Japonská vláda ve své lednové ekonomické zprávě ponechala opatrně optimistický výhled na vývoj ekonomiky, zároveň však zřetelně upozornila na rizika vyplývající z obchodní politiky Spojených států. Japonsko zachovává opatrně optimistický výhled, ale upozorňuje na rizika americké obchodní politiky Soukromá spotřeba zůstává hlavním pilířem mírného hospodářského oživení Oslabení jenu zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje inflace Politická nejistota a fiskální návrhy vyvolaly výprodej na finančních trzích Hodnocení potvrzuje, že čtvrtá největší ekonomika světa se nadále mírně zotavuje, avšak toto oživení zůstává křehké a citlivé na vnější šoky, zejména v oblasti mezinárodního obchodu, měnových pohybů a domácí politické nejistoty. Kabinet ve svém měsíčním hodnocení za leden zopakoval, že ekonomika se postupně zlepšuje, přičemž klíčovým pilířem zůstává soukromá spotřeba. Zároveň ale zdůraznil nutnost zvýšené ostražitosti vůči vývoji na finančních trzích a dopadům zahraničních politických rozhodnutí. Největší pozornost vláda věnuje možnému negativnímu vlivu amerických obchodních opatření na automobilový průmysl, který je pro Japonsko strategickým exportním odvětvím. Křehké oživení domácí poptávky a vyrovnanější bilance Soukromá spotřeba, která tvoří více než polovinu japonské ekonomiky, byla již pátý měsíc v řadě hodnocena jako „oživující“. Vláda tak v této oblasti nezměnila svůj výhled a nadále ji považuje za stabilizační prvek hospodářského růstu. Tento optimismus však zůstává umírněný, protože spotřebitelská důvěra je citlivá na vývoj cen, měnový kurz a politická rozhodnutí. Jedinou výraznější změnou v lednovém hodnocení byla revize obchodní a služební bilance. Ta byla nově popsána jako „přibližně vyrovnaná“, zatímco v předchozích měsících vláda hovořila o deficitu. Tento posun naznačuje určité zlepšení vnější rovnováhy, i když nelze přehlédnout, že exportní výkonnost byla v uplynulém období pod tlakem. Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně poklesla o 2,3 %, což představovalo první pokles po šesti čtvrtletích růstu. Hlavním důvodem byl propad exportu, který byl podle vlády ovlivněn vyššími cly. Tento vývoj znovu připomněl, jak silně je japonské hospodářství závislé na globálním obchodě a jak rychle se změny v mezinárodním prostředí promítají do domácí ekonomiky. Inflace, jen a nejistota kolem cenového vývoje V oblasti cenového vývoje vláda uvedla, že růst cen potravin, který byl hlavním tahounem inflace, začíná zpomalovat. Kabinet zároveň zdůraznil, že bude pečlivě sledovat, zda se tento trend projeví i v širším zpomalení růstu cen. Právě vývoj inflace je klíčový pro další kroky hospodářské politiky, zejména měnové. Do hodnocení však vstupuje významný prvek nejistoty v podobě prudkého oslabení japonského jenu od října. Slabší měna zvyšuje náklady na dovoz a může znovu posílit inflační tlaky, a to i v případě, že se ceny potravin stabilizují. Vláda proto upozornila, že není jisté, zda se nákladové tlaky zmírní tak hladce, jak předpokládá centrální banka. Měnový vývoj má přímý dopad nejen na spotřebitele, ale také na firmy, které čelí vyšším nákladům na dovážené suroviny a energie. Zároveň ovlivňuje konkurenceschopnost exportérů, což je v kontextu nejisté obchodní politiky USA další faktor, který komplikuje výhled japonské ekonomiky. Měnová politika BOJ a politická nejistota Očekává se, že Japonská centrální banka ponechá na svém dvoudenním zasedání úrokové sazby beze změny. Toto zasedání navazuje na prosincové rozhodnutí, kdy banka zvýšila svou referenční sazbu na 30leté maximum 0,75 %. Současné vyčkávání odráží snahu vyhodnotit dopady předchozího zpřísnění v prostředí smíšených ekonomických signálů. K nejistotě přispívá také domácí politický vývoj. Premiérka Sanae Takaichi vyhlásila předčasné parlamentní volby na 8. února s cílem získat mandát pro své hospodářské priority. Mezi ně patří zvýšení vládních výdajů a dvouleté pozastavení spotřební daně z potravin, což má zmírnit tlak na domácnosti. Tyto návrhy však vyvolaly výraznou reakci finančních trhů. Došlo k rozsáhlému výprodeji dluhopisů, měn i akcií, protože investoři se obávají dalšího zhoršení již tak napjatých veřejných financí Japonska. Země dlouhodobě čelí vysokému zadlužení a jakýkoli signál uvolnění fiskální disciplíny je trhy vnímán velmi citlivě. V tomto kontextu zůstává celkový ekonomický výhled Japonska vyvážený mezi mírným optimismem a výraznou opatrností. Vláda sice potvrzuje pokračující oživení, ale zároveň otevřeně přiznává, že rizika spojená s obchodní politikou USA, měnovými pohyby a domácí politikou mohou tento vývoj snadno narušit. Pro investory i analytiky tak Japonsko vstupuje do roku 2026 jako ekonomika s potenciálem stabilního růstu, avšak s řadou faktorů, které mohou tento scénář rychle změnit.