Možnost, že Česká republika vstoupí do příštího roku v režimu rozpočtového provizoria, se výrazně zvýšila poté, co sněmovní rozpočtový výbor doporučil návrh státního rozpočtu na rok 2026 vrátit vládě k přepracování. Provizorium nastává tehdy, když parlament nestihne do konce roku schválit nový rozpočet. V takové situaci smí stát každý měsíc utratit pouze jednu dvanáctinu výdajů předešlého roku. Ekonomové se shodují, že krátkodobé provizorium žádné podstatné komplikace nezpůsobí, avšak jeho delší trvání by už představovalo citelný problém, a to zejména v oblasti investic a důvěry finančních trhů. V současné fázi přípravy rozpočtu je provizorium stále jednou z možností, nikoliv jistotou. Ekonomické prostředí je však citlivé na jakékoliv známky nejistoty, a proto se začíná řešit, jak dlouho může stát bez schváleného rozpočtu fungovat, aniž by to mělo negativní dopad na hospodářství. Krátkodobé provizorium by ekonomiku výrazně nezasáhlo Ekonomové se shodují, že pokud by provizorium trvalo jen několik týdnů, praktické dopady by byly zanedbatelné. Povinné výdaje státu, například důchody nebo sociální dávky, by byly nadále hrazeny bez omezení. Mezi základní výdaje patří také některé smluvně vázané investice, které mohou pokračovat i v režimu provizoria. Omezeny by byly zejména nové rozvojové projekty, které nelze zahájit bez jasného finančního rámce. V prvních týdnech roku bývá investiční aktivita veřejného sektoru tradičně utlumená, což snižuje riziko okamžitých dopadů. Některé instituce by však musely odkládat schvalování projektů nebo nákupů, protože by se dočasně ocitly bez pevného rozpočtového krytí. Tyto komplikace by však měly hlavně administrativní charakter. <!-- DIP popup--> Pokud by provizorium skončilo během ledna nebo února, české hospodářství by zpomalení ani významně nezaznamenalo. Krátkodobé omezení investic by se na celoročním výkonu ekonomiky projevilo jen minimálně, protože hlavním tahounem růstu je v současnosti spotřeba domácností. Delší provizorium by blokovalo investice a zvyšovalo nejistotu Zcela jiná situace by však nastala, pokud by provizorium trvalo několik měsíců. Podle ekonomů by dlouhodobá nejistota významně omezila nové veřejné investice, které by v takovém režimu nemohly být zahajovány. To by znamenalo zpoždění infrastrukturních projektů i dalších plánovaných programů, jejichž realizace je závislá na uvolnění financí z rozpočtu. Delší provizorium by také komplikovalo čerpání prostředků z Evropské unie. Mnoho investic financovaných z evropských fondů vyžaduje spolufinancování ze státního rozpočtu, a pokud by tato povinná část nebyla včas uvolněna, hrozilo by zpoždění projektů nebo dokonce jejich ohrožení. Finanční trhy jsou na podobnou nejistotu citlivé. Prodloužené provizorium by podle ekonomů mohlo zvýšit výnosy státních dluhopisů, což by zdražilo financování státního dluhu. Důvěra investorů je založená mimo jiné na předvídatelnosti fiskální politiky a dlouhodobé provizorium by mohlo tento předpoklad narušit. Výraznější dopad na hospodářský růst by tedy přicházel až ve chvíli, kdy by vláda kvůli rozpočtovému omezení musela dlouhodobě omezovat investiční aktivitu. To by se mohlo projevit například v horších výsledcích HDP za konkrétní čtvrtletí. Politický spor o podobu rozpočtu a další vývoj Rozpočtové provizorium je důsledkem politického procesu, a také současná situace odráží hluboké rozpory mezi končící vládou a budoucí koalicí ANO, SPD a Motoristů. Nově vznikající koalice navrhla vrátit rozpočet k přepracování. Zaznívají návrhy na zvýšení schodku i na úpravy jednotlivých položek. Diskuze se vede například o tom, zda by měl být deficit vyšší než navrhovaných 286 miliard korun. Někteří představitelé nové koalice zmiňují dokonce částku přesahující 380 miliard. Ministerstvo financí však upozorňuje, že navýšení deficitu by mohlo porušit zákon o rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon stanoví limity a pravidla pro fiskální politiku tak, aby se veřejné finance neodchýlily od dlouhodobé udržitelnosti. Pokud by nebyl schválen kompromisní rozpočet, zůstalo by jediným řešením právě rozpočtové provizorium. Ekonomové se shodují, že podoba rozpočtu se pravděpodobně zásadně nezmění ani po změně vlády, protože rámec stanovený zákonem a ekonomickými podmínkami je poměrně pevný. Nová vláda tak bude spíše upravovat detaily, nikoliv koncepci celého dokumentu. Česko zažilo naposledy rozpočtové provizorium v roce 2022, kdy nová vláda odmítla návrh rozpočtu předchozího kabinetu a připravila vlastní verzi. Tehdy provizorium skončilo v březnu. Pokud by situace letos probíhala podobně, ekonomika by výraznější následky nepocítila.