil pokračovat v jednáních, ale zároveň by zvýšil tlak na konkrétní země, především na EU a Japonsko, které čelí složitějším vyjednávacím procesům kvůli různorodosti svých odvětví. Cecilia Malmströmová upozornila, že pokud dojde ke zvýšení amerických cel bez odpovídajících ústupků, může Evropská unie reagovat protiopatřeními. „Bylo by velmi nešťastné, kdyby konflikt eskaloval,“ uvedla. Podle ní má Evropa stále co nabídnout a americký spotřebitel by mohl pocítit následky vyšších cel, pokud by se výměna mezi oběma stranami zadrhla. Tento scénář by pravděpodobně přinesl větší volatilitu na trzích a mohl by mít negativní dopad na exportně orientované firmy. Scénář 3: „Rámcové dohody“ Nejoptimističtějším scénářem, který Morgan Stanley označuje jako „konstruktivní překvapení“, je situace, kdy USA oznámí rámcové obchodní dohody namísto detailně propracovaných smluv. Tento krok by měl především uklidnit trhy, protože by naznačil, že trend ve výši amerických cel jde směrem dolů, a tedy i riziko dalšího zdražování importu by klesalo. Rámcové dohody by poskytly základ pro budoucí úpravy podrobností a umožnily by zachovat důvěru v obchodní vztahy bez nutnosti okamžitých zásahů. Z dlouhodobého hlediska by právě tento scénář mohl vést k normalizaci obchodního prostředí a pozitivnímu dopadu na investiční klima. Z krátkodobého pohledu by přinesl pokles nejistoty a pozitivní impuls pro akcie, zejména v sektorech citlivých na mezinárodní obchod. Závěr Tři scénáře od Morgan Stanley ukazují, jak rozdílný může být dopad obchodní politiky USA na globální trhy. Každý z nich přináší odlišný vývojový rámec pro investory, vlády i podniky. V ideálním případě budou obchodní partneři schopni alespoň částečně naplnit očekávání trhu, minimalizovat rizika a posunout se k větší stabilitě. Pokud však dojde k eskalaci, může světová ekonomika čelit dalšímu kolu protekcionismu, které bude mít důsledky pro růst, inflaci i měnovou politiku. V následujících dnech proto bude každý signál z Bílého domu či Bruselu pečlivě sledován, protože může ovlivnit nejen směr cla, ale i směr globálních akciových trhů.