Evropské akciové trhy ve středu mírně posílily, když investoři zaujali opatrně optimistický postoj před sérií důležitých rozhodnutí centrálních bank v regionu. Tržní sentiment podpořila především data z Velké Británie, kde inflace v listopadu výrazně zpomalila, což znovu otevřelo debatu o možném snižování úrokových sazeb. Investoři tak balancují mezi nadějí na uvolnění měnové politiky a obavami ze zpomalujícího hospodářského růstu v Evropě. Krátce po otevření trhů si německý index DAX připsal zhruba 0,2 %, francouzský CAC 40 rovněž vzrostl o 0,2 % a britský FTSE 100 posílil výrazněji, přibližně o 0,8 %. Právě londýnská burza těžila ze zmíněných inflačních dat, která naznačují, že tlak na spotřebitelské ceny v britské ekonomice postupně polevuje. To je pro akciové investory důležité zejména proto, že nižší inflace zvyšuje pravděpodobnost příznivějších finančních podmínek v příštích měsících. Hlavním tématem tohoto týdne jsou však centrální banky. Investoři se soustředí na signály, které naznačí další směřování úrokových sazeb v roce 2026. Evropská centrální banka by měla na svém čtvrtečním zasedání ponechat hlavní sazbu na úrovni 2 %, přičemž trh neočekává žádné překvapení. Nejnovější makroekonomické ukazatele naznačují, že ekonomika eurozóny zůstává relativně odolná, a to i přes složité geopolitické prostředí a přetrvávající nejistotu v globálním obchodě. Ekonomika dvacetičlenné eurozóny se podle dostupných dat vyrovnala s dopady agresivní obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa lépe, než se původně předpokládalo. Zvýšená americká cla sice zasáhla export, ale část negativního efektu byla kompenzována stabilní domácí poptávkou a fiskální podporou v některých zemích. Na druhou stranu je patrné, že tempo růstu na konci roku zpomalilo více, než analytici očekávali. Výrobní sektor zůstává v kontrakci a dynamika služeb postupně slábne, což omezuje prostor pro výraznější optimismus. Pozornost investorů se během dne upře také na zveřejnění údajů o spotřebitelské inflaci v eurozóně za listopad. Tyto statistiky by však podle většiny analytiků neměly zásadně ovlivnit aktuální rozhodování ECB. Důležitější budou spíše komentáře bankéřů k výhledu ekonomiky a k tomu, zda centrální banka považuje současnou úroveň sazeb za dostatečně restriktivní. Vedle ECB budou v tomto týdnu rozhodovat také další evropské měnové autority. Švédská Riksbank a norská Norges Bank oznámí svá poslední rozhodnutí pro rok 2025, přičemž i zde investoři sledují náznaky dalšího vývoje měnové politiky. Významnou roli hraje také Bank of England, která stojí před obtížným rozhodováním v prostředí zpomalující inflace a stále relativně vysokých úrokových sazeb. Právě britská data přinesla ve středu nejvýraznější impuls. Roční inflace spotřebitelských cen ve Velké Británii v listopadu zpomalila na 3,2 % z předchozích 3,6 %, což je nejnižší úroveň za posledních osm měsíců. Ještě výraznější signál přišel z meziměsíčního srovnání, kde ceny dokonce klesly o 0,2 %. Tyto údaje posilují argumenty těch členů Bank of England, kteří jsou otevření dalšímu snížení úrokových sazeb. Centrální banka minulý měsíc těsně hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, ale aktuální inflační vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že sazby by mohly být sníženy z úrovně 4 % na 3,75 %. Takový krok by znamenal nejnižší sazbu od začátku roku 2023 a mohl by dodat britské ekonomice i akciovému trhu dodatečný impuls. Na podnikové úrovni investoři sledovali několik výsledkových zpráv. Společnost Thyssenkrupp Nucera zveřejnila výsledky za čtvrté čtvrtletí, které byly v souladu s předběžnými čísly a mírně překonaly očekávání na úrovni tržeb. Britská společnost Serco naopak pozitivně překvapila zvýšením odhadu zisku pro rok 2025 a optimistickým výhledem na rok 2026, což odráží silnou poptávku po jejích vládních službách. Skupina Bunzl potvrdila, že její upravený provozní zisk bude navzdory náročným podmínkám odpovídat očekáváním trhu. Do celkového tržního obrazu se promítl také prudký růst cen ropy. Ty reagovaly na rozhodnutí prezidenta Trumpa o úplné blokádě sankcionovaných tankerů směřujících do Venezuely. Cena ropy Brent vzrostla o více než 1 % a americká ropa WTI zaznamenala podobný pohyb. Tento vývoj částečně kompenzoval předchozí propady, kdy se ceny dostaly na pětiletá minima kvůli obavám z nadbytku nabídky.