Čínský trh primárních emisí v posledních týdnech znovu ukazuje, jak rychle se dokáže vzedmout investiční vlna, když se spojí dvě silná témata. Umělá inteligence a domácí kapitál, který hledá růstový příběh. Nejviditelnějším symbolem jsou dvě čerstvé emise z technologického ekosystému v Šanghaji. Akcie výrobce čipů MetaX Integrated Circuits při debutu na šanghajské burze vyskočily téměř o 700 % a další „AI“ hvězda, společnost Moore Threads, přidala při prvním dni obchodování přes 400 %. V prostředí, kde investoři často mluví o drahých valuacích, přichází Čína s čísly, která působí jako z jiné planety. Zároveň ale platí, že tento boom je pro mnoho zahraničních investorů spíš podívanou zpoza výlohy než příležitostí, do které se dá jednoduše nastoupit. Domácí publikum se předhání v tom, kdo se k nejžhavějším příběhům dostane dřív, jenže běžný zahraniční investor je u IPO na čínské pevnině ve většině případů odstřižen. A nejde jen o to, že je to složité. V praxi to často znamená, že to pro retailového obchodníka „ani nejde“, pokud si neotevře účet u čínského brokera a nesplní řadu podmínek. Problém začíná u samotného otevření onshore makléřského účtu. Ten typicky vyžaduje napojený čínský bankovní účet. Založení bankovního účtu pak v mnoha případech znamená doložit pobyt v Číně nebo mít čínské vízum s dostatečnou platností. Do hry vstupuje i další bariéra: aby se cizinec mohl účastnit IPO loterie, často musí už vlastnit jiné akcie kótované na pevninské Číně. Jinými slovy, nejdřív musíte být „uvnitř“, abyste se mohli přihlásit do fronty na to, co je pro trh nejatraktivnější. Zdroj: Bloomberg Situaci zhoršuje i to, že velká část zahraničních bank nemá s čínskými brokery nastavené dohody a procesy, které by otevření účtu výrazně zjednodušily. V důsledku toho je typická cesta retailového investora z Evropy nebo USA do pevninských IPO prakticky neproveditelná. Oficiální pravidla navíc počítají jen s úzkou skupinou osob, které mohou makléřský účet pro akcie třídy A otevřít přímo, například s trvalým pobytem, s pracovním angažmá v Číně nebo v některých případech s akciovými motivačními plány v společnostech s akciemi A. Mnoho globálních investorů tak logicky sahá po nejpohodlnějším „mostu“, kterým je Stock Connect. Tento program propojuje burzy v Hongkongu a na čínské pevnině a umožňuje zahraničním investorům nakupovat část akcií třídy A přes hongkongské brokery bez onshore účtu a bez zvláštních licencí. Jenže právě u IPO přichází studená sprcha: Stock Connect obvykle nepomůže, protože nově zalistované akcie v programu na začátku nejsou. Nejde o technickou drobnost, ale o strukturální vlastnost systému. Do Stock Connect se akcie typicky dostanou až po několika týdnech nebo měsících, protože musí splnit pravidla způsobilosti, jako je dostatečná obchodní aktivita a tržní kapitalizace, a k tomu je potřeba určitá historie obchodování. To vytváří klasický paradox: největší cenový skok se často odehraje v prvních dnech, kdy se do titulu natlačí domácí poptávka, ale zahraniční investor se k němu přes Stock Connect dostává až ve chvíli, kdy je prvotní euforie pryč a trh začíná oceňovat, co je v příběhu reálné a co už je jen očekávání. A ani tehdy není jisté, že se konkrétní titul do Stock Connect vůbec dostane. U jmen jako Moore Threads a MetaX tak může zahraniční investor dlouho čekat, a nakonec se nedočkat. Jak tedy získat alespoň nějakou expozici? Jedna možnost existuje, ale je nepřímá. Zahraniční retail může využít offshore fondy, které investují do akcií třídy A, a tyto fondy se obvykle IPO účastní. Jenže i tady je potřeba držet očekávání při zemi. Alokace IPO bývají v poměru k celkovým aktivům fondu malé, a dopad na výkonnost se tak může rozplynout. Navíc investor nekupuje konkrétní „žhavé“ IPO, ale celý koš, kde je daný podíl jen jednou ingrediencí. Zdroj: Getty Images Skutečný přístup k pevninským IPO mají především velké instituce. Program QFII (a také RQFII) umožňuje schváleným zahraničním institucionálním investorům investovat přímo do čínských akcií třídy A, včetně IPO. Tato cesta je ale navržena pro velké správce aktiv, banky nebo státní fondy, nikoli pro jednotlivce. Zájemce musí projít schvalovacím procesem, prokázat robustní řízení rizik a dodržování pravidel, mít čistý regulatorní záznam, jmenovat onshore správce a dokončit registrace spojené s devizovými operacemi. Celý obrázek doplňuje výkon čínského technologického segmentu jako takového. Index CSI 300 Information Technology letos vzrostl o 32 %, zatímco širší CSI 300 přidal 17 % a hongkongský Hang Seng Tech Index zhruba 24 %. To naznačuje, že zájem o technologie a AI není jen krátkodobý rozmar kolem dvou IPO, ale součást širšího trendu, který v Číně podporuje domácí kapitál i politická priorita strategických odvětví. Pro zahraniční investory však zůstává klíčové nepodlehnout dojmu, že „kdo není u IPO, ten propásl vše“. V realitě bude často rozhodovat, zda se dá do tématu vstoupit rozumně přes sekundární trh, fondy nebo širší koš technologických titulů, místo honby za prvními minutami obchodování, které jsou pro retail mimo Čínu prakticky nedostupné.