Kritika role Fedu v bankovním dohledu Ministr financí Scott Bessent v eseji pro Wall Street Journal vyzval k odebrání pravomocí Federálnímu rezervnímu systému v oblasti bankovní regulace. Podle něj se Fed odchýlil od svého hlavního poslání, kterým je plná zaměstnanost, stabilní ceny a mírné dlouhodobé úrokové sazby. Bessent, hlavní ekonomický poradce prezidenta Donalda Trumpa, zdůraznil, že Fed překročil své kompetence, když na sebe postupně převzal roli bankovního regulátora. Ve svém textu argumentoval, že kombinace regulace, poskytování úvěrů a určování výpočetních pravidel pro ziskovost bank vytváří nevyhnutelný konflikt zájmů, který oslabuje odpovědnost i nezávislost celé instituce. Podle něj je nutné, aby nad Fedem existovala poctivá, nestranná a nezávislá kontrola, která by se vztahovala na všechny oblasti jeho činnosti – od měnové politiky přes regulaci až po personální obsazení a komunikaci. Historie a rozšiřování pravomocí Fedu Když byl Fed v roce 1913 v současné podobě založen, bankovní dohled nebyl jeho hlavním úkolem. Postupem času, zejména v reakci na hospodářské krize, jako byla Velká deprese nebo finanční krize z roku 2008, mu však Kongres svěřil stále více pravomocí v této oblasti. Dnes se o regulaci bank dělí Fed s dalšími institucemi – Federální korporací pro pojištění vkladů a Úřadem pro kontrolu měny . Podle zastánců současného uspořádání je silná role Fedu v bankovním dohledu logická, protože zdraví bankovního systému je úzce propojeno s finanční stabilitou celé ekonomiky. Ta přitom tvoří jeden z pilířů poslání centrální banky. Reakce Powella a současné vedení Fedu Předseda Fedu Jerome Powell v červenci na konferenci o bankovní regulaci uvedl, že efektivní pravidla „pomáhají udržovat bezpečný, zdravý a efektivní bankovní systém ve prospěch lidí, kterým sloužíme“. Zároveň zdůraznil, že jakékoli zásadní změny ve fungování centrální banky – včetně případného omezení její regulátorské role – jsou v rukou Kongresu. Powell nicméně upozornil na slabinu současného systému, kdy dohled nad bankami a jejich regulace spadají do kompetence jediného člena Rady guvernérů Fedu. Podle něj je to řešení, které může s každou změnou v personálním obsazení přinášet nestabilitu. Svěřit tak velkou odpovědnost jediné osobě může být podle Powella problematické jak pro samotnou instituci, tak pro banky, které reguluje. Chcete využít této příležitosti?Úloha Michelle Bowman a politický kontext V současnosti je za dohled nad bankami odpovědná místopředsedkyně Fedu pro dohled Michelle Bowman, kterou na tuto pozici na začátku roku povýšil prezident Trump. Bowman už zahájila komplexní přezkum kapitálových požadavků největších bank v USA. Její práce je proto klíčová nejen pro budoucnost regulace, ale i pro celkový obraz, jak efektivně Fed dokáže v této oblasti fungovat. Bessent přitom v rozhovoru pro Fox Business 27. srpna uvedl, že povzbudil Powella, aby sám provedl interní přezkum celé instituce, než k němu dojde externě. Jeho výzva tedy zapadá do širší snahy Trumpovy administrativy o změnu role Fedu a odebírání některých jeho dosavadních kompetencí. Výsledek této debaty bude mít zásadní vliv na budoucí fungování centrální banky a tím i na stabilitu amerického finančního systému. Možné dopady na finanční stabilitu Pokud by se skutečně přistoupilo k odebrání regulačních pravomocí Fedu, mohlo by to zásadně změnit podobu finančního dohledu v USA. Banky by musely čelit nové instituci, která by jejich činnost regulovala, což by mohlo vést ke krátkodobé nejistotě a zmatku na trzích. Na druhou stranu by oddělení měnové politiky od bankovního dohledu mohlo z dlouhodobého hlediska posílit transparentnost a odstranit některé konflikty zájmů, na které Bessent upozorňuje. Politické pozadí sporu Bessentova slova zároveň nelze oddělit od politického kontextu. Trumpova administrativa dlouhodobě kritizuje Federální rezervní systém, a to nejen za jeho regulační pravomoci, ale i za nastavení měnové politiky. Volání po omezení moci Fedu proto zapadá do širší strategie, jak posílit vliv exekutivy a zároveň oslabit nezávislost centrální banky. To by mohlo v budoucnu přinést ostré střety mezi Kongresem, Bílým domem a samotným Fedem. Argumenty zastánců Fedu Obhájci současného systému upozorňují, že Fed díky propojení měnové politiky a bankovního dohledu dokáže pružně reagovat na krize a chránit finanční stabilitu. Historie ukázala, že právě centrální banka byla v klíčových momentech schopna zasáhnout a zabránit rozsáhlejšímu kolapsu bankovního sektoru. Kritici Bessentova návrhu proto varují, že jeho realizace by mohla oslabit schopnost Spojených států rychle zvládat budoucí finanční otřesy. Nejistá budoucnost Jaký bude další vývoj, zatím není jasné. Rozhodnutí o případných změnách pravomocí Fedu leží v rukou Kongresu, který bude muset zvážit nejen odborné argumenty, ale i politické dopady. Pokud by byla Bessentova iniciativa úspěšná, znamenalo by to zásadní přetvoření role centrální banky v americkém finančním systému. Výsledek této debaty tak bude bedlivě sledovat nejen finanční sektor, ale i investoři a veřejnost po celém světě.