Tento pocit se netýká pouze jedné strany politického spektra, ale zasahuje napříč voliči republikánů, demokratů i nezávislých. Jak ukazuje nový průzkum stanice CNN realizovaný agenturou SSRS, frustrace z odtrženosti politických elit od každodenní reality lidí se stává jedním z hlavních společenských témat. Pokud by Američané měli možnost něco přímo vzkázat Washingtonu, velká část z nich by se zaměřila především na ekonomiku a životní náklady, které vnímají jako nejpalčivější problém současnosti.Průzkum dal respondentům možnost vyjádřit se vlastními slovy k tomu, co by řekli prezidentovi nebo vedení Demokratické strany, pokud by chtěli zlepšit život v USA. Odpovědi byly často emotivní, osobní a odrážely pocit, že politické debaty se příliš vzdálily skutečným starostem běžných domácností.Ekonomika jako hlavní zdroj frustraceNejčastěji zmiňovaným tématem byla ekonomická situace a rostoucí životní náklady. Mezi republikány a nezávislými voliči s republikánskými sklony uvedlo přibližně 40 % respondentů, že by prezidenta vyzvali, aby se více soustředil právě na ekonomiku. Tyto odpovědi výrazně převýšily jakékoli jiné politické otázky.Typickým příkladem je výpověď 78leté voličky z Massachusetts, která se průzkumu účastnila a následně hovořila s CNN. Popsala svou obavu z budoucnosti poté, co přišla o práci, a vyjádřila nejistotu ohledně toho, jak bude schopna finančně přežít. Její slova ilustrují, že ekonomická témata nejsou pro mnoho Američanů abstraktní debatou o makrodatech, ale otázkou osobního přežití a důstojného života.Navzdory tomu, že prezident Donald Trump často zlehčuje dostupnost a životní náklady jako klíčový problém, průzkum ukazuje, že pro značnou část voličů zůstává právě ekonomika absolutní prioritou. V kontextu blížících se voleb v polovině volebního období je pravděpodobné, že toto téma bude dominovat politické debatě mnohem více než otázky jako imigrace či zahraniční politika, které zmínilo jen malé procento respondentů.Pocit, že nikdo neposloucháVýrazným zjištěním průzkumu je hluboký pocit odcizení od politických elit. Téměř čtyři z deseti Američanů uvedli, že podle jejich názoru neposlouchá lidi, jako jsou oni, ani prezident, ani vedení Demokratické strany. Pouze 34 % dospělých Američanů si myslí, že prezident se alespoň trochu zajímá o to, co mají na srdci, a u demokratického vedení je toto číslo jen o něco vyšší, konkrétně 36 %.Zmíněná volička z Massachusetts otevřeně přiznala, že má pocit, že prezident se více soustředí sám na sebe než na běžné lidi, ale zároveň nevěří, že by demokraté skutečně hájili její zájmy. Její lakonický závěr, že „možná už nikdo“, shrnuje náladu části veřejnosti, která se cítí politicky osiřelá.Tento pocit se netýká jen konkrétních politických rozhodnutí, ale obecného stylu vládnutí a komunikace. Pro řadu lidí je důležitější samotný pocit, že jejich hlas má váhu a že je někdo ochoten naslouchat jejich zkušenostem, než ideologické spory mezi stranami.Chcete využít této příležitosti?Trump, osobní chování a emoce voličůNe všechny odpovědi se týkaly konkrétních politických kroků. Významná část respondentů chtěla prezidentovi sdělit především svůj osobní postoj k jeho působení. Přibližně 16 % uvedlo, že by ho vyzvalo k rezignaci nebo odchodu z úřadu, zatímco 8 % by mu naopak složilo kompliment.Dalších zhruba 15 % respondentů se domnívá, že by prezident mohl Američanům nejvíce pomoci změnou svého osobního chování. Část z nich by si přála, aby zmírnil tón své komunikace a byl uctivější, ohleduplnější a více „prezidentský“. Tyto odpovědi naznačují, že styl vystupování hlavy státu má pro mnoho lidí přímý dopad na jejich vnímání politiky jako celku.Zároveň se objevily i hlasy lidí, kteří by s prezidentem nechtěli mluvit vůbec. Tyto reakce podtrhují míru polarizace a emocionálního vyčerpání, které americká politika u části veřejnosti vyvolává.Očekávání vůči demokratům a volání po nasloucháníPrůzkum se zaměřil také na to, co by Američané vzkázali demokratickým lídrům. Přibližně 10 % respondentů se domnívá, že by demokraté měli zaujmout tvrdší postoj a důrazněji se postavit prezidentovi nebo republikánům. Stejný podíl naopak zastává názor, že by se měli více soustředit na kompromisy a spolupráci s opozicí.Mezi samotnou demokratickou základnou je však postoj jednoznačnější. Zhruba 19 % demokratů a nezávislých voličů s demokratickými sklony by vedení strany vyzvalo k tvrdšímu postoji, zatímco pouze 2 % by preferovala větší míru kompromisu. Jeden z mladých voličů z New Jersey ve své odpovědi kritizoval podle něj příliš mírný přístup demokratů a vyzval k razantnější reakci na kroky opozice.Zajímavé je, že tato touha po tvrdším postoji se nepromítá jednoznačně do ideologických požadavků. Jen málo respondentů vyjadřovalo jasné přání posunout stranu více doleva nebo naopak k umírněnějším pozicím. Pro mnoho lidí je důležitější samotný pocit akceschopnosti a jasného postoje než konkrétní ideologické směřování.Nemalá část Američanů však chce především jediné: být slyšena. Někteří respondenti by demokratickým lídrům vzkázali, aby více pomáhali lidem, naslouchali jim a upřednostňovali jejich potřeby před stranickou politikou. Podobné poselství by menší, ale významná část lidí adresovala i prezidentovi. Jak uvedla jedna třicetiletá svobodná matka z oblasti Bay Area, politici by se měli více dívat kolem sebe a vidět, kdo skutečně bojuje a potřebuje pomoc, místo aby utráceli peníze za věci, které lidem nepřinášejí přímý užitek.