V čele růstu stojí společnosti jako Apple (AAPL), Meta (META), Microsoft (MSFT), ale také bankovní giganti JPMorgan (JPM) a Goldman Sachs (GS). Tyto firmy těží z rozsahu, mezinárodní expozice a schopnosti investovat do umělé inteligence, čímž podporují celkový výkon indexu S&P 500. Zisky těchto několika titulů ovšem maskují zhoršující se situaci u mnoha ostatních firem, jejichž marže klesají a které čelí nákladovému tlaku.

Menší firmy pod tlakem, marže se tenčí

Zatímco deset největších akcií v indexu S&P 500 tvoří třetinu celkových zisků, podle dat Société Générale již 52 % společností, které zveřejnily své výsledky, vykázalo pokles ziskových marží. Tento fenomén se objevuje i přesto, že některé společnosti hlásí růst tržeb. Jak upozornil Andrew Lapthorne, firmy sice prodávají více, ale kvůli celním nákladům a rostoucím výdajům nejsou schopny zvýšené náklady přenést na spotřebitele. Největší problémy zaznamenaly podniky z odvětví spotřebního zboží a základních materiálů, kde došlo k poklesu zisků o 0,1 %, respektive 5 %.

Trumpovy cla jako zásadní zlom

Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují současnou situaci, je obnovení obchodní války ze strany Donalda Trumpa. Nová vlna cel zasáhla nejen Čínu, ale i tradiční partnery jako Tchaj-wan, Kanadu nebo Švýcarsko. Efektivní celní sazba Spojených států je nyní na nejvyšší úrovni za několik dekád. Pro firmy jako Ford znamenaly cla přímý zásah – společnost uvedla, že čtvrtletní ztráta byla ovlivněna i kvůli nákladům ve výši 800 milionů dolarů způsobeným právě novými cly. Dopad cel je přitom více patrný u společností orientovaných na domácí spotřebu, zatímco globální technologičtí hráči si díky své struktuře udržují náskok.

Makrodata ukazují zpomalení růstu

Zprávy z trhu práce a HDP potvrzují, že americká ekonomika mimo Wall Street a Silicon Valley ztrácí dynamiku. Podle údajů Bureau of Labor Statistics vzniklo mezi květnem a červencem pouze 106 000 nových pracovních míst, což je výrazný pokles oproti předchozímu čtvrtletí. Tempo růstu HDP v první polovině roku 2025 dosáhlo anualizovaně pouze 1,1 %, zatímco ve druhé polovině předchozího roku činilo 2,9 %. To přispívá k větší nejistotě mezi investory i spotřebiteli a zesiluje tlak na Federální rezervní systém. I přes tyto signály centrální banka zatím ponechává sazby beze změny, čímž se dostává do střetu s Trumpovou administrativou, která požaduje rychlejší uvolňování měnové politiky.

AI udržuje optimismus, ale ne pro každého

Zatímco části ekonomiky čelí problémům, optimismus kolem umělé inteligence zůstává jedním z mála světlých bodů. Společnosti jako Microsoft nebo Meta ohlásily meziroční nárůst zisků o 25 % a 36 %, přičemž investice do AI považují za motor budoucího růstu. Hlavní investiční stratég David Stubbs upozorňuje, že právě AI může ekonomiku alespoň částečně podržet, i když jiné faktory – jako vyšší vládní výdaje nebo demografické trendy – již ztrácejí svůj pozitivní vliv. Přesto zůstává otázkou, zda tento segment dokáže vyvážit široce rozšířený tlak na marže a nejistotu způsobenou celní politikou.

Navzdory rostoucímu napětí způsobenému obchodními válkami se zdá, že některé segmenty americké ekonomiky si stále zachovávají zdravou dynamiku. Zejména technologické společnosti využívají současnou situaci k dalším investicím do výzkumu a vývoje, čímž si upevňují svou dlouhodobou konkurenceschopnost. Tento trend může hrát zásadní roli v zachování ekonomické výkonnosti i ve chvílích, kdy jiné části trhu čelí tlaku. Nejde přitom jen o giganta typu Microsoft, ale i o menší firmy, které profitují z růstu poptávky po AI řešeních, kyberbezpečnosti a automatizaci.

Otázkou ale zůstává, jak dlouho může taková nerovnováha mezi jednotlivými sektory přetrvávat. Pokud budou spotřebitelsky orientované firmy nadále narážet na nízkou ziskovost a tlak na náklady, může to postupně ovlivnit i pracovní trh a spotřebitelskou poptávku, tedy klíčové pilíře americké ekonomiky. Výsledkem by mohl být širší přeliv negativního sentimentu i do zatím silných odvětví.

Z pohledu investorů je tak stále důležitější rozlišovat mezi firmami, které z nových makrotrendů těží, a těmi, které jsou jimi decimovány. Diverzifikace napříč sektory a důsledná analýza jednotlivých společností jsou klíčem k udržení výkonnosti portfolia v takto turbulentním prostředí.

V neposlední řadě je třeba počítat i s politickými faktory. Americké prezidentské volby v roce 2026 budou představovat zásadní moment, který může směr obchodní politiky, daňového zatížení či regulací výrazně změnit. To vše může mít dopad nejen na samotnou ekonomiku USA, ale i na globální trhy. Investoři by proto měli sledovat nejen čísla, ale i širší geopolitický kontext.