Přestože se akcie firmy letos zvedly o více než 390 %, investoři začínají ztrácet trpělivost – společnost zatím nevykazuje žádné příjmy a stále se potýká se ztrátami. Nejnovější výsledky za třetí čtvrtletí ukázaly, že ziskovost je pro tento ambiciózní start-up zatím v nedohlednu.Oklo oznámilo po uzavření burzy ztrátu 20 centů na akcii, zatímco analytici oslovení agenturou FactSet očekávali ztrátu pouze 13 centů. To je zároveň výrazné zhoršení oproti loňskému třetímu čtvrtletí, kdy společnost vykázala ztrátu 8 centů na akcii. Čistá ztráta dosáhla 29,7 milionu dolarů, tedy více než odhadovaných 18,2 milionu. Tržby společnost zatím nezveřejnila, což jen posiluje obavy o její krátkodobou finanční stabilitu.Akcie Oklo reagovaly poklesem o 6,6 % v běžném obchodování a následně o další 1,1 % po uzavření trhů, čímž uzavřely na 104,22 USD. Přesto zůstávají více než čtyřnásobně výše než na začátku roku – což naznačuje, že investoři zatím věří v dlouhodobý potenciál společnosti a její roli v nové éře jaderné energetiky.Oklo Inc.  Pokrok v licencování i výrobě palivaNavzdory slabým výsledkům firma dosáhla důležitého regulačního milníku. Americké ministerstvo energetiky schválilo dohodu o jaderné bezpečnosti pro plánovaný závod na výrobu paliva v Idaho National Laboratory . Tento závod bude vyrábět palivo pro první komerční elektrárnu společnosti – Aurora-INL – která byla v srpnu zařazena do pilotního programu DOE pro pokročilé reaktory.Generální ředitel Jacob DeWitte označil schválení dohody za klíčový krok vpřed: „Pokročilé technologie výroby a recyklace paliva představují zásadní průlom. Pomohou nám nejen řešit problémy s dodávkami, ale také otevřou nové příležitosti k výnosům,“ uvedl.Firma se tak posouvá blíže k realizaci svých plánů, i když cesta k prvnímu provozuschopnému reaktoru bude ještě dlouhá. Oklo zároveň oznámilo, že v září zahájilo výstavbu své první elektrárny v areálu INL, což představuje zásadní krok směrem ke komerčnímu provozu.Chcete využít této příležitosti?Ambiciózní plány pod tlakemProjekt Aurora-INL má být jedním ze tří testovacích reaktorů, které chce americká vláda spustit do července 2026. To znamená, že Oklo musí dodržet velmi těsný harmonogram – o mnoho kratší, než původně plánované uvedení na trh v roce 2027 nebo 2028. Tento tlak vyvolává mezi investory otázky, zda je tempo rozvoje reálně udržitelné.Společnost se přitom těší mimořádné pozornosti od svého vstupu na burzu v roce 2024, kdy se spojila se speciální akviziční společností vedenou generálním ředitelem OpenAI Samem Altmanem. Tento krok z Okla udělal mediálně sledovanou „hvězdu“ jaderného průmyslu. Vysoké očekávání však přineslo i tvrdou kritiku – zejména kvůli absenci tržeb a nejasnému časovému plánu komerčního nasazení reaktorů.Podle některých analytiků se akcie Oklo obchodují především na základě sentimentu a titulků, nikoli na reálných výsledcích. Média navíc upozornila na možné politické vazby, když bývalý člen představenstva Chris Wright přijal pozici na ministerstvu energetiky, což vyvolalo debaty o střetu zájmů.Volatilita a tlak investorůPo prudkém růstu akcií během jara došlo v posledních měsících ke korekci, kterou umocnil výprodej v celém sektoru čisté energie. Podobné ztráty zaznamenali i konkurenti, například Bloom Energy. Investoři proto nyní pečlivě sledují, zda Oklo dokáže proměnit svůj technologický náskok v hmatatelné výsledky.Firma tvrdí, že její spotřeba hotovosti je v souladu s plánem a že disponuje dostatečnými prostředky na dosažení hlavních milníků. Vedení zároveň potvrdilo cíle pro uvedení první komerční elektrárny do provozu v příštích letech. Přesto je zřejmé, že bez prvních příjmů z výroby elektřiny bude Oklo čelit náročnému období, během něhož bude muset udržet důvěru investorů i regulatorních orgánů.Výhled: nadějný, ale rizikovýOklo se profiluje jako průkopník nové generace malých modulárních reaktorů , které by mohly změnit způsob výroby energie. Cílí na trh, kde poptávka po nízkouhlíkové energii a stabilních zdrojích rychle roste – zejména v souvislosti s rozvojem datových center pro umělou inteligenci.Zároveň však čelí zásadnímu paradoxu: investoři očekávají rychlé výsledky, ale jaderná technologie je kapitálově náročná a schvalovací procesy mohou trvat roky. Úspěch Oklo proto bude záviset na schopnosti firmy udržet tempo inovací, zvládnout regulaci a přesvědčit trh, že její model je životaschopný.