Generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk má před sebou ambiciózní cíl – získat akciový balíček v hodnotě přibližně 1 bilionu dolarů. Tento plán však závisí na schopnosti Tesly překonat dvě zásadní překážky, které mohou rozhodnout o tom, zda Musk odměnu skutečně dosáhne. Jak sám uvedl na výroční valné hromadě akcionářů, „čipy a elektřina jsou dva limitující faktory“ budoucnosti společnosti. Tesla (TSLA) se v posledních letech stala nejen symbolem elektromobility, ale i technologickým lídrem v oblasti umělé inteligence a robotiky. Právě na těchto segmentech stojí její dlouhodobá strategie. Aby však mohla naplnit své plány, potřebuje obrovské množství výkonných čipů, které zajišťují výpočetní výkon pro autonomní řízení, výrobu humanoidních robotů i provoz datových center. Společnost se spoléhá především na dodávky od Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSM) a Samsung Electronics, kteří pro Teslu vyrábějí čipy pro její současné produkty. Musk zároveň nevylučuje spolupráci s Intel (INTC), aby diverzifikoval dodavatelský řetězec. Podle Muska je však i při nejlepším možném scénáři současná kapacita nedostačující. Uvedl, že Tesla pravděpodobně bude muset postavit vlastní „gigantickou továrnu na čipy“, kterou pracovně nazval Terafab. Tato továrna by měla dosahovat produkce 100 000 waferů měsíčně a v budoucnu by se mohla rozšířit až na milion waferů měsíčně – tedy úroveň srovnatelnou s největšími světovými výrobci, jakým je například TSMC. Tesla už také oznámila vývoj čipu nové generace s názvem AI5, který má být až 50krát výkonnější než současná verze AI4. Sériová výroba je plánována na rok 2027 a podle Muska by nový čip mohl nabídnout výkon srovnatelný s architekturou Blackwell od společnosti Nvidia (NVDA), avšak za méně než 10 % její ceny. Taková efektivita by mohla být klíčem k rozšíření technologie Full Self-Driving (FSD), kterou Tesla považuje za svou největší konkurenční výhodu. Autonomní řízení a síť robotaxi jako motor růstu Aby Musk získal svůj bilionový balíček, musí Tesla splnit ambiciózní cíle vytyčené v desetiletém plánu. Společnost musí mít v provozu 1 milion robotických taxi a 10 milionů aktivních předplatných FSD. Zatímco Tesla nezveřejňuje přesné údaje o počtu uživatelů FSD, je zřejmé, že technologie postupně přechází z testovací fáze k reálnému nasazení. Tesla již provozuje omezenou síť ride-hailingové služby v San Francisku a Austinu, kterou plánuje rozšířit do dalších měst, včetně Nevady, Floridy, Dallasu a Houstonu. Musk označuje tuto službu za „síť robotaxi“, i když zatím využívá upravené vozy Model Y vybavené softwarem FSD a pod dohledem bezpečnostních řidičů. Vyhrazené autonomní vozidlo s názvem Cybercab by mělo vstoupit do výroby v dubnu příštího roku. Software FSD je momentálně nabízen za 8 000 USD jednorázově nebo jako měsíční předplatné za 99 USD. Podle údajů Tesly se vozy s FSD vyznačují výrazně nižší nehodovostí – v posledním čtvrtletí společnost hlásila jednu nehodu na každých 6,36 milionu mil oproti jedné nehodě na 702 000 mil v běžném provozu. Navzdory těmto číslům čelí Tesla pokračujícím regulačním šetřením. Americké úřady zkoumají, zda systém nevede k přílišné pasivitě řidičů. Musk nedávno prohlásil, že se společnost blíží bodu, kdy by mohla povolit používání telefonu nebo psaní zpráv během jízdy s aktivovaným FSD. Tento výrok však vyvolal kritiku odborníků i regulačních orgánů, kteří varují, že taková tvrzení mohou být předčasná. Elektřina: druhý klíčový faktor budoucnosti Tesly Druhým zásadním limitem, který Musk označil za kritický, je nedostatek elektrické energie. Jak vysvětluje, poptávka po elektřině dramaticky roste – především kvůli datovým centrům pro umělou inteligenci, která mají enormní energetické nároky. Podle poradenské společnosti ICF International by mohla globální poptávka po elektřině do roku 2030 vzrůst o 25 %. Tesla se snaží tomuto trendu čelit vlastními energetickými projekty. Její divize výroby a skladování energie v posledním čtvrtletí vygenerovala rekordní tržby ve výši 3,4 miliardy dolarů díky instalaci 12,5 gigawatthodin produktů pro skladování energie. Klíčovým produktem je Megapack, velkokapacitní bateriový systém určený pro komerční využití. Tesla plánuje v příštím roce zahájit výrobu třetí generace Megapacku, přičemž už pracuje i na čtvrté generaci a novém řešení zvaném Megablock – modulární jednotce složené ze čtyř Megapacků propojených transformátorem. Tento systém má zefektivnit nasazení a zvýšit energetickou stabilitu sítí. Musk uvedl, že vidí „obrovský potenciál“ v nasazení bateriových systémů Tesly po celém světě. Tyto technologie by podle něj mohly významně zlepšit energetickou efektivitu sítí nejen v USA, ale i v dalších regionech, kde roste poptávka po stabilních zdrojích čisté energie. Co rozhodne o Muskovi a budoucnosti Tesly Elon Musk postavil Teslu do čela technologické transformace – od elektromobility přes autonomní řízení až po energetická řešení. Zároveň ale přiznává, že dosažení stanovených cílů nebude snadné. Nedostatek čipů a elektřiny představuje dvojí výzvu, která může omezit tempo růstu i schopnost společnosti plnit své závazky vůči investorům. Pokud se Tesle podaří tyto překážky překonat, otevře se jí cesta k dalšímu růstu a Musk by mohl dosáhnout svého rekordního balíčku. Pokud však výroba čipů a dostupnost energie zůstanou omezené, i ten nejambicióznější plán se může proměnit v těžko dosažitelný cíl.