Měnový pár EUR/USD má podle analytiků letos stále reálný potenciál dosáhnout psychologické hranice 1,20. Americká centrální banka pravděpodobně odhlédne od inflačního výkyvu taženého energiemi a přistoupí ke dvojímu snížení sazeb. Zatímco globální ceny ropy zůstávají vysoké, Evropa nečelí srovnatelným rizikům na trhu s plynem, což euru poskytuje pevnou půdu pod nohama.   Měnová politika a cíl na obzoru Navzdory současné tržní volatilitě a složitému makroekonomickému prostředí existuje silný předpoklad pro výrazné posílení společné evropské měny. Měnový pár EUR/USD (EURUSD=X) si podle aktuálních expertních odhadů udržuje reálnou šanci na to, aby ještě v průběhu letošního roku dosáhl na vysoce sledovanou úroveň 1,20. Tento výhled představuje zásadní signál pro investory, kteří v posledních měsících bedlivě sledují každý krok centrálních bankéřů a analyzují dopady globálních cenových šoků na devizové trhy. Klíčovým hybatelem tohoto očekávaného růstu má být budoucí postup americké centrální banky. Stratég pro devizové trhy ze společnosti ING (ING) , Francesco Pesole, poukazuje na to, že analytický tým pevně věří v pragmatický přístup Fedu. Očekává se, že američtí centrální bankéři dokážou analyticky oddělit fundamentální ekonomický vývoj od dočasných cenových anomálií a zachovají si chladnou hlavu při hodnocení příchozích makroekonomických dat. Tento pragmatismus by se měl projevit tím, že Fed záměrně odhlédne od současného inflačního výkyvu. Tento specifický cenový hrbol je totiž primárně tažen externími faktory, které měnová politika dokáže ovlivnit jen velmi omezeně. Pokud centrální banka tento přechodný tlak skutečně odfiltruje, otevírá se jí volný prostor pro uvolnění měnových podmínek. Podle stávajících predikcí by tak Fed měl v letošním roce přistoupit ještě ke dvěma snížením úrokových sazeb. Takový krok bude mít na devizový trh zcela zásadní dopad. Změna úrokového diferenciálu mezi Spojenými státy a eurozónou tradičně funguje jako hlavní katalyzátor kapitálových toků. Dvojí uvolnění měnových šroubů v zámoří logicky sníží atraktivitu dolarových aktiv, což vytvoří ideální podhoubí pro to, aby evropská měna mohla zahájit svou cestu k vytyčeným maximům. Energetická dichotomie chrání Evropu Při analýze zmíněného inflačního výkyvu je nezbytné detailně porozumět struktuře současných cenových tlaků. Ty jsou v současnosti bezpochyby poháněny rostoucími náklady na základní energetické komodity. Globální trh, na kterém se obchoduje ropa (CL=F) , vykazuje známky přetrvávajícího napětí, přičemž se očekává, že její ceny zůstanou i nadále na zvýšených úrovních. Tento faktor plošně zdražuje vstupy napříč světovou ekonomikou. Nicméně pro pochopení budoucí síly eura je kriticky důležitý pohled na druhý konec energetického spektra. Ačkoliv zemní plyn (NG=F) představuje historicky jednu z největších zranitelností starého kontinentu, současná situace je diametrálně odlišná. Analytici zdůrazňují, že Evropa v tuto chvíli nečelí stejným rizikům na trhu s plynem, jaká pozorujeme u globálních ropných benchmarků. Tato energetická dichotomie je pro měnový pár naprosto stěžejní. Zatímco zvýšené ceny ropy se propisují do celosvětových inflačních indexů a nutí americký Fed k opatrnosti, absence plynové krize v Evropě znamená, že hospodářství eurozóny není ohroženo strukturálním šokem. Evropský průmysl i spotřebitelé jsou tak chráněni před destruktivními scénáři, které by měnu srážely dolů. Právě tato relativní stabilita na evropském trhu s plynem dodává euru potřebnou fundamentální oporu. Znamená to, že případné tlaky na oslabení měny nebudou živeny vnitřní ekonomickou slabostí eurozóny, ale spíše jen vnějšími výkyvy v náladě investorů. To vytváří asymetrický profil rizika, který je z dlouhodobějšího hlediska nakloněn ve prospěch růstu kurzu. Krátkodobá volatilita a silný odraz Cesta k hodnotě 1,20 však pravděpodobně nebude přímočará a investoři by se měli připravit na určitou míru tržní nervozity. Predikce jasně naznačují, že euro může v krátkodobém horizontu čelit tlakům a obchodovat se na nižších úrovních. Tento dočasný propad bude přímou reakcí na bezprostřední strach z vyšších cen energií a z toho plynoucí nejistoty ohledně nejbližších kroků centrálních bank. Trhy mají často tendenci v první fázi reagovat přehnaně. Jakmile se objeví data potvrzující energeticky taženou inflaci, kapitál instinktivně hledá bezpečný přístav, kterým americký dolar historicky je. Tato prvotní reakce může dočasně stlačit kurz evropské měny a otestovat trpělivost tržních býků. Jde však o klasický případ krátkodobého šumu, který by neměl zastínit širší makroekonomický obraz. Jakmile se totiž tržní prach usadí a začne být zřejmé, že Fed skutečně nehodlá kvůli drahé ropě měnit svůj dlouhodobý plán uvolňování měnové politiky, dynamika se prudce otočí. Očekávané dvojí snížení amerických sazeb bude mít na měnový pár znásobený efekt. Dolar ztratí svou úrokovou výhodu přesně v momentě, kdy si Evropa potvrdí svou energetickou odolnost. Výsledkem tohoto prolnutí faktorů by mělo být poměrně silné oživení eura. Jakmile trh plně vstřebá absenci rizik u evropského plynu a zároveň nacení levnější peníze v USA, uvolní se obrovský tlak, který aktuálně drží kurz zpátky. Návrat k hranici 1,20 tak z pohledu analytiků není jen optimistickým přáním, ale logickým vyústěním nastavených makroekonomických sil, které se naplno projeví v druhé polovině letošního roku.