Čínská ekonomika čelí americkým clům, která prezident Donald Trump uvalil na tamní výrobce v jedné z nejtvrdších obchodních politik od druhé světové války. Přesto se čínský exportní motor nezastavil. Naopak, během pěti měsíců od zavedení cel vykázala Čína rekordní obchodní přebytek ve výši 1,2 bilionu dolarů, což ukazuje na schopnost tamních firem rychle hledat nové trhy a přizpůsobovat se globálním podmínkám. Významný nárůst exportu se odehrál v zemích mimo Spojené státy. Indické nákupy čínského zboží v srpnu dosáhly historického maxima, dodávky do Afriky směřují k ročnímu rekordu a prodeje do jihovýchodní Asie překonaly i vrchol z období pandemie. To potvrzuje, že Čína dokáže přesunout své výrobky na jiné trhy, pokud je americký trh omezen. Tento vývoj však znepokojuje zahraniční vlády. Na jedné straně čelí tlaku domácích průmyslových firem, které si stěžují na levný dovoz a jeho dopad na zaměstnanost. Na straně druhé se mnohé země obávají otevřeného konfliktu s Pekingem, jenž zůstává hlavním obchodním partnerem pro více než polovinu světa. Balancování mezi těmito faktory komplikuje rozhodování vlád, zda zavést vlastní opatření. Zdroj: Shutterstock Opatrné reakce světových ekonomik Zatímco Mexiko se rozhodlo jednat a zavedlo cla až ve výši 50 % na dovoz čínských automobilů, oceli či dílů, většina ostatních zemí postupuje mnohem opatrněji. Indické úřady například zaznamenaly desítky žádostí o vyšetření možného dumpingu, zatímco Indonésie se rozhodla monitorovat příliv levného zboží. V Latinské Americe se Chile a Ekvádor uchýlily k cíleným poplatkům, ale zároveň rostla popularita čínských platforem elektronického obchodu, které tamní vlády jen obtížně regulují. Brazilská vláda sice pohrozila tvrdšími opatřeními, ale zároveň poskytla společnosti BYD prostor pro zvýšení výroby elektromobilů na svém území. Jihoafrický ministr obchodu se dokonce vyslovil proti zavedení tvrdých cel a upřednostnil přímé investice. Tyto příklady ukazují, že většina ekonomik se nechce pustit do otevřené obchodní války s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento prostor využívá. Kombinací diplomatických gest a jasných varování odrazuje zahraniční vlády od odvetných kroků. Čínský prezident Si Ťin-pching apeloval prostřednictvím bloku BRICS na jednotný postup proti protekcionismu, zatímco čínské ministerstvo obchodu varovalo Mexiko před možnými následky. Vysoká závislost mnoha rozvojových zemí na čínských investicích a obchodu činí případné rozhodnutí o tvrdší obraně ještě složitějším. Rizika pro Peking i svět Ačkoli čínský export roste, přináší s sebou i značná rizika. Výrobci se potýkají s přebytečnými kapacitami a kvůli politice vlády, která prosazuje omezení nadprodukce, snižují ceny, aby své zboží prodali na zahraničních trzích. Tento tlak však zhoršuje deflační trendy v čínské ekonomice a komplikuje dlouhodobý přechod od exportně orientovaného modelu k posílení domácí spotřeby. Průmyslové firmy hlásí pokles zisků, a to i přes rostoucí objemy vývozu. V prvních sedmi měsících roku se zisky snížily o 1,7 %, což ukazuje, že růst exportu sám o sobě neznamená větší prosperitu. Čínská vláda se tak ocitá v obtížné situaci – potřebuje ukázat, že dokáže čelit americkým clům a najít nové trhy, ale zároveň riskuje zhoršení vnitřních problémů, jako je propad cen nemovitostí či stárnoucí populace. Mezinárodně pak exportní expanze Číny vytváří napětí. Pokud by Trump skutečně přesvědčil spojence v NATO k zavedení až 100% cel, znamenalo by to pro Peking vážnou překážku. Hrozí také, že levné zboží z Číny podkope odvětví v rozvojových zemích, což by mohlo vyvolat politickou nestabilitu. Přesto Čína ukazuje mimořádnou schopnost flexibilně reagovat. Vývoz do Indie například prudce roste díky dodávkám dílů a součástek pro výrobu iPhonů, které americké firmy přesunuly z Číny do sousední země. To dokazuje, že Peking zůstává klíčovým článkem globálních dodavatelských řetězců. Navzdory odporu západních zemí pokračuje i export elektromobilů. Čínské automobilky jako Nio, BYD nebo Xpeng dokázaly během sedmi měsíců vyvézt vozy v hodnotě přes 19 miliard dolarů, přičemž největším trhem zůstává Evropa. Ani cla ze strany USA a Kanady zatím nevedla k zásadnímu oslabení tohoto trendu. Výhoda Číny spočívá i ve slabším jüanu. Oslabení měny zlepšilo konkurenceschopnost čínského exportu, a pokud americký Fed bude pokračovat ve snižování sazeb, může tento efekt ještě zesílit. To vše přispívá k tomu, že podle odhadů by čínský obchodní přebytek mohl letos překonat loňský rekord blížící se hranici 1 bilionu dolarů. Zdroj: Getty images