Obchodní války z posledních let sice utichly, ale jejich následky jsou v americké ekonomice stále patrné. Vyšší cla, která byla zavedena během administrativy Donalda Trumpa, nadále ovlivňují podniky, spotřebitele i trh práce. Od výrobců až po restaurace a maloobchodní řetězce se napříč Spojenými státy ozývají stížnosti na rostoucí náklady, slabší poptávku a klesající zisky. A i když se ekonomika formálně nachází v růstu, hlubší strukturální problémy přetrvávají. Mnoho podniků se potýká s následky cel, která zvýšila ceny dovážených surovin a meziproduktů. Vyšší ceny vína, kávy, obilí či hliníku nutí podniky zvyšovat ceny konečných produktů, což následně omezuje poptávku. Restaurace čelí poklesu tržeb, pivovary zdražují pivo a pražírny kávy bojují s klesajícími maržemi. Podle Institutu pro řízení dodávek (ISM) považuje většina firem americká cla za hlavní důvod růstu nákladů a poklesu ziskovosti. Nejistota ohledně obchodní politiky navíc ztěžuje dlouhodobé plánování. Prezident Trump totiž některá cla zvyšoval či snižoval bez předchozího varování, což u firem vyvolalo další nervozitu. Trh práce na tyto tlaky reaguje negativně. Míra nezaměstnanosti v USA vzrostla na 4,3 %, což je téměř čtyřleté maximum. Nových pracovních míst vzniká minimum, mnoho společností propouští a lidé zůstávají déle bez práce. Velké korporace, jako UPS (UPS) či Amazon (AMZN), oznámily v posledních měsících významné redukce pracovních míst, aby kompenzovaly pokles zisků. „Někdy je prostě třeba se posadit a pozorovat,“ uvedl předseda ISM Steve Miller. Tím vystihl náladu, která v americkém byznysu převládá – vyčkávání a nejistotu. Zdroj: Getty images Silný růst HDP skrývá nerovnováhy v ekonomice Z makroekonomického pohledu sice americká ekonomika působí stále solidně. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí vzrostl o 3,8 % ročně, což signalizuje překvapivou odolnost vůči zvýšeným obchodním bariérám. K silnému růstu přispěly hlavně stabilní spotřebitelské výdaje a rozsáhlé investice do umělé inteligence ze strany technologických gigantů. Tento obraz ale zkresluje skutečný stav ekonomiky. Nárůst výdajů táhnou především bohatší Američané, jejichž majetek výrazně vzrostl díky rekordnímu růstu akciového trhu – tzv. efekt bohatství. Domácnosti s nižšími a středními příjmy naopak čelí trvalému tlaku inflace a vyšších životních nákladů. Ačkoli Trumpova cla nezpůsobila prudkou inflaci, jak se původně obávalo, ceny zboží a služeb letos i tak vzrostou o přibližně 3 %. To znamená další zátěž pro domácnosti, které se již v předchozích letech potýkaly s nárůstem cen. Slábnoucí trh práce tuto situaci dále zhoršuje – lidé utrácejí opatrněji, což se projevuje ve spotřebitelském sektoru. Rychloobslužné řetězce, jako McDonald’s (MCD), zaznamenaly pokles návštěvnosti mezi zákazníky s nízkými příjmy, zatímco spotřebitelé ze střední třídy hledají levnější alternativy. Řetězec Papa John’s (PZZA) uvedl, že zákazníci přecházejí na menší pizzy a šetří na přílohách, což vedlo k poklesu tržeb v provozovnách otevřených alespoň rok. Ekonomové tento vývoj popisují jako „K-tvarovanou ekonomiku“, v níž se část populace daří výrazně lépe než druhé. Výrobci pod tlakem a podnikové investice klesají Zatímco technologické firmy jako Google (GOOGL), Meta Platforms (META), Microsoft (MSFT) či Nvidia (NVDA) investují miliardy do rozvoje umělé inteligence, tradiční průmyslové podniky se potýkají s opačným trendem. Investice výrobců klesají, protože cla zvýšila ceny surovin i dovážených komponentů, což zkomplikovalo výrobu a export. Mnoho firem se pokusilo bránit nákupem zásob ještě před zavedením cel, aby mohly udržet ceny svých výrobků na přijatelné úrovni. Tato strategie však dlouhodobě nefunguje – zásoby se vyčerpaly a nové dodávky jsou dražší. Zákazníci přitom nejsou ochotni akceptovat další zdražení, což vede k tlaku na marže a pokles ziskovosti. „Cla mají stále velký dopad na naše podnikání,“ uvedl jeden z vedoucích pracovníků strojírenské firmy pro ISM. „Snažíme se udržet krok s divokými výkyvy a přenést část nákladů na naše zákazníky.“ Tento proces ale není zdaleka u konce. Podle guvernérky Federálního rezervního systému Lisy Cookové podniky teprve začínají promítat zvýšené náklady z cel do konečných cen zboží. To znamená, že inflace může zůstat kolem 3 % i v příštím roce, i když se ekonomika zpomaluje. Fed snižuje sazby, ale cla zůstávají brzdou růstu Federální rezervní systém už letos dvakrát snížil klíčovou úrokovou sazbu, aby podpořil ekonomiku a zabránil růstu nezaměstnanosti. Nižší sazby však podle podniků nedokážou vyrovnat finanční ztráty způsobené cly. Průzkumy Fedu mezi firmami napříč sektory – od výrobců nábytku po restaurace a banky – ukazují, že cla zůstávají jedním z hlavních faktorů omezujících růst. Zatímco velké technologické společnosti zůstávají ziskové díky investicím do AI, malé a střední podniky čelí poklesu poptávky i vyšším nákladům. Podle ekonomů bude trvat měsíce, možná roky, než se situace stabilizuje. Obchodní napětí se zmírní teprve tehdy, až Trumpova administrativa uzavře nové dohody s klíčovými partnery, jako jsou Čína, Mexiko a Kanada. Do té doby bude podnikatelský sektor dál čelit nejistotě, kolísání cen a omezené likviditě. Jak shrnula analytička ISM Susan Spenceová, „cla mají dopad na všechno“. A právě proto, dodává, „bude trvat dlouho, než se vše opět uklidní“. Americká ekonomika tak zůstává v přechodné fázi – formálně roste, ale pod povrchem ji brzdí kombinace obchodních bariér, vyšších nákladů a slabšího trhu práce. Dokud se tato nerovnováha nevyřeší, zotavení bude spíše pozvolné než triumfální. Zdroj: Shutterstock