Klíčové body
- Trump označil jednání s Putinem na Aljašce za „produktivní“, ale dohoda zatím nevznikla
- Oba lídři zdůraznili konstruktivní atmosféru, konkrétní body dohody však nezveřejnili
- Summit měl spíše symbolický význam, klíčové parametry jednání zůstávají nejasné
Trump označil rozhovory za „mimořádně produktivní“, zároveň však zdůraznil, že „dohoda neexistuje, dokud není dohoda“ a že k dojednání ukončení války na Ukrajině zatím nedošlo. Uvedl, že nyní plánuje mluvit se spojenci z NATO a s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby je informoval o průběhu a výsledcích.
Putin vystoupil jako první a označil jednání za užitečná, vedená v „konstruktivní atmosféře“. Zdůraznil, že Ukrajina nebyla jediným tématem: zmínil potenciál pro posílení obchodní a hospodářské spolupráce, stejně jako možnosti spolupráce v Arktidě a v oblasti průzkumu vesmíru. Ani jeden z lídrů ale neuvedl konkrétní body, na nichž se shodli, a nezveřejnil parametry, jež by naznačily obrysy případné dohody.
Trump dodal, že shoda panuje „na většině bodů“, avšak několik sporných témat zůstává otevřených; jedno z nich označil za „pravděpodobně nejvýznamnější“. O jaké body jde, neupřesnil. Oba lídři akci ukončili bez otázek novinářů, přestože byla původně ohlášena jako společná tisková konference.

Symbolika a průběh aljašského setkání
Schůzka byla nejdelším osobním setkáním obou lídrů – trvala více než dvě a půl hodiny, tedy déle než summit v Helsinkách v roce 2018. Před jednáním Trump snižoval očekávání a říkal, že v případě neúspěchu „odejde“. Nakonec ale proběhla dlouhá konverzace s výraznými symbolickými momenty: šlo o první Putinovu návštěvu USA po téměř deseti letech, přičemž přivítání doprovázel přelet bombardéru B-2, který měl zdůraznit americkou vojenskou sílu.
Na letištní ploše Trump Putina přivítal potleskem, vřelým podáním ruky a poklepáním na rameno. Následně oba usedli do prezidentské limuzíny, což umožnilo krátký rozhovor bez přítomnosti poradců. Ačkoli Bílý dům zdůraznil, že původně plánovaná čistě bilaterální schůzka byla zmírněna a nahrazena užším formátem za účasti dalších představitelů, společná jízda poskytla prostor pro přímou výměnu názorů mezi oběma prezidenty.
Na závěr Putin v angličtině naznačil, že „příště“ by bylo vhodné setkání v Moskvě. Trump tuto možnost neodmítl; označil ji za „zajímavou“ a „možnou“ s tím, že počítá s kritikou. Přesto zůstalo klíčové sdělení beze změny: summit nepřinesl konkrétní dohodu, ale deklaraci vůle v rozhovorech pokračovat.
Obavy spojenců a hodnocení expertů
Evropští spojenci už před schůzkou vyjadřovali obavy, že by americký prezident mohl přijmout příliš širokou dohodu, zahrnující i územní kompromisy bez souhlasu Kyjeva. Trump se snažil tato očekávání korigovat prohlášením, že o územních otázkách není na summitu, aby „vyjednával za Ukrajinu“, ale aby obě strany „přivedl k jednacímu stolu“. Po setkání však obavy nebyly rozptýleny ani potvrzeny: chyběla jasná sdělení o tom, na čem se přesně shodli a jaké kroky by měly následovat.
Podle Samuela Charapa, vedoucího politologa z globálního think tanku RAND, šlo o „hodně optimistickou atmosféru s velmi málo konkrétními informacemi“. Jak uvedl, „ani jeden z nich neprozradil nic podstatného“ a Trump se držel disciplinované linie, podle níž detaily sdíleny nebudou. To posílilo dojem, že summit měl spíše symbolickou než obsahovou rovinu, a že se těžiště přesouvá na následné konzultace s partnery v Evropě a s vedením Ukrajiny.
Z ruského pohledu byl pátek příležitostí k obnovování vztahů s Washingtonem i k posílení obrazu státníka, který si znovu nachází cestu do americké politické agendy. Text připomíná dlouhodobý cíl Moskvy zmírnit sankce a usilovat o rozdělení USA a Evropy. Putin zároveň podle sdělení pokračuje v maximalistických územních požadavcích a odmítá výzvy k zastavení bojů; věří, že ruská armáda má na bojišti převahu a pomalu postupuje v brutální a vyčerpávající válce. Ruská ekonomika se přitom může nacházet na prahu recese, což dává Kremlu o důvod víc hledat uvolnění mezinárodního tlaku.
Co může následovat a jaké jsou limity
Trump oznámil, že bude „telefonovat a informovat“ Zelenského a spojence z NATO o tom, co se stalo v Anchorage, a že na „většině bodů“ byla nalezena shoda. Fakticky to však zatím neznamená, že je na stole jakákoli dohoda. Důležité otázky – zejména „nejvýznamnější“ sporný bod, o němž Trump hovořil – zůstávají nepojmenované. V praxi tak budou následující dny a týdny o tom, co zazní v následných diplomatických kontaktech, nikoli v tiskových prohlášeních.
Formát závěrečné akce – bez prostor pro dotazy médií – přispěl k tomu, že převažoval důraz na gesta a opatrnou rétoriku. Zůstává tedy jediné nesporné sdělení: dohoda zatím není. Obě strany deklarují pokrok i ochotu dál jednat, ale klíčové parametry nebyly zveřejněny. V situaci, kdy Moskva nevidí důvod přerušit boje a Západ trvá na zapojení Kyjeva a respektu k jeho zájmům, bude případný posun záviset na tom, zda se doposud neurčené „zbývající body“ podaří převést do konkrétních, veřejně komunikovatelných kroků.
Souhrnně řečeno, aljašský summit přinesl vstřícné tóny bez závazných parametrů. Trump i Putin mluvili o pokroku, ale ponechali obsah za zavřenými dveřmi. Pozornost se proto přesouvá na následná jednání se spojenci a s Ukrajinou – a na to, zda budou budoucí kontakty konkrétnější než prohlášení, která zazněla v Anchorage.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky