Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 2,1 %, zatímco v září činil 2,2 %. Pokles tak sice odpovídal očekáváním, ale jádrová inflace zůstává vyšší – 2,4 % – a ukazuje, že cenové tlaky v jádru ekonomiky stále přetrvávají.Podle nejnovějších údajů Eurostatu zrychlil růst cen služeb na 3,4 %, což je faktor, který udržuje inflaci nad cílem ECB. Banka přesto považuje současnou měnovou politiku za vhodnou a podle její prezidentky Christine Lagardeové se výhled inflace „v zásadě nezměnil“, byť zůstává nejistější než obvykle.ECB zůstává opatrná, i když inflace zpomalujeNa čtvrtečním zasedání ECB již potřetí v řadě ponechala úrokové sazby na úrovni 2 %, přičemž Lagardeová uvedla, že tato úroveň je „vhodná pro udržení cenové stability ve střednědobém horizontu“.Ekonomové přitom upozorňují, že se může zdát, jako by byl problém inflace vyřešen, ale základní cenové tlaky stále přetrvávají. Podle Joerga Kraemera, hlavního ekonoma Commerzbank, by právě tento faktor mohl brzdit snahy o případné snižování sazeb. „Přetrvávající jádrová inflace hovoří proti dalšímu uvolňování měnové politiky,“ uvedl Kraemer.ECB ve svých výhledech předpokládá, že inflace v roce 2026 klesne pod 2 %, ale následně se v roce 2027 opět zrychlí a přiblíží cíli. Nové čtvrtletní projekce, které budou zveřejněny v prosinci, poprvé zahrnou i rok 2028. Tyto aktualizace by mohly znovu otevřít debaty o tom, zda bude nutné měnovou politiku dále uvolňovat.Zatím ale vedení banky včetně Lagardeové signalizuje, že není důvod k okamžitému zásahu. „Z hlediska měnové politiky jsme na dobré pozici,“ uvedla prezidentka ECB.Chcete využít této příležitosti?Růst ekonomiky eurozóny překonal očekáváníSoučasně s inflačními daty byly zveřejněny také údaje o hospodářském výkonu eurozóny. Ekonomika eurozóny vzrostla ve třetím čtvrtletí o 0,2 %, což je více, než analytici očekávali. Výsledek naznačuje odolnost regionu vůči dopadům obchodních napětí a celních opatření americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa.Z jednotlivých zemí se nejlépe vedlo Francii, která podle Bloomberg Economics podpořila celkový růst díky vyšší aktivitě domácností i firem, a to navzdory politickým sporům o rozpočet. Naopak Německo a Itálie stagnovaly a jen těsně se vyhnuly recesi, zatímco Španělsko zaznamenalo nárůst cenových tlaků.David Powell, hlavní ekonom pro eurozónu ve společnosti Bloomberg Economics, uvedl, že tato data „posílí odhodlání ECB ponechat sazby v dohledné době beze změny“. Dodal však, že základní ukazatele inflace zůstávají nepříjemně vysoké a k přiblížení se 2% cíli zatím nedošlo. Powell očekává, že změnu trendu by mohly přinést až dopady amerických celních opatření, které se plně projeví až v příštím roce.Rizika zůstávají obousměrnáPodle interního dokumentu ECB, který shrnuje zpětnou vazbu od evropských podniků, některé firmy již pociťují tlak na snižování cen, a to částečně kvůli přesunu zboží z jiných zemí do eurozóny, který způsobují nová americká cla. Tento efekt by mohl tlumit inflaci více, než se původně očekávalo, a zároveň mít negativní dopad na ekonomickou aktivitu v regionu.Na druhou stranu existují i faktory, které mohou působit opačně. ECB upozorňuje, že pokud by došlo k narušení globálních dodavatelských řetězců, mohly by ceny naopak růst. Vývoj inflace tak zůstává silně závislý na vnějším prostředí, především na směru obchodní politiky USA a kurzu eura, jehož posílení může snižovat dovozní inflaci.Lagardeová i další členové Rady guvernérů proto zdůrazňují, že ECB musí reagovat s rozvahou a vyhnout se příliš rychlému snižování sazeb, které by mohlo ohrozit dosažený pokrok v boji s inflací.Inflace v eurozóně v říjnu klesla na 2,1 %, což je blízko cíle Evropské centrální banky, ale jádrové cenové tlaky zůstávají nad 2 %. ECB ponechala úrokové sazby beze změny a dává jasně najevo, že současné nastavení měnové politiky považuje za přiměřené.Ekonomika eurozóny si vede lépe, než se čekalo, zejména díky Francii, zatímco Německo a Itálie zůstávají slabšími články. Představitelé ECB ale varují, že rizika jsou obousměrná – silnější euro a dovozní tlaky mohou inflaci snížit, zatímco možné narušení dodávek by ji mohlo znovu zvýšit.Celkově se tak potvrzuje, že eurozóna vstupuje do závěru roku v období stabilizace cen i růstu, avšak s trvající potřebou opatrnosti. ECB zůstává připravena reagovat, ale prozatím se zdá, že její strategie „vyčkávat a sledovat“ přináší výsledky.