Opatření, které od pátku ruší možnost zasílat zboží do USA v hodnotě do 800 dolarů bez cla, vedlo k narůstajícímu seznamu zemí, jež pozastavují poštovní služby do Spojených států. Tento krok, zavedený administrativou prezidenta Donalda Trumpa, má podpořit domácí výrobu a omezit příliv levného zboží, zároveň však vyvolává chaos v mezinárodní logistice i mezi malými podniky.Rozšiřující se okruh postižených zemíJaponsko, Austrálie, Tchaj-wan a Mexiko se tento týden připojily k zemím, které dočasně zastavily některé zásilky do USA. Už dříve k podobným krokům přistoupily Indie, Thajsko, Jižní Korea a Nový Zéland. Japan Post oznámila, že přestane doručovat malé balíky s hodnotou nad 100 dolarů, zatímco Australia Post uvedla, že od 26. srpna 2025 částečně zastavuje služby do USA i Portorika.Tchajwanská Chunghwa Post zastavila doručování balíčků s odůvodněním, že chybí systém umožňující předplatit clo. Mexiko rovněž oznámilo dočasné zastavení poštovních služeb. Společnost DHL se připojila k evropským partnerům a od 25. srpna přestala přijímat zásilky směřující do USA.Dopad na e-commerce a maloobchodRozhodnutí má okamžitý vliv na elektronický obchod. Podle australské televize ABC způsobil chaos nejistoty například tamním módním značkám. Spoluzakladatelka značky Apéro, Laz Smith, uvedla, že nestabilita v rozhodování a nepružnost poštovních služeb staví celý segment do složité situace. Online tržiště jako Amazon , TikTok Shop, Etsy či Shopify nyní čelí riziku ztráty napojení mezi americkými zákazníky a zahraničními prodejci. Americká celní a hraniční ochrana uvádí, že loni do země vstoupilo více než 1,36 miliardy zásilek v režimu de minimis, tedy přes 4 miliony denně. Konec tohoto režimu tak znamená obrovskou změnu pro každodenní tok zboží, na který byli spotřebitelé i obchodníci zvyklí. Chcete využít této příležitosti?Nové poplatky a zvýšení nákladůPodle aktuálních pravidel mohou podniky čelit novým poplatkům podle původu zboží. V případě zemí s celní sazbou pod 16 % jde o 80 dolarů za položku, při sazbě mezi 16 a 25 % o 160 dolarů a při sazbě vyšší než 25 % dokonce o 200 dolarů. Tyto částky mohou pro malé podniky představovat zásadní nárůst nákladů a ohrozit jejich konkurenceschopnost na americkém trhu.Kritici upozorňují, že změna může vést k prudkému poklesu dovozu drobného zboží a výrazně poškodit malé prodejce, kteří se orientují na americké zákazníky. Z pohledu Washingtonu má ale opatření posílit domácí produkci a omezit závislost na levném importu.Širší geopolitické souvislostiZavedení nových celních pravidel ukazuje na širší trend protekcionismu, který sílí nejen v USA, ale i v dalších částech světa. Vlády se stále častěji snaží chránit domácí výrobce, což však vyvolává riziko obchodních sporů a odvetných opatření ze strany partnerů. Spojené státy se tímto krokem dostávají do napětí s řadou asijsko-pacifických i evropských zemí.Dalším důsledkem je zvýšený tlak na mezinárodní poštovní a logistické společnosti. Ty musí rychle reagovat na měnící se pravidla a hledat nové modely, které umožní efektivní doručování přes hranice. Pro DHL, Japan Post nebo Australia Post představuje přerušení služeb nejen ztrátu zákazníků, ale i oslabení reputace v očích mezinárodní veřejnosti.Malé a střední podniky, které využívaly de minimis pro expanzi na americký trh, budou muset hledat nové cesty. Některé z nich se mohou rozhodnout přesunout část výroby přímo do USA, aby se vyhnuly dodatečným clům. Tento krok by mohl změnit mapu globálního obchodu a přinést nové investiční toky.Z dlouhodobého hlediska bude mít zrušení de minimis dopady i na samotné americké spotřebitele. Vyšší ceny a menší výběr zboží mohou vést k poklesu poptávky, což může zasáhnout i domácí maloobchod. Balancování mezi ochranou výroby a zájmy spotřebitelů se tak stává jednou z největších výzev současné americké obchodní politiky.