Peru zažívá ohrožení své ekonomické stability, varují odborníci z nezávislé fiskální agentury. V úterý 21. října 2025 bylo oznámeno, že Kongres schválil 229 zákonů se škodlivým fiskálním dopadem od roku 2021, což představuje více než trojnásobek historického průměru od roku 2006.
Během zbývajících devíti měsíců mandátu se Kongres připravuje na projednání 352 nových návrhů, které se většinou týkají výdajů a veřejných mezd. Podle bývalého ministra financí Alonso Segury by desítka z těchto návrhů mohla stát 25 miliard soles (přibližně 7,35 miliard dolarů) ročně. Pokud budou schváleny, mohly by zvýšit fiskální deficit Peru na 5,5 % HDP v roce 2026, což je daleko nad vládním cílem 2,2 % HDP pro rok 2025.
Segura na tiskové konferenci uvedl, že „tyto masivní výdaje nebudou moci být zajištěny v rámci stávajících rozpočtů“ a varoval před trvalým nárůstem fiskálního deficitu a veřejného dluhu.
Odborníci také varují, že veřejný dluh by mohl vzrůst na 40 % HDP během příští dekády, což je nárůst z 32 % v současnosti. „Jedním z korunových klenotů Peru je jeho ekonomická stabilita – ta je nyní v ohrožení,“ dodal Diego Macera, člen Fiskálního výboru a ředitel centrální banky.
Předpokládá se, že peruánská ekonomika poroste v roce 2025 o 3,5 %, po loňském růstu 3,3 %. Politická situace v Peru se také vyvíjí, když opozice předložila návrh na odvolání bývalé prezidentky Diny Boluarte a novým prezidentem byl jmenován Jose Jeri, jehož cílem je stabilizovat vládu až do července 2026.
Peru zažívá ohrožení své ekonomické stability, varují odborníci z nezávislé fiskální agentury. V úterý 21. října 2025 bylo oznámeno, že Kongres schválil 229 zákonů se škodlivým fiskálním dopadem od roku 2021, což představuje více než trojnásobek historického průměru od roku 2006.
Během zbývajících devíti měsíců mandátu se Kongres připravuje na projednání 352 nových návrhů, které se většinou týkají výdajů a veřejných mezd. Podle bývalého ministra financí Alonso Segury by desítka z těchto návrhů mohla stát 25 miliard soles ročně. Pokud budou schváleny, mohly by zvýšit fiskální deficit Peru na 5,5 % HDP v roce 2026, což je daleko nad vládním cílem 2,2 % HDP pro rok 2025.
Segura na tiskové konferenci uvedl, že „tyto masivní výdaje nebudou moci být zajištěny v rámci stávajících rozpočtů“ a varoval před trvalým nárůstem fiskálního deficitu a veřejného dluhu.
Odborníci také varují, že veřejný dluh by mohl vzrůst na 40 % HDP během příští dekády, což je nárůst z 32 % v současnosti. „Jedním z korunových klenotů Peru je jeho ekonomická stabilita – ta je nyní v ohrožení,“ dodal Diego Macera, člen Fiskálního výboru a ředitel centrální banky.
Předpokládá se, že peruánská ekonomika poroste v roce 2025 o 3,5 %, po loňském růstu 3,3 %. Politická situace v Peru se také vyvíjí, když opozice předložila návrh na odvolání bývalé prezidentky Diny Boluarte a novým prezidentem byl jmenován Jose Jeri, jehož cílem je stabilizovat vládu až do července 2026.