Klíčové body

Trump zaslal cla 14 zemím, včetně Japonska a Jižní Koreje
Nová cla vstoupí v platnost od 1. srpna 2025
Akciové trhy reagovaly poklesem kvůli obavám z inflace a dodavatelů

Poté, co v roce 2025 opět získal prezidentský úřad, se rozhodl navázat na svůj tvrdý postoj vůči zahraničním obchodním partnerům.

Jeho nová vlna celních dopisů adresovaných klíčovým asijským i jiným státům je toho důkazem. Tentokrát však nejde jen o rétoriku – konkrétní sazby a termíny implementace byly již zveřejněny.

Série dopisů cílí na strategické země

V pondělí Trump rozeslal první celní dopisy vládám Japonska a Jižní Koreje. Tyto dokumenty se záhy objevily i na jeho platformě Truth Social, kde potvrdil, že bude pokračovat v zasílání dalších oznámení. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová následně upřesnila, že dopisy obdrží přibližně dalších 12 zemí, včetně Malajsie, Indonésie, Laosu, Kazachstánu, Jižní Afriky, Bangladéše nebo Thajska.

Cílem je oznámit nové celní sazby a nabídnout prostor pro vyjednávání – s tím, že nové tarify začnou platit od 1. srpna 2025. Trumpova administrativa tímto krokem zároveň nahrazuje původní datum účinnosti 9. července, kdy mělo skončit 90denní moratorium vyhlášené po „dni osvobození“ 2. dubna.

Zatímco v minulosti bývaly Trumpovy hrozby často vnímány jako nepodložené, tentokrát je situace jiná. Dopisy obsahují jasně definované požadavky a obchodním partnerům dávají méně než měsíc na odpověď a případné ústupky v obchodní politice vůči USA.

Cla nejsou jen rétorikou, ale konkrétní politikou

Obsah dopisů ukazuje, že nová cla nejsou pouze odvetná, ale cílená. Některým státům byla sazba dokonce upravena dolů – například Kambodži klesla z původních 49 % na 36 %, což naznačuje, že se Trump snaží prezentovat tarifní politiku jako promyšlenou, nikoliv čistě represivní.

V praxi to znamená, že například Japonsko bude od 1. srpna čelit clu ve výši 25 %, stejně jako Jižní Korea, Malajsie nebo Indonésie. Laos a Myanmar se pak dostaly až na hranici 40 %, zatímco Srbsko nebo Bangladéš budou zatíženy 35% tarifem.

Mluvčí Bílého domu uvedla, že pokud jednotlivé země do začátku srpna neprojeví ochotu ke změnám, cla vstoupí v platnost automaticky. Tato strategie připomíná Trumpův dřívější přístup během obchodní války s Čínou, ale tentokrát je rozšířený o větší spektrum zemí – od východní Asie po Balkán a Afriku.

Trump hraje o čas i pozici na domácí scéně

Celá iniciativa má nejen zahraničněpolitický rozměr, ale i silný vnitropolitický podtext. Trump se snaží ukázat domácím voličům, že chrání americké pracovníky a průmysl. Činí tak způsobem, který je mu vlastní – jednostrannými akcemi, silnými prohlášeními a přímým tlakem na jednotlivé vlády.

Oproti předchozím letům však jeho administrativa přistupuje k tarifní politice systematičtěji. Cla nejsou zaváděna ze dne na den, ale s dostatečným předstihem a za podmínky možnosti vyjednávání. To může oslovit i některé umírněnější republikány a nezávislé voliče, kteří preferují tvrdý, ale předvídatelný styl diplomacie.

Navíc je třeba dodat, že Trumpův krok přichází v době, kdy americká ekonomika zpomaluje a trhy hledají jistotu. I proto byly dopisy zveřejněny až po zavření burzy, aby se minimalizoval okamžitý dopad na akcie – především v sektorech citlivých na zahraniční obchod.

Trhy zareagovaly propadem, ale zatím bez paniky

I přes snahu zmírnit bezprostřední reakci zaznamenaly americké akcie po zveřejnění dopisů znatelný pokles. Index S&P 500 (SPX) oslabil o 0,79 %, ETF sledující japonské akcie iShares MSCI Japan (EWJ) ztratil 2,39 % a jihokorejský iShares MSCI South Korea (EWY) odepsal až 3,62 %.

Ztráty sice nebyly extrémní, ale signalizují, že investoři vnímají celní eskalaci jako reálné riziko. Vzhledem k objemu obchodu USA s uvedenými zeměmi jde o zásah, který může ovlivnit především automobilový, polovodičový a textilní průmysl.

Zejména Japonsko a Jižní Korea hrají klíčovou roli v dodavatelských řetězcích pro americké firmy, od čipů až po baterie. Cla na jejich exporty tak mohou zvýšit ceny pro americké spotřebitele, což se může projevit v inflaci – a tím i v dalším směřování měnové politiky Fedu.

Poté, co v roce 2025 opět získal prezidentský úřad, se rozhodl navázat na svůj tvrdý postoj vůči zahraničním obchodním partnerům. Jeho nová vlna celních dopisů adresovaných klíčovým asijským i jiným státům je toho důkazem. Tentokrát však nejde jen o rétoriku – konkrétní sazby a termíny implementace byly již zveřejněny.Série dopisů cílí na strategické zeměV pondělí Trump rozeslal první celní dopisy vládám Japonska a Jižní Koreje. Tyto dokumenty se záhy objevily i na jeho platformě Truth Social, kde potvrdil, že bude pokračovat v zasílání dalších oznámení. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová následně upřesnila, že dopisy obdrží přibližně dalších 12 zemí, včetně Malajsie, Indonésie, Laosu, Kazachstánu, Jižní Afriky, Bangladéše nebo Thajska.Cílem je oznámit nové celní sazby a nabídnout prostor pro vyjednávání – s tím, že nové tarify začnou platit od 1. srpna 2025. Trumpova administrativa tímto krokem zároveň nahrazuje původní datum účinnosti 9. července, kdy mělo skončit 90denní moratorium vyhlášené po „dni osvobození“ 2. dubna.Zatímco v minulosti bývaly Trumpovy hrozby často vnímány jako nepodložené, tentokrát je situace jiná. Dopisy obsahují jasně definované požadavky a obchodním partnerům dávají méně než měsíc na odpověď a případné ústupky v obchodní politice vůči USA.Cla nejsou jen rétorikou, ale konkrétní politikouObsah dopisů ukazuje, že nová cla nejsou pouze odvetná, ale cílená. Některým státům byla sazba dokonce upravena dolů – například Kambodži klesla z původních 49 % na 36 %, což naznačuje, že se Trump snaží prezentovat tarifní politiku jako promyšlenou, nikoliv čistě represivní.V praxi to znamená, že například Japonsko bude od 1. srpna čelit clu ve výši 25 %, stejně jako Jižní Korea, Malajsie nebo Indonésie. Laos a Myanmar se pak dostaly až na hranici 40 %, zatímco Srbsko nebo Bangladéš budou zatíženy 35% tarifem.Mluvčí Bílého domu uvedla, že pokud jednotlivé země do začátku srpna neprojeví ochotu ke změnám, cla vstoupí v platnost automaticky. Tato strategie připomíná Trumpův dřívější přístup během obchodní války s Čínou, ale tentokrát je rozšířený o větší spektrum zemí – od východní Asie po Balkán a Afriku.Trump hraje o čas i pozici na domácí scéněCelá iniciativa má nejen zahraničněpolitický rozměr, ale i silný vnitropolitický podtext. Trump se snaží ukázat domácím voličům, že chrání americké pracovníky a průmysl. Činí tak způsobem, který je mu vlastní – jednostrannými akcemi, silnými prohlášeními a přímým tlakem na jednotlivé vlády.Oproti předchozím letům však jeho administrativa přistupuje k tarifní politice systematičtěji. Cla nejsou zaváděna ze dne na den, ale s dostatečným předstihem a za podmínky možnosti vyjednávání. To může oslovit i některé umírněnější republikány a nezávislé voliče, kteří preferují tvrdý, ale předvídatelný styl diplomacie.Navíc je třeba dodat, že Trumpův krok přichází v době, kdy americká ekonomika zpomaluje a trhy hledají jistotu. I proto byly dopisy zveřejněny až po zavření burzy, aby se minimalizoval okamžitý dopad na akcie – především v sektorech citlivých na zahraniční obchod.Trhy zareagovaly propadem, ale zatím bez panikyI přes snahu zmírnit bezprostřední reakci zaznamenaly americké akcie po zveřejnění dopisů znatelný pokles. Index S&P 500 oslabil o 0,79 %, ETF sledující japonské akcie iShares MSCI Japan ztratil 2,39 % a jihokorejský iShares MSCI South Korea odepsal až 3,62 %.Ztráty sice nebyly extrémní, ale signalizují, že investoři vnímají celní eskalaci jako reálné riziko. Vzhledem k objemu obchodu USA s uvedenými zeměmi jde o zásah, který může ovlivnit především automobilový, polovodičový a textilní průmysl.Zejména Japonsko a Jižní Korea hrají klíčovou roli v dodavatelských řetězcích pro americké firmy, od čipů až po baterie. Cla na jejich exporty tak mohou zvýšit ceny pro americké spotřebitele, což se může projevit v inflaci – a tím i v dalším směřování měnové politiky Fedu.