Nejnovější oznámení prezidenta Donalda Trumpa přináší další zvrat – cla na polovodiče a čipy, která by měla být představena už v příštím týdnu. Ačkoliv zatím nejsou známé konkrétní detaily, i samotné avízo má potenciál zásadně ovlivnit celé odvětví.

Spojené státy se už několik let snaží o posílení domácí výroby čipů. V roce 2022 byl přijat zákon CHIPS and Science Act, který uvolnil 52 miliard dolarů na podporu výzkumu, vývoje a výroby polovodičů na území USA. Tehdy země pokrývala pouhých 10 % světové produkce čipů, přestože více než polovina globálních polovodičových společností sídlí právě v USA.

Zákon pomohl nastartovat domácí investice: například Intel (INTC) i Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM) obdržely prostředky z tohoto programu. TSMC navíc oznámila, že plánuje vynaložit nejméně 100 miliard dolarů během následujících čtyř let na rozšíření výrobních kapacit v USA. Přesto je potřeba si uvědomit, že výstavba výrobních závodů je časově i logisticky náročná a první výsledky se projeví až s několikaletým zpožděním. Dokazuje to i nedávné rozhodnutí společnosti Intel, která již podruhé odložila výstavbu továrny v Ohiu.

Nová cla a vývozní omezení v oblasti AI

Plánované celní opatření přichází v době, kdy se průmysl stále vzpamatovává z dopadů předchozích omezení vývozu čipů. Během května totiž Trumpova administrativa oficiálně zrušila pravidla zavedená Bidenem, která omezovala vývoz polovodičů určených pro umělou inteligenci. Bidenova pravidla byla poměrně specifická a zaměřená na jednotlivé země, přičemž kladla důraz na národní bezpečnost.

Nový přístup zatím není přesně definovaný, ale v červenci byla zveřejněna nová strategie pro oblast umělé inteligence, která sice potvrdila potřebu vývozních omezení, ale nepřinesla konkrétní parametry. Podle informací serveru Semafor zvažuje současná vláda další revizi přístupu k vývozu čipů a není jisté, jak budou vypadat nová pravidla.

Tato nejasnost vyvolává obavy napříč celým technologickým sektorem. Spojené státy totiž zůstávají klíčovým hráčem v oblasti vývoje čipů a jejich potenciální nedostupnost by mohla zbrzdit inovace jak v oblasti hardwaru, tak v rychle rostoucím segmentu AI.

Politika versus realita polovodičového trhu

Trumpova politika se dlouhodobě opírá o argument, že cla ochrání domácí průmysl a omezí závislost na zahraničních dodavatelích. Avšak v kontextu polovodičů je realita mnohem složitější. USA mají silnou výzkumnou a vývojovou základnu, ale výroba byla v minulých desetiletích outsourcována především do Asie. Tato globální provázanost znamená, že jakákoli celní omezení mohou mít nežádoucí dopady nejen na dovoz, ale i na americké firmy samotné, které jsou součástí širších dodavatelských řetězců.

K tomu přispívá i fakt, že americké společnosti v oblasti AI jsou vysoce závislé na přístupu k nejmodernějším čipům. Jakékoli vývozní nebo dovozní omezení tedy ohrožují jejich schopnost inovovat a konkurovat na globální úrovni. Právě proto mnohé firmy i analytici upozorňují na rizika zbrklých opatření, která mohou oslabit domácí průmysl místo jeho ochrany.

Nejasná budoucnost pro polovodičový průmysl

Zatímco investice do výroby čipů v USA se rozbíhají, nově oznámená cla přinášejí další vrstvu nejistoty. Z hlediska geopolitiky i ekonomiky jde o mimořádně citlivou oblast, ve které se střetávají technologické zájmy, bezpečnostní otázky i globální obchodní vztahy. Pokud administrativa skutečně představí nová cla, bude důležité sledovat, jak budou nastavena a koho se dotknou – zda půjde o všeobecné opatření, nebo selektivní restrikci zaměřenou na konkrétní země či typy čipů s vysokou přidanou hodnotou. Výsledná pravidla mohou mít výrazný dopad na investiční rozhodování v sektoru a ovlivnit, kam budou směřovat další miliardové toky kapitálu.

Celý polovodičový průmysl tak nyní stojí na křižovatce. Investoři, technologické firmy i zákazníci očekávají jasnější kontury nové politiky, která rozhodne o směřování klíčového odvětví nejen pro USA, ale i pro globální ekonomiku a technologický vývoj v následujících letech.