Tvrdí, že Spojené státy ztrácejí stovky miliard dolarů kvůli tomu, že Fed nepřistupuje ke snížení úrokových sazeb. Podle Trumpa by měla základní sazba klesnout na jedno procento, nebo dokonce ještě níže.Jeho výtky přicházejí v době, kdy úrokové náklady federální vlády prudce rostou, a to kvůli kombinaci vysokých úrokových sazeb a narůstajícího státního dluhu. Trump dokonce zveřejnil ručně psaný vzkaz, v němž Powella přímo vyzývá ke snížení sazeb a tvrdí, že současný přístup centrální banky „stojí USA jmění“.Růst úrokových nákladů zvyšuje tlak na federální rozpočetV posledních letech se úrokové platby USA dramaticky zvýšily. V rozpočtovém roce 2020 činily 346 miliard dolarů, ale v aktuálním fiskálním roce podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu vzrostou na 952 miliard. V příštím roce by pak měly přesáhnout 1 bilion dolarů – historicky rekordní částku. Úroky se tak stávají druhou největší položkou výdajové stránky rozpočtu, hned po výdajích na sociální zabezpečení, přičemž překonávají jak zdravotnictví, tak obranu.Podle ekonoma Shaie Akabase z Bipartisan Policy Center je dnes téměř 18 centů z každého dolarového příjmu státní pokladny vynakládáno na obsluhu dluhu. Do konce desetiletí by se toto číslo mohlo zvýšit až na 25 centů. To znamená, že i když by se podařilo úrokové sazby snížit, celkové úroky by kvůli obrovskému dluhu zůstaly vysoké.Snížení sazeb Fedu neznamená automaticky nižší úroky z dluhuTrumpova kritika a snaha o přímý vliv na měnovou politiku naráží na realitu fungování trhu. Úrokové sazby, za které si federální vláda půjčuje, jsou totiž ovlivňovány řadou faktorů, nikoliv pouze sazbou Fedu. Dluhopisy se vydávají s různou splatností – od krátkodobých po 30leté – a právě u těch dlouhodobých není dopad politiky Fedu tak přímý.Například prudké snížení základní sazby může naopak vyvolat růst dlouhodobých výnosů, pokud trhy vyhodnotí takový krok jako inflační riziko nebo známku nestability. Jak upozorňuje Marc Goldwein z Výboru pro odpovědný federální rozpočet, není žádná jistota, že by snížení sazeb Fedu vedlo ke snížení skutečných úrokových nákladů USA.Goldwein rovněž upozorňuje, že pokud by Trump chtěl skutečně snížit náklady na obsluhu státního dluhu, účinnějším nástrojem by bylo snížení strukturálního rozpočtového deficitu. To by však vyžadovalo politicky náročná rozhodnutí – buď zvýšení daní, nebo škrty ve výdajích, případně kombinaci obojího. Místo toho ale Trumpova politika, včetně masivních daňových škrtů, deficit naopak prohlubuje.Politika versus fiskální realita: co by opravdu pomohloTrump v současnosti propaguje rozsáhlé škrty ve federálních sociálních programech, ale ty ve skutečnosti nedokážou vykompenzovat daňové úlevy, které plánuje nebo už prosadil. Výsledkem je další nárůst deficitu, který jen přispívá k růstu úrokových nákladů, proti nimž tak ostře vystupuje.Navíc předsedu Fedu nelze jednoduše odvolat, jak by si Trump mohl představovat. Powell byl jmenován do svého druhého čtyřletého funkčního období teprve v roce 2022 a jeho nezávislost je chráněna zákonem. I kdyby byl nahrazen někým s „holubičím“ přístupem, dopad na dlouhodobé sazby zůstává nejistý.Fed jako centrální banka řídí měnovou politiku primárně s cílem zajistit cenovou stabilitu a plnou zaměstnanost, nikoliv za účelem přímé podpory fiskální politiky. Snížení sazeb za cenu zvýšené inflace nebo ztráty důvěry trhu by mohlo způsobit ještě vyšší dlouhodobé úroky, čímž by se celý efekt obrátil proti svému zamýšlenému cíli.