Začátek týdne se na globálních trzích nese ve znamení opatrnosti. Americké futures zůstávají utlumené před klíčovými událostmi Fed má podle všeho ponechat sazby, důležitý bude Powellův tón Cla Donalda Trumpa a politické napětí zvyšují nejistotu Zlato láme rekordy jako reakce na rizika Americké akciové futures zůstávají utlumené, investoři vyčkávají na klíčové události nadcházejících dní a zároveň vyhodnocují nové geopolitické impulzy. Do hry vstupuje kombinace měnové politiky, firemních výsledků, obchodních hrozeb a politického napětí ve Spojených státech. Na tomto pozadí se zlato posouvá na další historická maxima, což odráží zvýšenou averzi k riziku. Tento týden je z hlediska tržní dynamiky mimořádně nabitý. Nejde pouze o samotná data, ale o jejich vzájemné působení a o to, jaký signál vyšlou investorům do dalších týdnů. Právě proto zůstává nálada na trzích zdrženlivá a pohyby zatím relativně omezené. Futures a tržní sentiment na začátku týdne Americké akciové futures se v pondělí pohybovaly kolem neutrální úrovně. Futures na index Dow Jones byly prakticky beze změny, zatímco kontrakty na S&P 500 a Nasdaq 100 mírně oslabovaly zhruba o 0,1 %. Navázaly tak na smíšené zakončení minulého týdne, kdy všechny tři hlavní indexy zaznamenaly týdenní pokles. Na sentiment investorů dolehla kombinace několika faktorů. V předchozí seanci sehrál roli zejména pesimistický výhled společnosti Intel (INTC) , který znovu otevřel otázku, zda firmy masivně investující do umělé inteligence dokážou tyto výdaje přetavit do hmatatelných finančních výsledků. Pozornost se přitom soustředila i na širší ekosystém kolem AI, včetně vazeb na společnosti jako Nvidia (NVDA ) a na podporu ze strany americké vlády. Přes tyto obavy však zůstává část investorů relativně klidná. Data z posledních týdnů naznačují, že americká ekonomika je stále v solidní kondici, i když je růst z velké části tažen domácnostmi a firmami s vyššími příjmy. Trhy zároveň doufají, že geopolitické napětí, které v minulém týdnu zvyšovalo volatilitu, by se mohlo alespoň částečně zmírnit. Fed, Powell a otázka nezávislosti měnové politiky Hlavní makroekonomickou událostí týdne bude dvoudenní zasedání Federálního rezervního systému, které vyvrcholí ve středu rozhodnutím o úrokových sazbách. Očekává se, že Fed ponechá sazby v pásmu 3,5 % až 3,75 %, kde se nacházejí po sérii snížení na konci loňského roku. Tyto kroky měly za cíl podpořit zpomalující trh práce. Navzdory opakovaným výzvám prezidenta Donalda Trumpa k agresivnějšímu snižování sazeb analytici poukazují na silný ekonomický růst, relativně nízkou nezaměstnanost a odolné akciové trhy jako na důvody, proč Fed pravděpodobně zvolí vyčkávací strategii. Klíčová však nebude pouze samotná úroveň sazeb, ale především doprovodná komunikace centrální banky. Zvýšenou pozornost přitahuje i pokračující spor mezi Trumpem a předsedou Fedu Jeromem Powellem. Powell na začátku měsíce uvedl, že proti němu bylo zahájeno trestní vyšetřování ze strany ministerstva spravedlnosti, což označil za politicky motivovaný krok. Tento vývoj znovu otevřel debatu o nezávislosti Fedu a o míře politického tlaku na měnovou politiku. Powell má v květnu odstoupit z čela centrální banky a není jasné, zda zůstane členem rady. Prezident Trump již naznačil, že má omezený počet kandidátů na jeho nástupce. Na predikčních trzích se začíná skloňovat jméno Ricka Ridera, výkonného ředitele společnosti BlackRock (BLK), který v odhadech předstihl bývalého guvernéra Fedu Kevina Warshe. Podle analytiků ING bude právě výběr nového předsedy Fedu jedním z klíčových faktorů pro další směřování sazeb. Cla, politické napětí a návrat rizika uzavření vlády Geopolitická rizika zůstávají dalším významným zdrojem nejistoty. Prezident Trump o víkendu pohrozil 100% clem na kanadské zboží, pokud by Kanada uzavřela obchodní dohodu s Čínou. Tato hrozba přišla krátce poté, co Trump ustoupil od dřívějších výroků o možných clech vůči některým evropským zemím. Kanadský premiér Mark Carney reagoval tím, že Kanada nemá v úmyslu usilovat o dohodu o volném obchodu s Čínou a že respektuje své závazky vůči USA a Mexiku. Přesto podle analytiků podobná impulzivní vyhrožování postupně podkopávají investorský sentiment, i když samotná pravděpodobnost jejich realizace zůstává nejistá. Dalším destabilizujícím prvkem je domácí politická situace v USA. Po střelbě v Minneapolis, kde došlo ke střetu demonstrantů s federálními imigračními úředníky, se znovu objevila hrozba uzavření americké vlády. Někteří senátoři Demokratické strany naznačili, že nepodpoří financování ministerstva, pod které spadá pohraniční stráž a imigrační úřady, dokud nebude zajištěn větší dohled nad jejich postupy. Republikáni sice mají v Senátu většinu, ale bez alespoň částečné podpory demokratů nemusí klíčové zákony projít. Zlato jako barometr nejistoty V prostředí zvýšené nejistoty se investoři obracejí k bezpečným aktivům. Cena zlata překročila hranici 5 100 dolarů za unci a pokračuje v prudkém růstu. Minulý týden posílil žlutý kov o více než 8 % a od začátku roku si připisuje téměř 17 %. Za růstem stojí kombinace geopolitických rizik, očekávání uvolnění měnové politiky USA v druhé polovině roku 2026 a trvalá poptávka centrálních bank. Podobný vývoj je patrný i u dalších drahých kovů, jako je stříbro a platina, které rovněž dosáhly nových historických maxim. Vývoj na trhu se zlatem tak slouží jako jasný signál, že investoři zůstávají obezřetní.