Akcie kvantových společností v posledních letech prudce vzrostly díky očekávání další technologické revoluce
Kvantové výpočty nabízejí zásadní potenciál, ale technologické překážky brání jejich rychlému komerčnímu využití
Odhady lídrů technologického sektoru ukazují na časový horizont pěti až dvaceti let
Investice do kvantových akcií v roce 2026 vyžadují trpělivost a ochotu nést vysokou volatilitu
Od prvních sálových počítačů přes nástup internetu až po éru chytrých telefonů se opakovaně ukazuje, že skutečně zásadní technologie potřebují čas, kapitál a trpělivost investorů.
V posledních letech se do popředí zájmu dostává další oblast s potenciálem podobně hluboké změny: kvantové výpočty. Právě kolem této technologie se vytvořil silný investiční příběh, který vynesl akcie některých specializovaných firem na násobky původních hodnot. Otázkou pro rok 2026 však zůstává, kde končí reálný technologický pokrok a kde začíná přehnaný mediální humbuk.
Prudký růst akcií a očekávání investorů
Čistě kvantové společnosti, jako jsou D-Wave Quantum (QBTS), Rigetti Computing (RGTI) nebo IonQ (IONQ), zaznamenaly za poslední tři roky až čtyřnásobný růst cen akcií. Tento vývoj odráží přesvědčení investorů, že kvantové výpočty by mohly představovat další významnou vlnu technologického růstu, podobně jako tomu bylo v minulosti u cloudu nebo umělé inteligence.
Zájem trhu je do značné míry poháněn představou, že kvantové počítače dokážou v budoucnu řešit problémy, které jsou mimo dosah i těch nejvýkonnějších klasických superpočítačů. Právě tato schopnost vyvolává očekávání zásadních změn v oblastech, jako je optimalizace, materiálový výzkum nebo zpracování obrovských objemů dat. Současně je však nutné zdůraznit, že vysoký růst akcií ještě automaticky neznamená rychlý nástup odpovídajících výnosů. Technologie je stále ve vývoji a cesta k jejímu širokému komerčnímu využití je složitá.
Rok 2026 proto představuje období, kdy je pro investory klíčové oddělit dlouhodobý potenciál od krátkodobého nadšení. Kvantové výpočty mohou být skutečně dalším milníkem technologického vývoje, ale jejich ekonomický dopad se pravděpodobně projeví až s výrazným časovým odstupem.
Jak fungují kvantové výpočty a proč je vývoj tak náročný
Podstata kvantových výpočtů spočívá ve využití chování subatomárních částic, které se řídí zákony kvantové mechaniky. Na rozdíl od klasických bitů, jež nabývají hodnoty 0 nebo 1, pracují kvantové počítače s qubity, které mohou existovat v kombinaci obou stavů současně. Díky tomu lze výpočty exponenciálně škálovat a řešit úlohy, jež jsou pro klasické systémy prakticky neřešitelné.
Tento teoretický potenciál je však vykoupen mimořádnou technickou složitostí. Qubity jsou extrémně křehké a náchylné k chybám, což je jednou z hlavních překážek širšího využití kvantových systémů. Generování a korekce chyb představují zásadní výzvu, kterou musí vývojáři vyřešit, aby se kvantové počítače staly obecně použitelnými nástroji, nikoli jen experimentálními zařízeními v laboratořích.
Dnešní čistě kvantové firmy se proto zaměřují především na poskytování přístupu ke svému hardwaru prostřednictvím cloudových platforem. Tímto způsobem již generují první příjmy, i když zatím nejde o rozsah, který by odpovídal vysokým očekáváním trhu. Vedle specializovaných společností se do vývoje kvantových čipů zapojují také velcí technologičtí hráči, například Microsoft (MSFT) nebo Alphabet (GOOG), kteří disponují kapitálem i výzkumným zázemím potřebným pro dlouhodobý vývoj.
Přesto panuje shoda, že může trvat řadu let, než se kvantové výpočty stanou běžnou součástí komerčních aplikací. Technologie se posouvá kupředu, ale spíše postupnými kroky než náhlými skoky.
Časový horizont podle lídrů technologického sektoru
Nejistota ohledně časového rámce je jedním z klíčových faktorů, které by investoři měli v roce 2026 zohlednit. V minulém roce se k této otázce vyjádřil i Jensen Huang, generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA), který původně naznačil, že plnohodnotné využití kvantových výpočtů může být otázkou až dvaceti let. O několik měsíců později se však stal optimističtějším ohledně tempa vývoje, což ukazuje, jak dynamicky se pohled na tuto technologii vyvíjí.p>
Podobně šéf Alphabetu Sundar Pichai podle informací agentury Bloomberg uvedl, že praktické využití kvantových výpočtů může přijít v horizontu pěti až deseti let. Tyto odhady se liší, ale mají společného jmenovatele: kvantové výpočty nejsou technologií, která by měla v blízké době zásadně proměnit běžný život spotřebitelů. Jde spíše o dlouhodobou sázku na budoucnost.
Navzdory této nejistotě investoři v posledních letech masivně vstupovali do akcií kvantových firem v očekávání, že se jim podaří identifikovat budoucí vítěze už v rané fázi. Tento přístup však s sebou nese zvýšené riziko volatility, protože jakékoli zklamání nebo zpomalení vývoje se může rychle promítnout do cen akcií.
Co z toho plyne pro investory v roce 2026
Rok 2026 lze z pohledu kvantových výpočtů označit za fázi střízlivějšího hodnocení. Technologie má bezpochyby potenciál změnit pravidla hry v mnoha odvětvích, ale cesta k tomuto cíli bude dlouhá. Investování do kvantových akcií proto dává smysl především pro ty, kteří jsou ochotni držet pozice několik let a počítají s výraznými výkyvy hodnoty.
Je pravděpodobné, že společnosti v tomto sektoru budou i nadále oznamovat technologické průlomy a dosažené milníky. Tyto zprávy mohou krátkodobě podporovat ceny akcií, samy o sobě však neznamenají okamžitý přechod ke stabilním a vysokým ziskům. Kvantové výpočty se do každodenní praxe dostanou postupně a jejich plný ekonomický dopad se projeví až s odstupem času.
Pro investory to znamená nutnost rozlišovat mezi reálným technologickým pokrokem a přehnanými očekáváními. Kvantové výpočty mohou být jednou z nejvýznamnějších technologií příštích dekád, ale v roce 2026 zůstávají především dlouhodobou investiční tezí. Ti, kteří k nim přistoupí s realistickými očekáváními a dostatečnou trpělivostí, mohou v budoucnu těžit z jejich potenciálu – ovšem bez iluzí o rychlých a snadných výnosech.
Zdroj: Getty images
Technologický sektor má za sebou desítky let převratných inovací, které zásadně proměnily ekonomiku i každodenní život.
Klíčové body
Akcie kvantových společností v posledních letech prudce vzrostly díky očekávání další technologické revoluce
Kvantové výpočty nabízejí zásadní potenciál, ale technologické překážky brání jejich rychlému komerčnímu využití
Odhady lídrů technologického sektoru ukazují na časový horizont pěti až dvaceti let
Investice do kvantových akcií v roce 2026 vyžadují trpělivost a ochotu nést vysokou volatilitu
Od prvních sálových počítačů přes nástup internetu až po éru chytrých telefonů se opakovaně ukazuje, že skutečně zásadní technologie potřebují čas, kapitál a trpělivost investorů.
V posledních letech se do popředí zájmu dostává další oblast s potenciálem podobně hluboké změny: kvantové výpočty. Právě kolem této technologie se vytvořil silný investiční příběh, který vynesl akcie některých specializovaných firem na násobky původních hodnot. Otázkou pro rok 2026 však zůstává, kde končí reálný technologický pokrok a kde začíná přehnaný mediální humbuk.
Prudký růst akcií a očekávání investorů
Čistě kvantové společnosti, jako jsou D-Wave Quantum (QBTS) , Rigetti Computing (RGTI) nebo IonQ (IONQ) , zaznamenaly za poslední tři roky až čtyřnásobný růst cen akcií. Tento vývoj odráží přesvědčení investorů, že kvantové výpočty by mohly představovat další významnou vlnu technologického růstu, podobně jako tomu bylo v minulosti u cloudu nebo umělé inteligence.
Zájem trhu je do značné míry poháněn představou, že kvantové počítače dokážou v budoucnu řešit problémy, které jsou mimo dosah i těch nejvýkonnějších klasických superpočítačů. Právě tato schopnost vyvolává očekávání zásadních změn v oblastech, jako je optimalizace, materiálový výzkum nebo zpracování obrovských objemů dat. Současně je však nutné zdůraznit, že vysoký růst akcií ještě automaticky neznamená rychlý nástup odpovídajících výnosů. Technologie je stále ve vývoji a cesta k jejímu širokému komerčnímu využití je složitá.
Rok 2026 proto představuje období, kdy je pro investory klíčové oddělit dlouhodobý potenciál od krátkodobého nadšení. Kvantové výpočty mohou být skutečně dalším milníkem technologického vývoje, ale jejich ekonomický dopad se pravděpodobně projeví až s výrazným časovým odstupem.
Zdroj: Getty Images
Jak fungují kvantové výpočty a proč je vývoj tak náročný
Podstata kvantových výpočtů spočívá ve využití chování subatomárních částic, které se řídí zákony kvantové mechaniky. Na rozdíl od klasických bitů, jež nabývají hodnoty 0 nebo 1, pracují kvantové počítače s qubity, které mohou existovat v kombinaci obou stavů současně. Díky tomu lze výpočty exponenciálně škálovat a řešit úlohy, jež jsou pro klasické systémy prakticky neřešitelné.
Tento teoretický potenciál je však vykoupen mimořádnou technickou složitostí. Qubity jsou extrémně křehké a náchylné k chybám, což je jednou z hlavních překážek širšího využití kvantových systémů. Generování a korekce chyb představují zásadní výzvu, kterou musí vývojáři vyřešit, aby se kvantové počítače staly obecně použitelnými nástroji, nikoli jen experimentálními zařízeními v laboratořích.
Dnešní čistě kvantové firmy se proto zaměřují především na poskytování přístupu ke svému hardwaru prostřednictvím cloudových platforem. Tímto způsobem již generují první příjmy, i když zatím nejde o rozsah, který by odpovídal vysokým očekáváním trhu. Vedle specializovaných společností se do vývoje kvantových čipů zapojují také velcí technologičtí hráči, například Microsoft (MSFT) nebo Alphabet (GOOG) , kteří disponují kapitálem i výzkumným zázemím potřebným pro dlouhodobý vývoj.
Přesto panuje shoda, že může trvat řadu let, než se kvantové výpočty stanou běžnou součástí komerčních aplikací. Technologie se posouvá kupředu, ale spíše postupnými kroky než náhlými skoky.
Časový horizont podle lídrů technologického sektoru
Nejistota ohledně časového rámce je jedním z klíčových faktorů, které by investoři měli v roce 2026 zohlednit. V minulém roce se k této otázce vyjádřil i Jensen Huang, generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) , který původně naznačil, že plnohodnotné využití kvantových výpočtů může být otázkou až dvaceti let. O několik měsíců později se však stal optimističtějším ohledně tempa vývoje, což ukazuje, jak dynamicky se pohled na tuto technologii vyvíjí.p>
Podobně šéf Alphabetu Sundar Pichai podle informací agentury Bloomberg uvedl, že praktické využití kvantových výpočtů může přijít v horizontu pěti až deseti let. Tyto odhady se liší, ale mají společného jmenovatele: kvantové výpočty nejsou technologií, která by měla v blízké době zásadně proměnit běžný život spotřebitelů. Jde spíše o dlouhodobou sázku na budoucnost.
Navzdory této nejistotě investoři v posledních letech masivně vstupovali do akcií kvantových firem v očekávání, že se jim podaří identifikovat budoucí vítěze už v rané fázi. Tento přístup však s sebou nese zvýšené riziko volatility, protože jakékoli zklamání nebo zpomalení vývoje se může rychle promítnout do cen akcií.
Co z toho plyne pro investory v roce 2026
Rok 2026 lze z pohledu kvantových výpočtů označit za fázi střízlivějšího hodnocení. Technologie má bezpochyby potenciál změnit pravidla hry v mnoha odvětvích, ale cesta k tomuto cíli bude dlouhá. Investování do kvantových akcií proto dává smysl především pro ty, kteří jsou ochotni držet pozice několik let a počítají s výraznými výkyvy hodnoty.
Je pravděpodobné, že společnosti v tomto sektoru budou i nadále oznamovat technologické průlomy a dosažené milníky. Tyto zprávy mohou krátkodobě podporovat ceny akcií, samy o sobě však neznamenají okamžitý přechod ke stabilním a vysokým ziskům. Kvantové výpočty se do každodenní praxe dostanou postupně a jejich plný ekonomický dopad se projeví až s odstupem času.
Pro investory to znamená nutnost rozlišovat mezi reálným technologickým pokrokem a přehnanými očekáváními. Kvantové výpočty mohou být jednou z nejvýznamnějších technologií příštích dekád, ale v roce 2026 zůstávají především dlouhodobou investiční tezí. Ti, kteří k nim přistoupí s realistickými očekáváními a dostatečnou trpělivostí, mohou v budoucnu těžit z jejich potenciálu – ovšem bez iluzí o rychlých a snadných výnosech.
Zdroj: Getty images