Zároveň došlo i k citelnému zrychlení mezikvartální dynamiky, když se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,8 procenta oproti předchozím třem měsícům. Tento vývoj potvrzuje, že české hospodářství se postupně dostává z období stagnace a slabého růstu, které jej provázelo v předchozích letech.Zveřejněná data zároveň potvrdila předběžný odhad z konce listopadu a ukázala, že růst nebyl tažen jediným faktorem. Naopak šlo o kombinaci domácí i zahraniční poptávky, což dává výsledkům větší váhu z hlediska udržitelnosti. Vývoj třetího čtvrtletí je proto často vnímán jako důležitý signál pro celoroční výsledek, který by se za rok 2025 mohl pohybovat přibližně kolem 2,5 procenta.<!– DIP popup–>Spotřeba domácností jako hlavní motor růstuNejvýznamnějším zdrojem hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí byly výdaje domácností, které těžily z postupného zlepšování reálných příjmů. Reálná spotřeba domácností na obyvatele vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 2,8 procenta, což potvrzuje obnovenou ochotu domácností utrácet po období vysoké inflace a nejistoty.Růst spotřeby byl podpořen zejména vývojem mezd. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve třetím čtvrtletí 51 311 korun, což znamenalo reálný mezikvartální růst o 1,2 procenta a meziroční růst o 3,9 procenta. Vyšší příjmy tak postupně kompenzovaly předchozí ztráty kupní síly a vytvořily prostor pro opatrné oživení spotřebitelské poptávky.Současně však zůstává patrná zvýšená míra obezřetnosti. Míra úspor domácností dosáhla 18,4 procenta, což je sice o něco méně než v předchozích obdobích, ale stále výrazně nad úrovněmi běžnými před pandemií. Tehdy se úspory pohybovaly zhruba kolem 12 procent. Vyšší úspory tlumí okamžitý růst spotřeby, zároveň však přispívají ke stabilitě ekonomiky a omezují poptávkové inflační tlaky, což je z makroekonomického pohledu pozitivní.Investice a zahraniční obchod s rozdílnou dynamikouVedle spotřeby domácností k růstu HDP přispěla také tvorba hrubého kapitálu, a to především díky vývoji zásob a investic ve veřejném sektoru. Zahraniční obchod se rovněž podílel pozitivně, když přebytek obchodní bilance podporoval celkový výkon ekonomiky. To ukazuje, že české hospodářství dokázalo těžit nejen z domácí poptávky, ale i z postupného oživení zahraničních trhů.Chcete využít této příležitosti?Na druhé straně zůstává slabším článkem investiční aktivita soukromých podniků. Meziročně míra investic nefinančních podniků klesla o 1,1 procenta a pohybovala se těsně pod hranicí 27 procent. Firmy sice čelí příznivějším úvěrovým podmínkám než v minulosti, avšak nejistota ohledně budoucí poptávky je stále vede k opatrnosti.Investice proto zatím táhne především veřejný sektor, zejména projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Tento typ výdajů sice podporuje ekonomický růst, ale dlouhodobě je pro udržitelnost klíčové, aby se k investování ve větší míře připojily i soukromé firmy. Právě jejich investice do technologií, výrobních kapacit a inovací budou rozhodující pro budoucí produktivitu české ekonomiky.Do dalších čtvrtletí však existují faktory, které by mohly investiční aktivitu postupně posílit. Patří mezi ně solidní tempo ekonomického růstu, pokračující čerpání prostředků z evropských fondů a také očekávané vyšší výdaje na infrastrukturu a obranu v širším evropském kontextu. Tyto impulzy by mohly snížit obavy podniků a přispět k postupnému oživení investic.Výhled na rok 2025 a přetrvávající nejistotyVýsledky třetího čtvrtletí naznačují, že česká ekonomika má nakročeno k celoročnímu růstu kolem 2,5 procenta. Hlavními tahouny by měla zůstat spotřeba domácností, vývoj zásob a vládní výdaje, zatímco investice soukromého sektoru by mohly postupně přidávat na síle až v dalších obdobích.Přesto nelze přehlížet přetrvávající rizika. Zvýšená míra úspor domácností sice přispívá k makroekonomické stabilitě, ale zároveň brzdí rychlejší růst spotřeby. Slabší investiční aktivita firem pak omezuje potenciál ekonomiky do budoucna. Vývoj proto zůstává citlivý na vnější faktory, zejména na stav zahraniční poptávky a celkové ekonomické prostředí v Evropě.Celkově však třetí čtvrtletí představuje pozitivní signál obratu. Ekonomika již není tažena jednorázovými faktory, ale širším spektrem složek. Pokud se podaří udržet růst reálných příjmů a postupně obnovit důvěru firem v investování, může české hospodářství v dalších letech navázat na stabilnější a vyváženější růstový trend.