Myšlenka, že funkční vláda by mohla způsobit medvědí trh, působí na první pohled paradoxně. Přesto je takový závěr logický, pokud se podíváme na klíčový vztah mezi federálními deficity a ziskovými maržemi amerických podniků. Tato souvislost je podle dostupných dat natolik silná, že by výrazné snížení deficitu automaticky vedlo k poklesu marží, a tedy i k tlaku na akciové trhy. Americké podniky sice otevřeně nepřiznávají, že vysoké deficity jsou pro ně výhodou, ale čísla mluví jasně: když vláda utrácí více, firmy a zaměstnanci nakonec tzv. „inkasují šek“. Deficity se totiž rovnají přebytku soukromého sektoru — logice, kterou formuloval již polský ekonom Michal Kalecki. Tato teorie vysvětluje, proč marže firem rostou ve chvíli, kdy vláda navyšuje výdaje, a proč dramatické snížení deficitů může vést k opačnému efektu. Podle dat S&P Dow Jones Indices se očekává, že provozní zisková marže indexu S&P 500 za letošní září dosáhne 13,63 %, což by znamenalo rekordní úroveň minimálně od začátku 90. let. Lze předpokládat, že jde zároveň o historicky nejvyšší hodnotu vůbec. Růst marží navíc podporují i vyšší obchodní cla, která firmy často absorbují samy místo toho, aby je plně přenesly na spotřebitele. Tím si udržují konkurenceschopnost, ale zároveň zvyšují vlastní zisky. Zdroj: Shutterstock Projekce ukazují, že deficity porostou – a s nimi i firemní zisky Nejnovější prognóza Výboru pro odpovědný federální rozpočet předpokládá, že federální deficit jako podíl na HDP poroste. Z dnešních 5,6 % HDP by se měl zvýšit na 6,4 % v roce 2028 a dokonce 6,5 % v roce 2033. V průměru by v příští dekádě měly deficity činit 6,1 % HDP. Tato čísla potvrzují, proč firemní ziskové marže zůstávají vysoké a proč mohou dál růst: státní výdaje vytvářejí prostředí, v němž se firmám daří lépe než v období fiskální disciplíny. Pokud by vláda výdaje výrazně omezila, peněžní tok z veřejného sektoru by se zmenšil — a marže korporací by musely klesnout. Tento mechanismus lze pozorovat i v datech. Meziroční změny v maržích indexu S&P 500 a růstu HDP na sebe navzájem reagují, což dokládá silnou korelaci mezi ekonomikou jako celkem a schopností firem navyšovat zisky. To znamená, že pokud by vláda začala aktivně snižovat deficit, dopad na firemní výsledky by byl okamžitý. Proč byl omyl předpokládat, že deficity časem klesnou Mnozí analytici desítky let argumentovali, že ziskové marže amerických firem se nakonec vrátí k dlouhodobému průměru. Nejznámějším zastáncem tohoto názoru byl James Montier z GMO. Tento názor však v roce 2022 veřejně revidoval, když připustil, že ekonomická realita udělala z jeho predikce omyl. Montier v roce 2012 tvrdil, že je „téměř nemyslitelné“, aby federální deficit zůstal na tak vysoké úrovni. O deset let později připustil, že „to byl selhání představivosti“. Právě tato změna postoje podtrhuje zásadní posun ve fiskálním chování USA: zatímco dříve bylo možné očekávat návrat k nižším deficitům, dnes všechny cesty Washingtonu směřují k dalšímu růstu veřejných výdajů. K situaci nepřispívá ani snaha o úspory. Elon Musk, který měl v rámci iniciativy Department of Government Efficiency („DOGE“) snížit federální rozpočet o 2 biliony dolarů, postupně svůj odhad revidoval na 1 bilion a nakonec pouze na 150 miliard dolarů pro fiskální rok 2026. To je marginální částka ve srovnání s tím, jak rychle rostou celkové výdaje. Proto není překvapivé, že i přes pokusy o škrty má deficit podle odhadů nadále růst. Krátkodobě pozitivní – dlouhodobě riziková cesta Z pohledu investorů mají vysoké deficity zcela jednoznačný krátkodobý efekt: podporují firemní zisky a tím i akciové trhy. Snížení deficitu by bylo pro akcie špatnou zprávou, a výrazný pokles marží by mohl vyvolat prudkou reakci a potenciálně i medvědí trh. Dlouhodobé důsledky však jsou mnohem méně příznivé. V určitém okamžiku mohou úroky z federálního dluhu začít převyšovat rozpočet a vytvořit stav, z něhož nebude úniku bez zásadních změn ve fiskální politice. Zatímco akciové trhy tuto hrozbu do značné míry ignorují, stejně jako většina politiků, tato rizika se v ekonomice postupně akumulují. Funkční vláda, která by dramaticky snížila deficit, by tak paradoxně mohla způsobit pokles firemních marží a přivodit medvědí trh. Naopak vláda, která pokračuje v expanzi výdajů, podporuje krátkodobý růst a stabilitu zisků – ovšem za cenu rostoucích dlouhodobých rizik. Zdroj: Shutterstock