Nárůst prodejů a tržní podíl V prvním pololetí letošního roku se v Česku prodalo 4687 osobních automobilů vyrobených v Číně, což představuje přibližně čtyři procenta všech prodaných osobních vozů v zemi. Tento počet odpovídá prodejům, kterých čínská auta dosáhla za první tři čtvrtletí loňského roku, což jasně ukazuje na zrychlující se růst. Údaje poskytl Svaz dovozců automobilů, který sleduje registrace nových vozů na českém trhu. Nejprodávanější značky a původ výroby Z čínských značek dominuje MG, která si připsala 2884 registrovaných vozů, tedy více než polovinu všech prodejů aut z Číny. Druhá v pořadí je Tesla s 608 elektrickými vozy, následovaná Hondou , jež na českém trhu prodala 535 vozů vyrobených v Číně. Podle tajemníka svazu Josefa Pokorného se původ automobilu určuje na základě výrobního čísla VIN, které obsahuje kód země výroby. Proto mezi vozy „z Číny“ patří nejen místní značky, ale také modely globálních výrobců, kteří část své produkce přesunuli do čínských továren. Zajímavostí je, že statistiky naopak nezahrnují vozy, které mají ve VIN uveden výrobní závod v Evropě, i když byly z části vyrobeny v Číně. Typickým příkladem je elektrická Dacia, jejíž VIN ukazuje výrobu v Rumunsku, přestože část produkce pochází z čínského závodu. <!– DIP popup–> Elektromobily a hybridy v čínské nabídce Zhruba 1000 vozů původem z Číny byly elektromobily a 305 hybridy. V kategorii elektromobilů tak čínské vozy dosáhly podílu přes 14 %, zatímco mezi hybridy jejich podíl činil přibližně jedno procento. Tyto údaje potvrzují, že čínští výrobci se zaměřují především na segment elektrických vozidel, který v Evropě stále roste, a snaží se konkurovat cenově i technologicky zavedeným značkám. Chcete využít této příležitosti?Přítomnost čínských značek na českém trhu V posledním roce se na českém trhu etablovalo několik významných čínských výrobců, včetně BYD , Chery, Xpeng , DongFeng, BAIC a LeapMotor. Delší dobu zde působí také značka MG, která má britský původ, ale dnes patří do čínského vlastnictví. Tento nástup odpovídá trendu v celé Evropě – podle analytické společnosti JATO Dynamics dosáhly čínské automobilky v prvním pololetí na evropském trhu rekordního podílu 5,1 %. Pokud bude tento trend pokračovat, lze očekávat, že čínské značky budou hrát v příštích letech na českém trhu stále významnější roli, zejména v segmentu elektromobilů, kde již nyní drží výrazný podíl. Rostoucí zájem o čínské vozy v Česku souvisí nejen s jejich cenovou dostupností, ale i s nabídkou výbavy, která bývá v základních verzích často bohatší než u evropských konkurentů. Výrobci z Číny se snaží prosadit agresivní cenovou politikou a krátkými dodacími lhůtami, což je výhoda zejména v době, kdy někteří evropští producenti stále bojují s nedostatkem komponentů a delšími čekacími dobami. Tento přístup jim umožňuje rychle získávat nové zákazníky a budovat povědomí o značce. Dalším faktorem posilujícím jejich pozici je rostoucí důraz evropských spotřebitelů na elektromobilitu. Čínské automobilky investovaly v posledních letech obrovské částky do vývoje bateriových technologií a elektrických pohonů, což jim dává náskok v nabídce konkurenceschopných modelů s dlouhým dojezdem a moderními funkcemi. Díky silné domácí poptávce a rozsáhlé výrobní kapacitě jsou schopny vyrábět elektromobily ve velkém a nabízet je za nižší ceny než mnoho zavedených hráčů. Výzvou pro čínské značky však zůstává přesvědčit zákazníky o kvalitě a dlouhodobé spolehlivosti jejich vozů. I když první recenze často vyzdvihují technologickou vyspělost a komfort, část veřejnosti stále vnímá čínské produkty s určitou mírou nedůvěry. Klíčem k prolomení této bariéry může být nejen kvalitní servisní síť, ale i prodloužené záruky a transparentní komunikace. Z dlouhodobého pohledu bude zajímavé sledovat, jak se čínské značky adaptují na evropské regulace v oblasti emisí a bezpečnosti. Pokud se jim podaří udržet konkurenceschopnou cenu při splnění všech standardů, mohou se stát stabilní součástí českého automobilového trhu. V kombinaci s rozšiřující se nabídkou modelů by to mohlo znamenat, že jejich aktuální čtyřprocentní podíl bude v příštích letech dále růst.