Bill Gates, spoluzakladatel Microsoftu a dlouhodobý hlasitý zastánce boje proti změně klimatu, překvapil veřejnost úpravou svého postoje k této otázce. Ve své knize z roku 2021 „Jak zabránit klimatické katastrofě“ vyzýval k výrazně ambicióznějším krokům ke snížení emisí a rozvoji čistých energetických technologií. Nyní však tvrdí, že svět musí svůj přístup přeformulovat a zaměřit se více na celkové zlepšování lidského života – od odstraňování chudoby přes prevenci nemocí až po podporu ekonomického rozvoje v rozvojových regionech. V otevřeném dopise zveřejněném před klimatickým summitem OSN COP30, který se uskuteční příští týden v Brazílii, Bill Gates uvedl, že diskuse o klimatu získala podle něj příliš úzký rámec. Zdůraznil, že sice zůstává přesvědčen o významu dekarbonizace, ale současně varoval před „katastrofickým narrative“, který podle něj odvádí pozornost od široce pojatého lidského blaha. V rozhovoru pro CNBC uvedl, že je třeba přehodnotit rovnováhu mezi investicemi do mitigace změny klimatu a investicemi do zdravotnictví, vzdělávání, přístupu k potravinám a základním životním potřebám. Podle Gatese není smysluplné pohlížet na klima izolovaně. Uvedl, že pokud se lidé narodí do prostředí, kde nemají přístup k lékařské péči, pitné vodě nebo ekonomickým příležitostem, pak je otázka emisí jen jednou částí mnohem větší rovnice. Odkázal přitom na to, že nejchudší regiony světa jsou zároveň často nejvíce postižené klimatickými jevy, a proto je podle něj nezbytné posilovat jejich odolnost prostřednictvím strukturálních investic do infrastruktury a veřejných služeb. Změna tónu přichází ve chvíli, kdy Gatesův klimatický investiční fond Breakthrough Energy provedl výrazné personální škrty. Podle zpráv z března se fond restrukturalizoval v reakci na změny politického a ekonomického prostředí. New York Times uvedl, že Gates se snaží přizpůsobit své aktivity „nové éře“, v níž klíčové státní politiky i veřejné postoje k tématu klimatu procházejí změnou. Klimatický summit COP30 se uskuteční téměř deset let po přijetí Pařížské dohody, jejímž cílem je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Gates však označil tento cíl za „nereálně ambiciózní“ s ohledem na technologický a ekonomický vývoj. Dodal, že za poslední desetiletí se globální přístup k dohodě v USA proměňoval podle toho, kdo byl v čele Bílého domu: Barack Obama USA k dohodě připojil, Donald Trump je z ní v roce 2017 vyvedl, Joe Biden účast obnovil a Trump ve svém druhém funkčním období opět rozhodl o vystoupení. Navzdory těmto politickým posunům Gates vyjádřil uznání některým korporacím, zejména Microsoftu, Alphabet a Meta, které veřejně přijaly závazky k uhlíkové neutralitě. Upozornil však, že dosažení nulových emisí bude obtížnější, než se původně předpokládalo, zejména s ohledem na obrovské energetické nároky spojené s prudkým rozvojem umělé inteligence. Podle Microsoftu roste spotřeba energie v datových centrech tak rychle, že je stále náročnější držet krok s klimatickými cíli, přestože AI v dlouhodobém horizontu může pomoci optimalizovat energetické systémy a urychlit technologický pokrok. Gates také uznal, že v oblasti AI se nyní nacházíme „v experimentální fázi“, kde značná část investic nemusí přinést očekávané výsledky. Přesto podle něj společnosti nemohou jednoduše odmítnout účast v závodě o technologickou budoucnost, protože by riskovaly svou dlouhodobou konkurenceschopnost. Jeho sdělení tak lze shrnout jako výzvu ke strategickému přehodnocení: boj proti klimatické změně nesmí stát v opozici k boji za zdraví, důstojnost a prosperitu lidí. Místo maximalizace výdajů na snižování emisí doporučuje Gates hledat rovnováhu, která podpoří rozvoj i odolnost společnosti jako celku.