Google je dnes jednou z čelních společností v rámci vývoje smartphonů a dalších chytrých zařízení. Za to vděčí i akvizici legendárního výrobce telefonů. 17. srpna roku 2011 společnost Google oznámila akvizici společnosti Motorola Mobility za 12,5 miliardy dolarů, čímž vstoupila do odvětví výroby mobilních zařízení. Google se od té doby stal zásadní technologickou společností v dnešním světě – vlastně jednou z těch úplně nejzásadnějších. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1812 – Napoleon Bonaparte zvítězil nad ruskou armádou v bitvě u Smolenska. 1877 – Asaph Hall objevil Phobos, větší ze dvou známých měsíců planety Marsu. 1943 – Druhá světová válka: několik japonských torpédoborců dosáhlo taktického vítězství nad početně stejným loďstvem USA v bitvě u Horaniu. 1960 – Gabon získal nezávislost od Francie. 1962 – Osmnáctiletý zedník Peter Fechter byl zastřelen východoněmeckými pohraničníky při pokusu o překročení Berlínské zdi. 1970 – Sověti vypustili do vesmíru sondu Veněra 7, jež 15. prosince téhož roku úspěšně přistála na Venuši. 1982 – Vychází první hudební optický disk, CD vyvinuli Sony a Philips. První hudebním CD se stává album ABBA The Visitors. Původně mělo mít CD 60 minut jak LP, ale SONY trvá na 74 minutách, aby se na jedno CD vešla celá Beethovenova Devátá symfonie. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1587 – Virginia Dareová se stala prvním anglickým dítětem narozeným v Americe na ostrově Roanoke v dnešní Severní Karolíně. 1872 – Montgomery Ward vydal vůbec první zásilkový katalog a položil tak základy moderního konceptu přímého maloobchodního prodeje napřímo spotřebitelům. 1982 – V německé Langenhagenu byl vyroben první kompaktní disk (CD), který znamenal začátek digitální audio revoluce v hudebním průmyslu. 2008 – Britská energetická společnost Centrica získala 20% podíl ve společnosti British Energy, která byla v té době největší britskou společností vyrábějící elektřinu. Motorola: Úspěch i neúspěch mobilního revolucionáře Společnost založili v roce 1928 v Chicagu bratři Paul a Joseph Galvinovi jako Galvin Manufacturing Corporation.Jejím prvním výrobkem byl "bateriový eliminátor", zařízení, které připojovalo stejnosměrné radiostanice napájené bateriemi ke střídavému proudu, který se tehdy nacházel v téměř dvou třetinách amerických domácností.V roce 1930 začala společnost prodávat levné automobilové rádio s názvem Motorola, které se stalo nejoblíbenější volbou pro nové automobily, a také úspěšnou sadu pro trh s náhradními díly. V roce 1937 se společnost rozšířila o domácí stolní rádia a představila první autorádio s tlačítkovou volbou. Během velké hospodářské krize snížila společnost Galvin Manufacturing počet svých zaměstnanců o dvě třetiny a její tržby klesly o více než třetinu. Aby se společnost v pozdějších letech krize udržela, bratři Galvinové, kteří byli proti odborům, přebírali práci od jiných společností, například od společnosti Philco Corporation, jejíž dělníci v roce 1938 stávkovali. Na obhajobu těchto akcí Galvinovi tvrdili, že jejich nástupní mzda 40 až 60 centů za hodinu převyšovala průměr v odvětví, který činil 25 až 35 centů za hodinu. V roce 1940 společnost představila dvojici výrobků pro obousměrnou rádiovou komunikaci pro policii a armádu. Prvním byl policejní rádiový systém v pásmu AM, který byl později téhož roku přijat v Bowling Green v Kentucky; druhým byl Handie-Talkie, ruční zařízení v pásmu AM s dlouhou anténou, které nakonec používali vojáci během druhé světové války. Oba systémy založené na AM byly rychle nahrazeny technologiemi FM. K nejvýznamnějšímu nahrazení došlo v roce 1943, kdy společnost Galvin Manufacturing vynalezla FM vysílačku Walkie-Talkie. Toto zařízení nosili vojáci na bojišti ve speciálních batozích a mohlo komunikovat na větší vzdálenosti a s mnohem menším statickým rušením než jeho předchůdce založený na AM. Oboustranná vysílačka se během války používala na všech frontách a je považována za rozhodující faktor mnoha spojeneckých vítězství v poli. V roce 1943 společnost poprvé veřejně prodala akcie a v roce 1947 změnila název na Motorola, Inc, což byla v té době již dobře známá značka. V následujícím roce rozšířila Motorola svou roli na americkém spotřebitelském trhu uvedením prvního televizoru za méně než 200 dolarů, modelu Golden View. Jeho sedmipalcová kulatá obrazová trubice pomohla společnosti Motorola do roku 1954 získat 10 % amerického televizního trhu. V roce 1953 vytvořila společnost, stejně jako ostatní výrobci televizorů, vlastní pořad Motorola TV Hour, aby zvýšila zájem o nové médium. Týdenní dramatický seriál uváděl Robert Galvin, syn Paula Galvina a viceprezident společnosti. V polovině padesátých let se řada spotřebních výrobků společnosti Motorola rozšířila o gramofony s vysokým rozlišením. Poté, co si v roce 1952 Motorola licencovala návrh tranzistorů od Bellových laboratoří, začala s nimi experimentovat, aby jimi nahradila velké, těžké a drahé rádiové zdroje. V roce 1956 začala společnost prodávat hybridní rádia s elektronkami i tranzistory - svůj první úspěšný vstup na trh elektronických výrobků. V témže roce začala společnost prodávat své tranzistory dalším výrobcům a založila divizi polovodičových produktů ve Phoenixu v Arizoně. Do roku 1962 měla společnost na trhu více než 4 000 různých elektronických součástek. Jedním z největších prvních trhů byly automobily, jejichž výrobci používali elektronické součástky pro výrobu alternátorů, které v 60. letech nahradily generátory ve většině prodávaných automobilů. Společně s Ford Motor Company a Radio Corporation of America (RCA) vyvinula Motorola v roce 1965 osmistopý magnetofon pro automobily. Robert Galvin se stal prezidentem společnosti v roce 1956. Navzdory pokračujícímu úspěchu společnosti Motorola a silnému uznání značky v oblasti spotřebitelských produktů změnil strategii společnosti směrem k přímému prodeji podnikům a státní správě. V roce 1962 začala Motorola dodávat radiokomunikační zařízení pro bezpilotní letoun Mariner a později pro pilotované vesmírné programy Gemini. Zpráva astronauta Apolla Neila Armstronga z Měsíce v roce 1969 byla přenesena přes transpondér navržený společností Motorola. V roce 1974 společnost prodala svou řadu televizorů Quasar japonské společnosti Matsushita Electrical Industrial Co., Ltd., čímž ukončila většinu svého historického podnikání v oblasti spotřebního zboží. V témže roce Motorola uvedla na trh svůj první mikroprocesor určený k prodeji výrobcům počítačů. Její nejoblíbenější počítačové čipy, řada MC680x0, se používaly ve všech prvních počítačích Apple Macintosh a v počítačích pracovních stanic společností Sun Microsystems, Inc. a Silicon Graphics, Inc. v průběhu 80. a počátkem 90. let. V roce 1993 vyvinula společnost společně s IBM Corporation a Apple Computer, Inc. (nyní Apple Inc.) první spotřebitelský čip RISC (reduced-instruction-set computing), PowerPC, v neúspěšném pokusu sesadit Intel Corporation z pozice předního prodejce mikroprocesorů. Motorola byla úspěšnější na trhu vestavěných mikroprocesorů, které se staly všudypřítomnými v řídicích jednotkách automobilů, průmyslových řídicích systémech a v takových běžných předmětech, jako jsou kuchyňské spotřebiče, pagery, elektronické herní systémy, směrovače, laserové tiskárny a kapesní osobní digitální asistenti (PDA). Na tomto trhu se Motorola stala vedoucím výrobcem.