Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychleji od 2022
Růst byl podpořen silnou domácí poptávkou, nejvíce vzrostly výdaje domácností
K růstu významně přispěly investice do stavebnictví a přebytek zahraničního obchodu
Nejvíce se dařilo službám, stavebnictví a ICT, zatímco průmysl jako celek stagnoval
Tyto zpřesněné údaje, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), představují nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí roku 2022. Oproti předchozímu čtvrtletí, tedy mezikvartálně, HDP stoupl o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad je navíc lepší než původní předběžná data z konce října, podle kterých ekonomika rostla meziročně o 2,7 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Tato pozitivní revize byla pro mnohé na trhu překvapením, jelikož analytici očekávali spíše revizi údajů směrem dolů.
„Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Tento solidní meziroční růst HDP byl podpořen jak domácí poptávkou, tak i zahraniční poptávkou, což naznačuje, že oživení ekonomiky má široký základ.
Zdroj: Shutterstock
Klíčový faktor domácí poptávky a spotřeby
Nejvýrazněji k celkovému růstu HDP přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu, což je obvykle klíčový motor ekonomiky. Celkové výdaje na konečnou spotřebu mezičtvrtletně vzrostly o 0,3 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U samotných domácností došlo k mezičtvrtletnímu zvýšení výdajů o 0,3 procenta a k meziročnímu nárůstu o tři procenta. Toto zvyšování výdajů domácností naznačuje obnovu důvěry spotřebitelů a potenciální zmírnění vlivu inflace na kupní sílu obyvatel.
Ke konečné spotřebě přispěly i vládní instituce. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí zaznamenaly mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta a meziroční růst o dvě procenta. Společný nárůst spotřeby domácností a vlády tak tvořil důležitou složku pro dosažení celkového pozitivního výsledku HDP. Rostoucí spotřeba domácností je vnímána analytiky jako zdravý prvek růstové struktury.
Růst podpořen investicemi a zahraničním obchodem
Meziroční růst ekonomiky byl významně podpořen také tvorbou hrubého kapitálu a přebytkem v zahraničním obchodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu, která indikuje investiční aktivitu v ekonomice, vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a meziročně o 1,7 procenta. Tyto údaje signalizují, že podniky a veřejný sektor nadále investují do budoucího rozvoje.
ČSÚ zdůraznil, že meziroční růst v tvorbě hrubého fixního kapitálu zaznamenaly především investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Na druhé straně však statistický úřad upozornil na pokles investic do dopravních prostředků. Tato nerovnováha v investicích představuje oblast, kterou bude třeba sledovat, i když celkový příspěvek investic k růstu HDP je analytiky hodnocen jako pozitivní a přispívající ke zdravé struktuře růstu.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Shutterstock
Zahraniční obchod zůstal tradičně silnou stránkou české ekonomiky. Přebytek v zahraničním obchodu se zbožím a službami se v běžných cenách zvýšil meziročně o 10,1 miliardy korun a dosáhl tak celkové výše 128,3 miliardy korun. Solidní výkon zahraničního obchodu byl dalším významným pozitivním faktorem, který podpořil celkový růst HDP ve třetím čtvrtletí.
Při pohledu na odvětvovou strukturu ukázala hrubá přidaná hodnota ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletní růst o 0,9 procenta a meziroční růst o 2,8 procenta. Jak ČSÚ uvedl, „dařilo se většině odvětví národního hospodářství“.
Meziroční vývoj HDP byl pozitivně ovlivněn především odvětvími, která se často silně podílejí na konečné spotřebě a službách. Nejvíce k růstu přispěly oblasti jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, dále stavebnictví a informační a komunikační činnosti. K mezičtvrtletnímu růstu nejvýrazněji přispěly právě stavebnictví a informační a komunikační činnosti. Jedním z mála odvětví, kde nedošlo k růstu, byl průmysl, který dle statistického úřadu stagnoval. Stagnace průmyslu, který je tradičně páteří české ekonomiky, představuje potenciální slabinu v celkové struktuře růstu, i když byl celkový výsledek silně pozitivní.
Analytici oslovení ČTK se shodli, že česká ekonomika roste nejsilněji za poslední tři roky a že struktura růstu je zdravá. K růstu totiž kromě spotřeby domácností významně přispívají i investice. Pro celý rok analytici očekávají, že hospodářský růst dosáhne úrovně 2,5 procenta, což by představovalo solidní celoroční výkon a upevnění pozice české ekonomiky po náročnějších obdobích.
Tyto zpřesněné údaje, které zveřejnil Český statistický úřad , představují nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí roku 2022. Oproti předchozímu čtvrtletí, tedy mezikvartálně, HDP stoupl o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad je navíc lepší než původní předběžná data z konce října, podle kterých ekonomika rostla meziročně o 2,7 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Tato pozitivní revize byla pro mnohé na trhu překvapením, jelikož analytici očekávali spíše revizi údajů směrem dolů.„Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Tento solidní meziroční růst HDP byl podpořen jak domácí poptávkou, tak i zahraniční poptávkou, což naznačuje, že oživení ekonomiky má široký základ. Klíčový faktor domácí poptávky a spotřebyNejvýrazněji k celkovému růstu HDP přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu, což je obvykle klíčový motor ekonomiky. Celkové výdaje na konečnou spotřebu mezičtvrtletně vzrostly o 0,3 procenta a meziročně o 2,7 procenta. U samotných domácností došlo k mezičtvrtletnímu zvýšení výdajů o 0,3 procenta a k meziročnímu nárůstu o tři procenta. Toto zvyšování výdajů domácností naznačuje obnovu důvěry spotřebitelů a potenciální zmírnění vlivu inflace na kupní sílu obyvatel.Ke konečné spotřebě přispěly i vládní instituce. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí zaznamenaly mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta a meziroční růst o dvě procenta. Společný nárůst spotřeby domácností a vlády tak tvořil důležitou složku pro dosažení celkového pozitivního výsledku HDP. Rostoucí spotřeba domácností je vnímána analytiky jako zdravý prvek růstové struktury.Růst podpořen investicemi a zahraničním obchodemMeziroční růst ekonomiky byl významně podpořen také tvorbou hrubého kapitálu a přebytkem v zahraničním obchodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu, která indikuje investiční aktivitu v ekonomice, vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 procenta a meziročně o 1,7 procenta. Tyto údaje signalizují, že podniky a veřejný sektor nadále investují do budoucího rozvoje.ČSÚ zdůraznil, že meziroční růst v tvorbě hrubého fixního kapitálu zaznamenaly především investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Na druhé straně však statistický úřad upozornil na pokles investic do dopravních prostředků. Tato nerovnováha v investicích představuje oblast, kterou bude třeba sledovat, i když celkový příspěvek investic k růstu HDP je analytiky hodnocen jako pozitivní a přispívající ke zdravé struktuře růstu.<!– DIP popup–>Zahraniční obchod zůstal tradičně silnou stránkou české ekonomiky. Přebytek v zahraničním obchodu se zbožím a službami se v běžných cenách zvýšil meziročně o 10,1 miliardy korun a dosáhl tak celkové výše 128,3 miliardy korun. Solidní výkon zahraničního obchodu byl dalším významným pozitivním faktorem, který podpořil celkový růst HDP ve třetím čtvrtletí.Chcete využít této příležitosti?Dařilo se většině odvětví, průmysl stagnovalPři pohledu na odvětvovou strukturu ukázala hrubá přidaná hodnota ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletní růst o 0,9 procenta a meziroční růst o 2,8 procenta. Jak ČSÚ uvedl, „dařilo se většině odvětví národního hospodářství“.Meziroční vývoj HDP byl pozitivně ovlivněn především odvětvími, která se často silně podílejí na konečné spotřebě a službách. Nejvíce k růstu přispěly oblasti jako obchod, doprava, ubytování a pohostinství, dále stavebnictví a informační a komunikační činnosti. K mezičtvrtletnímu růstu nejvýrazněji přispěly právě stavebnictví a informační a komunikační činnosti. Jedním z mála odvětví, kde nedošlo k růstu, byl průmysl, který dle statistického úřadu stagnoval. Stagnace průmyslu, který je tradičně páteří české ekonomiky, představuje potenciální slabinu v celkové struktuře růstu, i když byl celkový výsledek silně pozitivní.Analytici oslovení ČTK se shodli, že česká ekonomika roste nejsilněji za poslední tři roky a že struktura růstu je zdravá. K růstu totiž kromě spotřeby domácností významně přispívají i investice. Pro celý rok analytici očekávají, že hospodářský růst dosáhne úrovně 2,5 procenta, což by představovalo solidní celoroční výkon a upevnění pozice české ekonomiky po náročnějších obdobích.