Klíčové body
- Evropské akcie pokračují v poklesu kvůli obavám z nových cel
- Spor o Grónsko zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu
- Slabší data z Evropy podporují opatrný postoj investorů
- Trhy čekají na politické signály z USA a Evropské unie
Investoři zůstávají pod tlakem především kvůli narůstajícím obavám z nových obchodních cel, která by mohla dále poškodit už tak křehký ekonomický výhled regionu. Negativní sentiment se rychle rozšířil napříč hlavními burzami a potvrzuje, že geopolitická rizika zůstávají v současnosti klíčovým hybatelem trhů.
Krátce po otevření trhů ztrácel německý index DAX téměř jedno procento, francouzský CAC 40 a britský FTSE 100 oslabovaly podobným tempem. Tyto pohyby odrážejí přetrvávající nervozitu investorů, kteří reagují na hrozby další eskalace obchodního sporu mezi Evropou a Spojenými státy. Výrazné výprodeje z pondělí tak nebyly jednorázovou reakcí, ale spíše začátkem širší korekce vyvolané politickou nejistotou.

Hlavním zdrojem napětí jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zpřísněním cel vůči několika evropským zemím v případě, že Spojené státy nezískají kontrolu nad Grónskem, autonomním územím Dánska. Tyto hrozby výrazně zhoršily vyhlídky na hospodářský růst v Evropě, zejména v exportně orientovaných ekonomikách. Trhy zároveň očekávají, že po návratu amerických burz z pondělního svátku by mohlo dojít k dalšímu výprodeji i na Wall Street, což by tlak na evropská aktiva ještě zesílilo.
Trump zároveň naznačil, že se k otázce Grónska vyjádří na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se má setkat s několika světovými lídry. Jeho opakované tvrzení, že Grónsko je klíčové pro národní i globální bezpečnost a že neexistuje cesta zpět, však investory spíše zneklidnilo. Evropští představitelé jeho požadavky převážně odmítli a dali najevo, že jsou připraveni přijmout odvetná opatření, pokud Spojené státy cla skutečně zavedou. O dalším postupu má rozhodnout mimořádné zasedání lídrů Evropské unie, což zvyšuje pravděpodobnost širšího transatlantického obchodního sporu.
Negativní výhled pro evropské akcie podpořila i investiční banka Citigroup, která snížila své hodnocení regionálních akcií. Důvodem je nejistota ohledně budoucího vývoje zisků evropských společností v prostředí rostoucích obchodních bariér a slabšího globálního růstu. Tento krok dále posílil opatrnost investorů, kteří se stahují z rizikovějších pozic.
Makroekonomická data z Velké Británie přinesla smíšený obraz. Míra nezaměstnanosti zůstala na relativně vysoké úrovni a růst mezd se zpomalil, což naznačuje slábnoucí tlak na inflaci. Pro investory to znamená zvýšenou pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England v průběhu letošního roku. Centrální banka již v prosinci snížila sazby a další krok by mohl přijít na začátku února. Nižší sazby sice mohou podpořit ekonomickou aktivitu, zároveň však signalizují, že britská ekonomika čelí výrazným výzvám.
Z Německa přišla data o výrobních cenách, které v prosinci klesly v souladu s očekáváním. Tento vývoj potvrzuje přetrvávající slabost průmyslového sektoru a omezený cenový tlak v největší evropské ekonomice. Pro akciové trhy to však nepředstavovalo výraznější pozitivní impulz, protože geopolitické faktory zůstávají dominantní.
V korporátním sektoru se pozornost soustředila zejména na farmaceutické společnosti. Britská společnost GSK oznámila dohodu o akvizici americké biotechnologické firmy RAPT Therapeutics, což investoři vnímají jako další krok v posilování výzkumného portfolia. Zajímavý byl také krok společnosti AstraZeneca, která se rozhodla stáhnout z burzy Nasdaq a soustředit své kótování v New Yorku na jednu burzu. Tyto zprávy však zůstaly ve stínu širšího tržního výprodeje.

Na komoditních trzích se ceny ropy po předchozí volatilitě uklidnily. Investoři vyčkávají nejen na další geopolitické signály, ale také na novou zprávu Mezinárodní energetická agentura, která by měla přinést aktualizovaný pohled na vývoj nabídky a poptávky. Varování před možným přebytkem ropy v roce 2026 zůstává dalším faktorem, který může v příštích měsících ovlivňovat sentiment.
Celkově tak evropské akcie vstoupily do týdne v defenzivním módu. Obchodní hrozby, geopolitická nejistota a slabší makroekonomický výhled vytvářejí prostředí, ve kterém investoři upřednostňují opatrnost. Dokud nedojde k jasnějšímu signálu deeskalace sporu kolem Grónska a obchodních cel, je pravděpodobné, že tlak na evropské trhy bude přetrvávat.




























