Podle něj je nutné, aby ECB více reflektovala aktuální vývoj globální ekonomiky a chránila tak jednotný evropský trh před riziky, která mohou vyústit až v novou finanční krizi. Tento apel zazněl v rozhovoru pro Les Echos a představuje výjimečný moment, protože lídři zemí eurozóny se obvykle vyhýbají přímým komentářům k činnosti centrální banky.Macron ve svém vyjádření zdůraznil, že současný přístup ECB příliš jednostranně akcentuje inflaci a opomíjí další zásadní faktory, jako je růst ekonomiky a zaměstnanost. Právě tyto oblasti považuje prezident za stejně důležité pro stabilitu eurozóny a funkčnost jejího vnitřního trhu.Poukázal také na to, že evropské ekonomice hrozí tlak zvenčí – zejména ze strany USA a Číny, které podle něj používají své měny jako ekonomické nástroje, což může utrácet evropskou konkurenceschopnost.Napětí mezi nezávislostí ECB a politickými očekávánímiMacronův zásah do debaty o měnové politice vyvolává silný ohlas, protože nezávislost centrální banky je tradičně vnímána jako jeden z pilířů stability eurozóny. Připomněl to i guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau, který v minulosti s podobnou vervou kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho výpady proti tamnímu Fedu. Politické tlaky na centrální banky představují dlouhodobé riziko: mohou podrývat důvěru trhů a narušovat jejich nezávislá rozhodnutí.ECB se na rozdíl od amerického Fedu řídí jediným mandátem – udržet inflaci na úrovni okolo 2 % v střednědobém horizontu. Fed naproti tomu kombinuje cíle cenové stability a plné zaměstnanosti. Macron dlouhodobě prosazuje rozšíření evropského mandátu, a to nejen o podporu růstu, ale také případně o prvek podporující dekarbonizaci ekonomiky.Prezident také kritizoval pokračující odprodej státních dluhopisů ze strany ECB. Podle něj tento krok zvyšuje dlouhodobé úrokové sazby, což brzdí ekonomickou aktivitu, zpomaluje investice a zároveň může vést k posílení eura – a tím k oslabení konkurenceschopnosti evropských exportérů.Chcete využít této příležitosti?Finanční rizika přicházející ze zahraničíV další části rozhovoru Macron upozornil na rizika, která podle něj přicházejí z USA. Kritizoval zejména rychlou deregulaci v oblasti kryptoměn a stablecoinů, která podle něj může vytvářet významná rizika pro globální finanční stabilitu. Zdůraznil, že Evropa musí zůstat zónou měnové stability a chránit své finanční instituce před nestabilitou, která může vznikat na jiných trzích.Varováním tak není samotný vývoj v kryptoměnovém sektoru, ale především jeho tempo a nedostatek regulačních mantinelů. To je podle Macrona problém, který se může přelít do evropské ekonomiky, pokud nebude centrální banka dostatečně připravená. Významné změny v měnovém prostředí mimo Evropu podle něj vyžadují aktivnější reakci, než jakou ECB doposud nabízí.Macron také integroval téma fiskální politiky. Podle něj je nezbytné, aby Evropská unie pracovala na posílení společného evropského dluhu, který by poskytl „likvidní a bezpečná aktiva“. Ta by zároveň posílila roli eura mezi globálními rezervními měnami, což je dlouhodobý strategický cíl evropské měnové politiky.Debata, která může změnit směřování eurozónyMacronovy výroky otevírají zásadní otázku: nakolik může eurozóna dál fungovat s měnovou politikou postavenou pouze na sledování inflace v situaci, kdy se ekonomika potýká se stagnací, geopolitickým tlakem a rostoucí konkurencí globálních mocností? Jeho kritika míří přímo na jádro problému – že jednotný trh ztrácí dynamiku, pokud nejsou cíle měnové politiky v souladu s dlouhodobými hospodářskými prioritami.Přestože ECB odmítla komentovat Macronův rozhovor, její prezidentka Christine Lagardeová již dříve naznačila potřebu „chytřejších opatření“ na podporu evropské integrace. To může znamenat, že debata o úpravě mandátu ECB nebo změně jejího přístupu bude v příštích měsících nabírat na síle. Zvláště v době, kdy se evropská ekonomika potýká se strukturálními výzvami a růstová dynamika jednotlivých členských států se stále více rozchází.Macronův projev také přichází v situaci, kdy je EU zapojena do tvrdých obchodních jednání s Čínou. Upozornil, že pokud Peking nepřijme opatření ke snížení obchodní nerovnováhy, Evropa může sáhnout k novým clům. To je další bod, který ilustruje, jak úzce jsou měnová a obchodní politika propojeny a proč Macron požaduje pružnější reakci Evropské centrální banky.