Její plán je jednoduchý na formulaci, ale mimořádně složitý na realizaci: využít přebytečné plutonium z amerického jaderného arzenálu jako palivo pro malé rychlé reaktory a tím překlenout období, než se ve Spojených státech podaří vybudovat plnohodnotný dodavatelský řetězec pro palivo HALEU. Pokud by se tento záměr podařilo uskutečnit, mohlo by jít o zásadní zlom nejen pro samotnou společnost, ale i pro celý jaderný sektor.

Zakladatel a generální ředitel Oklo (OKLO) Jake DeWitte dlouhodobě prosazuje myšlenku, že jaderná energetika musí projít podobnou industrializací, jakou v minulosti prošel letecký průmysl. Namísto několika málo obřích elektráren s extrémně vysokými vstupními náklady sází Oklo na mikroreaktory o výkonu přibližně 15 megawattů, které by se daly vyrábět sériově, instalovat rychleji a nasazovat flexibilněji podle místní poptávky.

Mikroreaktory a technologie rychlých reaktorů

To, co Oklo skutečně odlišuje od tradičních jaderných projektů, není jen velikost reaktorů, ale především jejich technologický koncept. Zatímco všech 94 komerčních reaktorů v USA používá vodu jako chladivo, Oklo se vydalo cestou kapalného sodíku. Tento přístup umožňuje dosahovat vyšších provozních teplot, efektivněji využívat palivo a zároveň „spalovat“ širší spektrum radioaktivního materiálu, jehož rozpad by jinak trval stovky let.

Nejde o zcela novou myšlenku. Rychlé reaktory byly testovány už od počátků jaderného věku a v USA je symbolem tohoto výzkumu experimentální reaktor EBR-II v Argonne National Laboratory, který byl odstaven v roce 1994. Právě z tohoto programu Oklo získalo část paliva a know-how, na němž staví svou technologii.

Zásadní problém však dlouhodobě představuje dostupnost vhodného paliva. Rychlé reaktory potřebují buď vysoce obohacené palivo HALEU, nebo plutonium. HALEU je zatím v USA nedostatkové a jeho výroba se teprve rozbíhá. Komerční dodávky byly donedávna závislé především na Rusku a Číně, což je z geopolitického hlediska neudržitelné. Právě zde Oklo vidí příležitost, jak využít domácí zdroje, které už Spojené státy mají.

Plutonium jako přechodné palivo a změna přístupu vlády USA

Klíčovým momentem pro Oklo bylo dosažení kritického stavu v testovacím zařízení Los Alamos National Laboratory, kde společnost poprvé úspěšně štěpila atomy pomocí plutoniového paliva. Tento milník má především symbolický význam – ukazuje, že technologie je proveditelná a že použití plutonia v moderních reaktorech není jen teoretickým konceptem.

Plutonium má v americké veřejné debatě dlouhodobě negativní nálepku spojenou s jadernými zbraněmi a radioaktivním odpadem. Z technického hlediska je však pro rychlé reaktory mimořádně vhodným palivem. Při štěpení uvolňuje více neutronů než uran, což zvyšuje efektivitu reakce. Jak upozorňují odborníci z oboru, problém plutonia není technický, ale především politický a psychologický.

Ještě donedávna plánovalo americké ministerstvo energetiky zlikvidovat až 20 tun přebytečného plutonia jeho smícháním s inertním materiálem a uložením v Novém Mexiku. Tento přístup se však změnil poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa proces zastavila a ministerstvo energetiky v létě oznámilo nový program, který má tento materiál zpřístupnit výrobcům pokročilých reaktorů. Seznam příjemců by měl být zveřejněn v nejbližších týdnech a Oklo patří mezi hlavní kandidáty.

Podle DeWitteho by i relativně omezené množství plutonia mohlo umožnit výrobu paliva pro reaktory o výkonu až 2,5 gigawattu, což odpovídá spotřebě zhruba 2,5 milionu amerických domácností. Takové „přechodné palivo“ by mohlo pokrýt první vlnu nasazení pokročilých reaktorů a vytvořit prostor pro rozvoj domácí výroby HALEU ve 30. letech tohoto století.

OKLO

Oklo Inc.

NYSE

$61.38

$0.4

0.65%

Ekonomické, regulační a strategické otázky

Navzdory technologickému pokroku zůstává projekt Oklo spojen s významnými riziky. Regulace plutonia je mimořádně přísná a jakékoli komerční využití bude vyžadovat rozsáhlé bezpečnostní analýzy a schválení ze strany Komise pro jadernou regulaci. Oklo si proto klade za cíl shromáždit co nejširší datový soubor o bezpečnosti a provozních vlastnostech plutoniového paliva, což je jeden z hlavních důvodů současných testů.

Další otázkou je ekonomika celého projektu. Někteří experti upozorňují, že množství dostupného plutonia samo o sobě nestačí k významné dekarbonizaci energetiky a že dlouhodobě zůstává výroba nového paliva levnější než jeho recyklace. Přesto řada odborníků považuje využití existujících zásob za morálně správný krok, protože přeměňuje nebezpečný materiál na zdroj čisté energie.

Oklo zároveň pracuje i na technologiích recyklace jaderného odpadu, které by v budoucnu mohly rozšířit dostupnost paliva a snížit závislost na těžbě nového uranu. Pokud by se podařilo propojit výrobu mikroreaktorů, recyklaci odpadu a využití plutonia, mohl by vzniknout uzavřený palivový cyklus, který by zásadně změnil vnímání jaderné energie.

Společnost má v současnosti tržní hodnotu přes 12 miliard dolarů, přestože zatím negeneruje významné příjmy. Investoři tak sázejí především na dlouhodobý potenciál technologie a na to, že se Oklo podaří stát se průkopníkem nové éry jaderné energetiky. Jak sám DeWitte říká, jaderný odpad obsahuje dostatek energie na desítky až stovky let. Otázkou zůstává, kdo bude první, kdo tuto energii dokáže skutečně a bezpečně využít v komerčním měřítku. Oklo dává jasně najevo, že chce být právě tímto hráčem.