Růst soukromého sektoru v eurozóně v prosinci zpomalil a zaostal za očekáváním analytiků
Německý průmysl výrazně oslabil a stal se hlavní brzdou celkového ekonomického výkonu eurozóny
ECB pravděpodobně ponechá sazby beze změny, přestože výhled růstu zůstává křehký
Hlavním důvodem bylo další zhoršení situace v německém průmyslu, který zůstává nejslabším článkem hospodářského vývoje regionu. Přestože celková ekonomická aktivita nadále vykazuje známky růstu, tempo je křehké a nerovnoměrné, s výraznými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i sektory.
Kompozitní index nákupních manažerů (PMI), který sestavuje společnost S&P Global, v prosinci klesl z listopadové hodnoty 52,8 na 51,9 bodu. Index se sice udržel nad hranicí 50 bodů, jež odděluje růst od poklesu ekonomické aktivity, ale výsledek byl slabší, než trh očekával. Analytici předpokládali prakticky beze změny, což naznačuje, že zpomalení bylo do určité míry překvapivé.
Prosincová data potvrzují, že růst soukromého sektoru v eurozóně ke konci roku ztratil část dynamiky. Po relativně solidním třetím čtvrtletí roku 2025 se hospodářská aktivita v posledních měsících roku dostala pod tlak. Podle dostupných údajů se negativně projevily zejména přetrvávající problémy v průmyslové výrobě, zatímco sektor služeb zatím plní spíše stabilizační roli.
Index PMI je mezi investory a ekonomy pečlivě sledovaným ukazatelem, protože je zveřejňován již na začátku měsíce a poskytuje včasný obraz o vývoji ekonomiky. Zároveň ale platí, že tyto průzkumy zachycují spíše šíři změn než jejich hloubku, a proto je nelze mechanicky převádět na přesná čísla čtvrtletního růstu HDP. I tak však představují důležitý signál o směru, kterým se ekonomika ubírá.
Největší slabinou zůstává Německo. Podle prosincových údajů zde výrobní sektor klesl na desetiměsíční minimum a ani služby nepředvedly přesvědčivý výkon. Právě německý průmysl byl hlavním faktorem, který stáhl dolů celkový výsledek eurozóny. Ekonom Hamburg Commercial Bank Cyrus de la Rubia uvedl, že oslabení je primárně způsobeno prohlubujícím se poklesem v německém průmyslu, a upozornil, že vstup do nového roku může být z hlediska růstu poměrně nestabilní.
Kontrastem k německému vývoji je situace ve Francii. Francouzské továrny v prosinci překvapily analytiky nejvyšším tempem růstu za více než tři roky, což pomohlo alespoň částečně vyrovnat negativní vliv Německa na celkový obrázek eurozóny. I zde však platí, že růst není plošný a sektor služeb zaostal za očekáváním.
Evropská ekonomika se tak nadále potýká s kombinací strukturálních problémů, obchodních otřesů a geopolitického napětí. Tyto faktory snižují ochotu firem investovat a komplikují plánování do budoucna, zejména v průmyslových odvětvích citlivých na mezinárodní obchod.
Dopady na měnovou politiku ECB
Prosincová data přicházejí v citlivém období, kdy Evropská centrální banka připravuje své poslední letošní rozhodnutí o úrokových sazbách. Investoři ani analytici neočekávají, že by aktuální zpomalení ekonomické aktivity vedlo v nejbližší době ke změně měnové politiky, zejména proto, že inflace se stále pohybuje blízko dvouprocentního cíle ECB.
Podle ekonomů Bloombergu kompozitní průzkum PMI obecně podporuje tezi, že ekonomika eurozóny si i přes vyšší americká cla vede relativně odolně, i když rozhodně nezažívá boom. Tento stav umožňuje ECB ponechat sazby beze změny, avšak výhled inflace může její postoj v příštím roce zkomplikovat.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden upozornila, že nové prognózy centrální banky pravděpodobně nabídnou optimističtější pohled na růst, a to i s ohledem na rozsáhlé německé výdaje na infrastrukturu a obranu, které se pohybují v řádu stovek miliard eur. Předchozí výhled ECB přitom počítal s růstem ekonomiky eurozóny kolem jednoho procenta v příštím roce.
Očekávání a rizika do roku 2026
Další signály z Německa přinesla úterní zpráva institutu ZEW, podle níž se očekávání ohledně vývoje německé ekonomiky v prosinci nečekaně zlepšila a vyskočila na hodnotu 45,8 bodu. Jde o nejvyšší úroveň od letošního července. Prezident ZEW Achim Wambach uvedl, že expanzivní fiskální politika poskytne ekonomice nový impuls, zároveň však zdůraznil, že oživení zůstává křehké.
Podle Wambacha budou i nadále hrát významnou roli přetrvávající obchodní konflikty, geopolitická rizika a nedostatečné investice. Tyto faktory se pravděpodobně objeví také v reformním programu pro rok 2026, protože bez jejich řešení nelze očekávat výraznější a udržitelnější růst.
Cyrus de la Rubia doplnil, že v nadcházejícím roce bude sektor služeb i nadále plnit stabilizační funkci. Skutečný a trvalejší vzestup ekonomiky je však podle něj možný pouze tehdy, pokud se výrobní sektor znovu postaví na pevnější základy. Zároveň upozornil na nejrychlejší růst cen služeb za posledních devět měsíců a zdůraznil, že mzdové inflační tlaky zůstávají znatelné.
Celkově tak prosincová data potvrzují obraz eurozóny jako ekonomiky, která sice stále roste, ale činí tak nerovnoměrně a s výraznou závislostí na vývoji v Německu. Výsledky PMI naznačují, že přelom roku bude z hlediska hospodářského vývoje spíše opatrný, a klíčovou otázkou pro další měsíce zůstává, zda se průmyslovému sektoru podaří navázat na signály zlepšení a stát se opět motorem růstu celého regionu.
Zdroj: Getty Images
Klíčové body
Růst soukromého sektoru v eurozóně v prosinci zpomalil a zaostal za očekáváním analytiků
Německý průmysl výrazně oslabil a stal se hlavní brzdou celkového ekonomického výkonu eurozóny
ECB pravděpodobně ponechá sazby beze změny, přestože výhled růstu zůstává křehký
Hlavním důvodem bylo další zhoršení situace v německém průmyslu, který zůstává nejslabším článkem hospodářského vývoje regionu. Přestože celková ekonomická aktivita nadále vykazuje známky růstu, tempo je křehké a nerovnoměrné, s výraznými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i sektory.Kompozitní index nákupních manažerů , který sestavuje společnost S&P Global, v prosinci klesl z listopadové hodnoty 52,8 na 51,9 bodu. Index se sice udržel nad hranicí 50 bodů, jež odděluje růst od poklesu ekonomické aktivity, ale výsledek byl slabší, než trh očekával. Analytici předpokládali prakticky beze změny, což naznačuje, že zpomalení bylo do určité míry překvapivé.Prosincová data potvrzují, že růst soukromého sektoru v eurozóně ke konci roku ztratil část dynamiky. Po relativně solidním třetím čtvrtletí roku 2025 se hospodářská aktivita v posledních měsících roku dostala pod tlak. Podle dostupných údajů se negativně projevily zejména přetrvávající problémy v průmyslové výrobě, zatímco sektor služeb zatím plní spíše stabilizační roli.Index PMI je mezi investory a ekonomy pečlivě sledovaným ukazatelem, protože je zveřejňován již na začátku měsíce a poskytuje včasný obraz o vývoji ekonomiky. Zároveň ale platí, že tyto průzkumy zachycují spíše šíři změn než jejich hloubku, a proto je nelze mechanicky převádět na přesná čísla čtvrtletního růstu HDP. I tak však představují důležitý signál o směru, kterým se ekonomika ubírá.Chcete využít této příležitosti?Německo jako hlavní brzda eurozónyNejvětší slabinou zůstává Německo. Podle prosincových údajů zde výrobní sektor klesl na desetiměsíční minimum a ani služby nepředvedly přesvědčivý výkon. Právě německý průmysl byl hlavním faktorem, který stáhl dolů celkový výsledek eurozóny. Ekonom Hamburg Commercial Bank Cyrus de la Rubia uvedl, že oslabení je primárně způsobeno prohlubujícím se poklesem v německém průmyslu, a upozornil, že vstup do nového roku může být z hlediska růstu poměrně nestabilní.Kontrastem k německému vývoji je situace ve Francii. Francouzské továrny v prosinci překvapily analytiky nejvyšším tempem růstu za více než tři roky, což pomohlo alespoň částečně vyrovnat negativní vliv Německa na celkový obrázek eurozóny. I zde však platí, že růst není plošný a sektor služeb zaostal za očekáváním.Evropská ekonomika se tak nadále potýká s kombinací strukturálních problémů, obchodních otřesů a geopolitického napětí. Tyto faktory snižují ochotu firem investovat a komplikují plánování do budoucna, zejména v průmyslových odvětvích citlivých na mezinárodní obchod.Dopady na měnovou politiku ECBProsincová data přicházejí v citlivém období, kdy Evropská centrální banka připravuje své poslední letošní rozhodnutí o úrokových sazbách. Investoři ani analytici neočekávají, že by aktuální zpomalení ekonomické aktivity vedlo v nejbližší době ke změně měnové politiky, zejména proto, že inflace se stále pohybuje blízko dvouprocentního cíle ECB.Podle ekonomů Bloombergu kompozitní průzkum PMI obecně podporuje tezi, že ekonomika eurozóny si i přes vyšší americká cla vede relativně odolně, i když rozhodně nezažívá boom. Tento stav umožňuje ECB ponechat sazby beze změny, avšak výhled inflace může její postoj v příštím roce zkomplikovat.Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden upozornila, že nové prognózy centrální banky pravděpodobně nabídnou optimističtější pohled na růst, a to i s ohledem na rozsáhlé německé výdaje na infrastrukturu a obranu, které se pohybují v řádu stovek miliard eur. Předchozí výhled ECB přitom počítal s růstem ekonomiky eurozóny kolem jednoho procenta v příštím roce.Očekávání a rizika do roku 2026Další signály z Německa přinesla úterní zpráva institutu ZEW, podle níž se očekávání ohledně vývoje německé ekonomiky v prosinci nečekaně zlepšila a vyskočila na hodnotu 45,8 bodu. Jde o nejvyšší úroveň od letošního července. Prezident ZEW Achim Wambach uvedl, že expanzivní fiskální politika poskytne ekonomice nový impuls, zároveň však zdůraznil, že oživení zůstává křehké.Podle Wambacha budou i nadále hrát významnou roli přetrvávající obchodní konflikty, geopolitická rizika a nedostatečné investice. Tyto faktory se pravděpodobně objeví také v reformním programu pro rok 2026, protože bez jejich řešení nelze očekávat výraznější a udržitelnější růst.Cyrus de la Rubia doplnil, že v nadcházejícím roce bude sektor služeb i nadále plnit stabilizační funkci. Skutečný a trvalejší vzestup ekonomiky je však podle něj možný pouze tehdy, pokud se výrobní sektor znovu postaví na pevnější základy. Zároveň upozornil na nejrychlejší růst cen služeb za posledních devět měsíců a zdůraznil, že mzdové inflační tlaky zůstávají znatelné.Celkově tak prosincová data potvrzují obraz eurozóny jako ekonomiky, která sice stále roste, ale činí tak nerovnoměrně a s výraznou závislostí na vývoji v Německu. Výsledky PMI naznačují, že přelom roku bude z hlediska hospodářského vývoje spíše opatrný, a klíčovou otázkou pro další měsíce zůstává, zda se průmyslovému sektoru podaří navázat na signály zlepšení a stát se opět motorem růstu celého regionu.