Vyšší cla, která byla zavedena během administrativy Donalda Trumpa, nadále ovlivňují podniky, spotřebitele i trh práce. Od výrobců až po restaurace a maloobchodní řetězce se napříč Spojenými státy ozývají stížnosti na rostoucí náklady, slabší poptávku a klesající zisky. A i když se ekonomika formálně nachází v růstu, hlubší strukturální problémy přetrvávají.Mnoho podniků se potýká s následky cel, která zvýšila ceny dovážených surovin a meziproduktů. Vyšší ceny vína, kávy, obilí či hliníku nutí podniky zvyšovat ceny konečných produktů, což následně omezuje poptávku. Restaurace čelí poklesu tržeb, pivovary zdražují pivo a pražírny kávy bojují s klesajícími maržemi.Podle Institutu pro řízení dodávek považuje většina firem americká cla za hlavní důvod růstu nákladů a poklesu ziskovosti. Nejistota ohledně obchodní politiky navíc ztěžuje dlouhodobé plánování. Prezident Trump totiž některá cla zvyšoval či snižoval bez předchozího varování, což u firem vyvolalo další nervozitu.Trh práce na tyto tlaky reaguje negativně. Míra nezaměstnanosti v USA vzrostla na 4,3 %, což je téměř čtyřleté maximum. Nových pracovních míst vzniká minimum, mnoho společností propouští a lidé zůstávají déle bez práce. Velké korporace, jako UPS či Amazon , oznámily v posledních měsících významné redukce pracovních míst, aby kompenzovaly pokles zisků.„Někdy je prostě třeba se posadit a pozorovat,“ uvedl předseda ISM Steve Miller. Tím vystihl náladu, která v americkém byznysu převládá – vyčkávání a nejistotu.Chcete využít této příležitosti?Silný růst HDP skrývá nerovnováhy v ekonomiceZ makroekonomického pohledu sice americká ekonomika působí stále solidně. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vzrostl o 3,8 % ročně, což signalizuje překvapivou odolnost vůči zvýšeným obchodním bariérám. K silnému růstu přispěly hlavně stabilní spotřebitelské výdaje a rozsáhlé investice do umělé inteligence ze strany technologických gigantů.Tento obraz ale zkresluje skutečný stav ekonomiky. Nárůst výdajů táhnou především bohatší Američané, jejichž majetek výrazně vzrostl díky rekordnímu růstu akciového trhu – tzv. efekt bohatství. Domácnosti s nižšími a středními příjmy naopak čelí trvalému tlaku inflace a vyšších životních nákladů.Ačkoli Trumpova cla nezpůsobila prudkou inflaci, jak se původně obávalo, ceny zboží a služeb letos i tak vzrostou o přibližně 3 %. To znamená další zátěž pro domácnosti, které se již v předchozích letech potýkaly s nárůstem cen. Slábnoucí trh práce tuto situaci dále zhoršuje – lidé utrácejí opatrněji, což se projevuje ve spotřebitelském sektoru.Rychloobslužné řetězce, jako McDonald’s , zaznamenaly pokles návštěvnosti mezi zákazníky s nízkými příjmy, zatímco spotřebitelé ze střední třídy hledají levnější alternativy. Řetězec Papa John’s uvedl, že zákazníci přecházejí na menší pizzy a šetří na přílohách, což vedlo k poklesu tržeb v provozovnách otevřených alespoň rok. Ekonomové tento vývoj popisují jako „K-tvarovanou ekonomiku“, v níž se část populace daří výrazně lépe než druhé.Výrobci pod tlakem a podnikové investice klesajíZatímco technologické firmy jako Google , Meta Platforms , Microsoft či Nvidia investují miliardy do rozvoje umělé inteligence, tradiční průmyslové podniky se potýkají s opačným trendem. Investice výrobců klesají, protože cla zvýšila ceny surovin i dovážených komponentů, což zkomplikovalo výrobu a export.Mnoho firem se pokusilo bránit nákupem zásob ještě před zavedením cel, aby mohly udržet ceny svých výrobků na přijatelné úrovni. Tato strategie však dlouhodobě nefunguje – zásoby se vyčerpaly a nové dodávky jsou dražší. Zákazníci přitom nejsou ochotni akceptovat další zdražení, což vede k tlaku na marže a pokles ziskovosti.„Cla mají stále velký dopad na naše podnikání,“ uvedl jeden z vedoucích pracovníků strojírenské firmy pro ISM. „Snažíme se udržet krok s divokými výkyvy a přenést část nákladů na naše zákazníky.“Tento proces ale není zdaleka u konce. Podle guvernérky Federálního rezervního systému Lisy Cookové podniky teprve začínají promítat zvýšené náklady z cel do konečných cen zboží. To znamená, že inflace může zůstat kolem 3 % i v příštím roce, i když se ekonomika zpomaluje.Fed snižuje sazby, ale cla zůstávají brzdou růstuFederální rezervní systém už letos dvakrát snížil klíčovou úrokovou sazbu, aby podpořil ekonomiku a zabránil růstu nezaměstnanosti. Nižší sazby však podle podniků nedokážou vyrovnat finanční ztráty způsobené cly.Průzkumy Fedu mezi firmami napříč sektory – od výrobců nábytku po restaurace a banky – ukazují, že cla zůstávají jedním z hlavních faktorů omezujících růst. Zatímco velké technologické společnosti zůstávají ziskové díky investicím do AI, malé a střední podniky čelí poklesu poptávky i vyšším nákladům.Podle ekonomů bude trvat měsíce, možná roky, než se situace stabilizuje. Obchodní napětí se zmírní teprve tehdy, až Trumpova administrativa uzavře nové dohody s klíčovými partnery, jako jsou Čína, Mexiko a Kanada. Do té doby bude podnikatelský sektor dál čelit nejistotě, kolísání cen a omezené likviditě.Jak shrnula analytička ISM Susan Spenceová, „cla mají dopad na všechno“. A právě proto, dodává, „bude trvat dlouho, než se vše opět uklidní“.Americká ekonomika tak zůstává v přechodné fázi – formálně roste, ale pod povrchem ji brzdí kombinace obchodních bariér, vyšších nákladů a slabšího trhu práce. Dokud se tato nerovnováha nevyřeší, zotavení bude spíše pozvolné než triumfální.