Poté, co administrativa uzavřela obchodní dohodu s Evropskou unií, se pozornost investorů i analytiků obrací na další možné dohody, jejichž uzavření má klíčový termín do 1. srpna. Hlavním nástrojem americké strany zůstávají cla, jejichž hrozící zvýšení slouží jako páka k vyjednávání výhodnějších podmínek. Klíčoví partneři, jako Čína, Indie nebo Tchaj-wan, se tak ocitají pod rostoucím tlakem.Zejména vztahy mezi Washingtonem a Pekingem zůstávají ve středu pozornosti. Podle deníku South China Morning Post se obě strany dohodly na prodloužení celního příměří o dalších 90 dní. Jedná se o navázání na předběžnou dohodu z května, která již vedla k pozastavení některých vysokých cel minimálně do 12. srpna. V pondělí se přitom ve Švédsku uskutečnila další jednání a další kolo rozhovorů je naplánováno na úterý.Trump osobně potvrdil, že jednání pokračují, když během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve skotském golfovém klubu Turnberry uvedl: „Právě teď jednáme s Čínou.“ I přesto zůstává celní sazba vůči Číně na úrovni 30 %, což je výsledek dosavadní předběžné dohody. Pro srovnání – v dubnu hrozily až 145% cly.Nové dohody a hrozba cel od 1. srpnaV návaznosti na dohodu s EU, která stanovuje americké clo ve výši 15 %, se Spojené státy snaží uzavřít podobné dohody s dalšími klíčovými zeměmi. Japonsko, Velká Británie, Vietnam, Indonésie a Filipíny už dohody uzavřely, zatímco další partneři zůstávají v nejistotě. Vláda poslala v červenci více než 20 zemím dopis, ve kterém Trump varoval před zvýšením cel od 1. srpna, pokud nebude dosaženo dohody. Mezi adresáty ale nebyla Čína, Indie ani Tchaj-wan, a desítky dalších menších států žádný dopis neobdržely.Trump v pondělí avizoval, že většina zemí bez dohody by mohla čelit clům mezi 15 % a 20 %, což posiluje vnímání, že 15 % se stává novým minimem. Dříve se přitom jako základní sazba zmiňovalo 10 %. Tento posun podle některých analytiků ukazuje, že Trumpova administrativa standardizuje vyšší cla jako nástroj pro dosažení strategických cílů.Klíčové země v hledáčku investorůAnalytici společnosti Raymond James, vedení Edem Millsem, uvedli, že v nejbližších dnech očekávají oznámení dalších obchodních dohod. Jejich tým se zaměřuje na státy jako Jižní Korea, Indie, Tchaj-wan, Thajsko a Malajsie. Naopak méně optimističtí jsou ve vztahu ke Kanadě, která zatím dohodu neuzavřela a čelí riziku zavedení 35% cel – s výjimkami stanovenými v rámci dohody USMCA.Z přehledu aktuálních sazeb vyplývá, že zatímco EU, Japonsko či Británie si vyjednaly relativně stabilní podmínky, jiné státy zůstávají vystaveny hrozbě dramatického navýšení cel. Například Brazílie může čelit až 50% sazbě, Thajsko a Kambodža až 36 %.Celní režim tedy zůstává silně variabilní a závisí na tom, zda se dané zemi podaří s USA vyjednat konkrétní dohodu. Z celkem přibližně 200 států se ale americká administrativa aktuálně soustředí zejména na 18 hlavních obchodních partnerů, což ukazuje selektivní strategii zaměřenou na nejvlivnější ekonomiky.Tržní reakce a širší dopad Trumpovy strategieTrhy zatím na vývoj reagují pozitivně. Index S&P 500 se v posledních dnech obchoduje výše a směřuje k dalšímu historickému maximu, což podle některých komentářů odráží důvěru investorů v to, že Trumpovy dohody přinesou stabilitu v globálním obchodu – navzdory ostré rétorice a agresivní celní politice.Tobin Marcus ze společnosti Wolfe Research ve své poznámce uvedl, že Trump donutil obchodní partnery i trhy akceptovat globální zvýšení cel, které výrazně přesahuje původní očekávání. Dodává také, že se seznam odvětvově zaměřených cel rozšiřuje, což znamená, že nejde pouze o plošné navýšení, ale o cílenou politiku zasahující konkrétní sektory.To vše ukazuje, že obchodní politika Spojených států prochází hlubokou proměnou, jejíž dopad je cítit napříč kontinenty. Ať už dojde k dalším dohodám, či nikoliv, nový celní rámec nastavuje očekávání pro globální obchodní vztahy nejen v letošním roce, ale i do budoucna.