Podle dopisu Celní a hraniční ochrany (CBP) ze dne 31. července by se clo vztahovalo na zlaté slitky o hmotnosti jednoho kilogramu a 100 uncí. Tento krok by mohl narušit globální dodavatelský řetězec, který propojuje hlavní obchodní centra v Londýně, New Yorku a švýcarských městech.

Bílý dům však v pátek tyto informace označil za „dezinformaci“ a oznámil záměr vydat výkonné nařízení, které situaci vyjasní. Podle jeho představitele má být cílem odstranit zmatek a poskytnout jasné stanovisko ohledně případného zdanění zlata.

Reakce trhu a první dopady

Po zprávě CBP ceny zlata v New Yorku krátce vzrostly o více než 1 % a překročily rekordní hranici 3 500 USD za trojskou unci. Následně však zisky zkorigovaly a v pátek odpoledne se obchodovalo kolem 3 460 USD. V Londýně zůstaly ceny relativně beze změny, což odráželo rostoucí prémiovou přirážku pro newyorský trh.

Clo prezidenta Donalda Trumpa zahrnuje také 39% sazbu na dovoz ze Švýcarska – země, kde se nachází většina světových rafinérských kapacit. Tento fakt vyvolal obavy mezi obchodníky, že případné zdanění zlata by výrazně zvýšilo náklady a zkomplikovalo fyzické vypořádání kontraktů na burze Comex.

Nejistota mezi investory a obchodníky

Zlato si letos připsalo zhruba 31 % hodnoty, a to zejména díky své pověsti bezpečného útočiště v období geopolitických a ekonomických turbulencí. Jak upozornila Ulrike Hoffmann-Burchardi z UBS, neočekávaná cla by mohla zkomplikovat fungování dodavatelských řetězců a omezit schopnost trhu pružně reagovat.

Podobně stratég UBS Joni Teves uvedl, že vyšší náklady na dovoz z rafinérií ve Švýcarsku by výrazně prodražily proces fyzického doručení zlata v USA. To by mohlo odradit některé účastníky trhu od obchodování na amerických burzách, což by se negativně promítlo do jejich likvidity.

Možné dlouhodobé dopady

Ole Hansen ze Saxo Bank upozornil, že pokud by cla skutečně vstoupila v platnost, mohlo by to snížit atraktivitu New Yorku jako klíčového centra pro obchodování s drahými kovy. V důsledku toho by investoři mohli hledat alternativní trhy, například v Asii nebo na Blízkém východě.

Podle Roba Hawortha z US Bank by změny mohly narušit současnou strukturu globálního obchodu se zlatem, který je citlivý na stabilitu a předvídatelnost obchodních podmínek. Švýcarská průmyslová asociace výrobců a obchodníků s drahými kovy již vyjádřila znepokojení nad možnými dopady na dlouhodobé obchodní vztahy mezi USA a Švýcarskem.

Reakce trhu v následujících dnech

Po úvodní vlně nejistoty se obchodníci snažili přizpůsobit nové situaci. Někteří z nich začali zvažovat přesun obchodních aktivit na jiné burzy, zejména v Asii, kde by případná cla neměla přímý dopad. Tento přesun by mohl znamenat nejen změnu směru toků fyzického zlata, ale i postupnou změnu globálních cenových referencí, které dosud určuje především New York a Londýn.

Dopad na průmysl drahých kovů

Výrobci a obchodníci s drahými kovy upozorňují, že jakékoli dlouhodobé zavedení cla by mohlo vést k reorganizaci dodavatelských řetězců. To by ovlivnilo nejen velké burzy a investory, ale i menší firmy, které se specializují na výrobu zlatých šperků a mincí. Změny by se mohly promítnout i do cen pro koncové zákazníky, což by se dotklo širokého spektra spotřebitelů.

Politické pozadí rozhodování

Celá situace má také politický rozměr. Rozhodnutí o clech na zlato by bylo dalším krokem v širší obchodní politice administrativy prezidenta Trumpa, která v posledních měsících zvýšila cla na řadu dovozů. Tento přístup má podporu části voličů, kteří vnímají cla jako nástroj ochrany americké ekonomiky, ale zároveň vyvolává odpor mezi firmami závislými na mezinárodním obchodu.

Očekávání dalšího vývoje

Analytici předpokládají, že jasné stanovisko Bílého domu, které má být zveřejněno formou výkonného nařízení, bude klíčové pro stabilizaci trhu. Pokud bude zlato z celní politiky vyjmuto, mohlo by to vést k rychlému návratu důvěry investorů. Naopak potvrzení cel by mohlo spustit dlouhodobější odliv obchodníků z amerických burz a přenastavení globálního obchodního systému se zlatem.