Zavedení 50% cla na dovoz mědi do Spojených států, které má vstoupit v platnost už prvního srpna, způsobilo nejen cenový šok na trzích, ale také vlnu nejistoty mezi obchodními partnery a investory. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa představila opatření jako strategický krok, výjimky pro vybrané země a možnost mezinárodní aliance naznačují, že konečný dopad může být složitější a vícerozměrný. Zejména Chile, hlavní dodavatel mědi do USA, usiluje o výjimku, zatímco Spojené státy a Evropská unie jednají o možné dohodě v oblasti kovů. Ceny mědi rostou, trh reaguje s nervozitou Oznámení o zavedení cel ze dne 8. července vedlo k prudkému nárůstu cen. V ten samý den vystřelila cena mědi o 13 % na 5,6855 dolaru za libru, což bylo nejvyšší hodnoty od roku 1968. Následně cena dosáhla nové rekordní úrovně 5,82 dolaru za libru 23. července, i když v dalších dnech mírně klesla. Investiční fond Global X Copper Miners (COPX), zaměřený na těžbu mědi, přitom od začátku týdne ztratil přes 2 %, čímž vymazal většinu předchozích zisků. Podle Natalie Scott-Gray ze společnosti StoneX trhy aktuálně trápí nejistota ohledně případných výjimek pro jednotlivé země, přičemž Chile má vzhledem k vyjádřením ministra financí Maria Marcela největší šanci na výjimku. USA jsou zhruba z 44 % závislé na dovozu mědi, přičemž nejvíce ji získávají právě z Chile. To spolu s obchodním přebytkem s touto zemí zvyšuje pravděpodobnost, že Washington nabídne výjimku. Možné dopady cel a vývoj cenové arbitráže mezi trhy Dopad nových cel závisí právě na tom, zda budou některé země osvobozeny. Pokud Chile výjimku získá, očekává se podle StoneX pokles arbitrážních rozdílů mezi cenami mědi na Comexu a LME (Londýnská burza kovů). V opačném případě dojde k jejich výraznému nárůstu. Například zatímco cena tří­měsíčního kontraktu na měď na LME činila v pondělí 9 793 dolarů za tunu (přibližně 4,44 USD za libru), zářijový kontrakt na Comexu se obchodoval za 5,63 dolaru za libru. Rozdíl cen by se mohl ještě více rozevřít, pokud cla vstoupí v plné výši bez výjimek. V takovém případě by ceny mědi v USA zůstaly střednědobě vysoké, zatímco globální výhled by byl spíše pesimistický kvůli menší atraktivitě vývozu do USA. Zajímavostí je také údajný nárůst „předběžných nákupů“ mědi do USA před účinností cla. Podle J.P. Morgan vzrostl dovoz rafinované mědi do května meziročně o 129 %, což vedlo k nebývalému navýšení zásob. Přesto se očekává, že ve druhé polovině roku dojde k ochlazení poptávky a uvolnění tlaku na ceny. Geopolitika, obchodní aliance a strukturální poptávka Vedle obchodních aspektů se do hry dostává také mezinárodní diplomacie. Evropský komisař Maros Sefcovic hovořil o plánu vytvořit společnou obchodní alianci mezi USA a EU pro ocel, hliník a měď. V praxi by to znamenalo nahrazení cel kvótovým systémem, kdy by vývoz v rámci kvót podléhal nulovým nebo minimálním clům, zatímco vývoz mimo kvótu by mohl být zatížen až 50% sazbou. V případě mědi a dřeva se zatím čeká na výsledek vyšetřování podle článku 232, které určuje, zda dovoz těchto surovin představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA. Podle Scott-Gray by výsledná cla neměla překročit 15 %, pokud bude kvótový systém schválen. Dlouhodobý výhled však není jen otázkou cla. John Caruso z RJO Futures upozorňuje, že jsme svědky strukturálního růstu poptávky po mědi, zejména kvůli rozvoji umělé inteligence. Jedno datové centrum může spotřebovat až 2 177 tun mědi, a to nepočítáme modernizaci elektrických sítí, přechod k elektromobilitě či digitalizaci průmyslu. Podle Carusa jsme uprostřed dlouhodobého býčího trendu, který může trvat celé dekády. Zavedení Trumpova cla na měď je tedy významným momentem, který ovlivní nejen krátkodobé ceny a obchodní vztahy, ale i dlouhodobé globální dodavatelské řetězce. Výjimky pro klíčové partnery, potenciální obchodní aliance a narůstající strukturální poptávka po mědi v důsledku technologických trendů ukazují, že otázka není jen v tom, zda clo bude nebo nebude. Hlavní otázkou je, jak se světový trh s mědí této nové realitě přizpůsobí.