V poměru k výkonu ekonomiky to znamená 66 % hrubého domácího produktu . Meziročně byl zahraniční dluh vyšší o 372,6 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Data ukazují nejen samotnou dynamiku růstu zadlužení, ale také jeho strukturu podle sektorů, splatnosti a použitých nástrojů financování.Růst zahraničního dluhu není rovnoměrně rozložen napříč ekonomikou. Klíčovou roli sehrál především soukromý sektor, zatímco některé části veřejného sektoru zaznamenaly mírný pokles. Celkový obrázek tak nevypovídá pouze o absolutní výši dluhu, ale především o tom, kde v ekonomice vzniká a jakým způsobem je financován.Struktura zahraničního dluhu podle sektorůZ hlediska sektorového rozdělení tvoří většinu zahraničního dluhu závazky soukromého sektoru, na které připadá 77,6 % celkové zahraniční zadluženosti. Do této skupiny patří zejména podniky a finanční instituce mimo vládní sektor. Zbývajících 22,4 % připadá na veřejný sektor, kam jsou zahrnuty závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a také závazky subjektů s majoritní účastí státu.Samotný sektor vládních institucí zaznamenal ve třetím čtvrtletí pokles zahraničního dluhu o 6,7 miliardy korun. Jeho podíl na celkovém zahraničním dluhu činil 15 %, což ukazuje, že růst celkového zadlužení nebyl tažen přímým zadlužováním vlády vůči zahraničí. Tento vývoj kontrastuje s celkovým nárůstem dluhu a podtrhuje význam ostatních částí ekonomiky při jeho formování.<!– DIP popup–>Výraznější změny byly patrné zejména u finančního sektoru. Bankovní sektor včetně centrální banky zvýšil ve sledovaném období své zahraniční závazky o 124,8 miliardy korun. Tím se na celkové zahraniční zadluženosti podílel téměř 40 %, což z něj činí jednu z nejvýznamnějších složek celkového dluhu vůči zahraničí.Chcete využít této příležitosti?Role bank a ostatních sektorů v růstu dluhuVedle bankovního sektoru sehrály důležitou roli také takzvané ostatní sektory. V jejich případě byl ve třetím čtvrtletí zaznamenán nárůst zadluženosti o 75,6 miliardy korun. Podle centrální banky tento vývoj plynul především z prodeje dluhových cenných papírů nerezidentům. Jinými slovy, domácí subjekty si opatřovaly financování prostřednictvím dluhopisů, které byly nakupovány zahraničními investory.Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 45,1 %, což potvrzuje jejich zásadní význam v celkové struktuře zadlužení. Tento segment zahrnuje především nefinanční podniky a další instituce mimo bankovní a vládní sektor. Jejich rostoucí zadlužení vůči zahraničí významně přispělo k celkovému mezičtvrtletnímu i meziročnímu růstu.Celkově lze říci, že nárůst zahraničního dluhu nebyl výsledkem jednorázového faktoru, ale kombinací několika vlivů. Bankovní sektor navýšil své zahraniční závazky výrazněji, zatímco ostatní sektory přidaly další část růstu prostřednictvím dluhových instrumentů. Naopak vládní sektor působil v tomto období spíše tlumivě.Splatnost a nástroje zahraničního financováníDůležitý pohled na strukturu zahraničního dluhu nabízí také jeho časové rozložení podle splatnosti. Podle údajů centrální banky tvoří závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,7 % celkových dluhových pasiv. Přibližně polovina zahraničního dluhu je tedy dlouhodobého charakteru, což má význam pro hodnocení jeho stability a refinančních rizik.Z hlediska použitých instrumentů dluhového financování dominují vklady a půjčky od dceřiných podniků. Na tyto formy připadalo 55,2 % celkového zahraničního dluhu. Tento údaj ukazuje, že značná část zahraničního zadlužení má charakter vnitroskupinového financování, kdy mateřské a dceřiné společnosti poskytují kapitál napříč hranicemi.Taková struktura dluhu se liší od čistě tržního financování prostřednictvím dluhopisů a odráží propojenost české ekonomiky se zahraničními vlastníky a investory. Právě tyto vztahy hrají významnou roli při formování celkové výše i struktury zahraničního zadlužení.Celkový obraz zahraničního dluhu České republiky ve třetím čtvrtletí tak ukazuje na výrazný nárůst objemu, který je tažen především soukromým sektorem, bankami a ostatními nevládními subjekty. Zároveň data naznačují, že struktura dluhu zůstává z velké části dlouhodobá a opřená o vklady, půjčky a dluhové cenné papíry držené zahraničními investory.