Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci meziměsíčně snížila jak mezi spotřebiteli, tak mezi podnikateli. Souhrnný indikátor důvěry poklesl o 1,7 bodu na 100,2 bodu, přičemž zůstal těsně nad dlouhodobým průměrem. Informace pocházejí z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ačkoli prosincový vývoj naznačuje určité ochlazení důvěry, celková čísla svědčí spíše o stabilitě sentimentu ve srovnání s předchozími měsíci. Pokles důvěry byl výraznější v podnikatelském sektoru, zatímco u domácností byl mírnější. Spotřebitelský sentiment podle dat ČSÚ po předchozím růstu ztratil část své dynamiky, což může odrážet opatrnější očekávání domácností ohledně budoucího vývoje ekonomiky. Vývoj spotřebitelské důvěry a očekávání domácností Spotřebitelská důvěra v prosinci poklesla o 0,6 bodu na 111,1 bodu. Tento pokles následoval po třech měsících pozvolného růstu a nelze jej jednoznačně interpretovat jako dramatický obrat trendu, spíše jako korekci sentimentu. Přesto spotřebitelský ukazatel zůstává nad svým dlouhodobým průměrem, což ukazuje, že domácnosti stále relativně pozitivně hodnotí svou ekonomickou situaci. Z průzkumu ČSÚ vyplývá, že mezi spotřebiteli převažují názory, že celková ekonomická situace v Česku se může v příštím roce zhoršit. Nicméně vnímání vlastní finanční situace domácností se meziročně výrazně nezměnilo. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou aktuální finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících, zůstal na úrovni z listopadu. Stejně tak se prakticky nezměnil podíl domácností očekávajících zlepšení vlastní finanční situace. Zajímavým trendem je vývoj postojů k plánování velkých nákupů. Podíl domácností, které takové nákupy neplánují, se podruhé v řadě mírně snížil, což může naznačovat postupné uvolňování opatrnosti při výdajích obyvatelstva, byť stále opatrné. Podnikatelský sentiment a rozdíly mezi odvětvími Mezi podnikateli poklesla důvěra v prosinci o 1,9 bodu na 98 bodů. ČSÚ uvádí, že ve srovnání s listopadem klesly téměř všechny dílčí indikátory podnikatelské důvěry, s jedinou výjimkou – sektorem stavebnictví. Vývoj v jednotlivých odvětvích tak nebyl jednotný, což odráží rozdílné podmínky a očekávání napříč ekonomikou. Ve stavebnictví se důvěra zvýšila o 3,5 bodu. Tento nárůst byl především ovlivněn lepším hodnocením aktuální poptávky po stavebních pracích a očekáváním růstu zaměstnanosti v prvních měsících nového roku. Stavební podniky tak na konci roku hodnotily svou situaci příznivěji než v předchozím období. Zdroj: Shutterstock Naopak ve vybraných odvětvích služeb došlo k poklesu důvěry o 2,5 bodu. V průmyslu se důvěra snížila o 2 body a v obchodě o 0,6 bodu. Nejvýraznější ochlazení podnikatelského sentimentu bylo tedy viditelné v průmyslovém sektoru, který zaznamenal zhoršení již potřetí v řadě. Tento trend naznačuje, že podnikatelé v průmyslu vnímají výzvy spojené s poptávkou a nejistotou ohledně budoucího vývoje. <!-- DIP popup--> Hodnocení sentimentu a širší kontext Celkový pokles spotřebitelské důvěry je spíše mírný a nepředstavuje podle interpretací odborných komentářů zásadní varovný signál. Data z podnikatelské sféry již však vykazují určité známky opatrnosti, zejména ve výrobním sektoru. Výraznější pokles průmyslové důvěry odráží kumulaci faktorů, které se projevují delší dobu, a může být spojen s obavami podnikatelů ohledně poptávky na zahraničních i domácích trzích. Zdroj: Shutterstock I přes zmíněné poklesy se spotřebitelský sentiment drží relativně vysoko. Nadále je nad dlouhodobým průměrem a je vyšší i ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Mezi důvody, které mohou spotřebitelům zlepšovat náladu, se uvádějí nižší ceny energií a očekávání některých opatření fiskální politiky, která mohou domácnostem přinést benefity. Naopak faktory jako zpomalující tempo růstu mezd a obavy o budoucí ekonomický vývoj mohou pozitivní sentiment do budoucna tlumit. Meziroční srovnání a závěry Při pohledu na meziroční vývoj dochází k pozitivnímu zjištění. Celková důvěra v české hospodářství byla v prosinci meziročně vyšší o 2,5 bodu. U podnikatelů se zvýšila o 0,9 bodu a u spotřebitelů dokonce o 10,6 bodu. Meziroční srovnání tak ukazuje, že ačkoli současná data přinášejí určité ochlazení očekávání, celková důvěra se oproti loňsku zlepšila. Prosincová čísla tedy ukazují spíše na mírné ochlazení optimismu než na zásadní zlom v ekonomickém vývoji. Důvěra v ekonomiku zůstává nad dlouhodobým průměrem a přetrvává rozdíl mezi vývojem spotřebitelského a podnikatelského sentimentu. Zatímco domácnosti vykazují relativně stabilní důvěru, podnikatelé – zejména v průmyslu – zůstávají obezřetní.