Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 ve výrazně lepší kondici, než mnozí očekávali ještě před rokem. Klíčové body Americká ekonomika dál roste solidním tempem, tažená silnou spotřebitelskou poptávkou Trh práce se stabilizuje, propouštění zůstává nízké a počet žádostí o podporu je omezený Inflace sice polevila, ale stále se pohybuje nad cílem Federálního rezervního systému Fed zatím se snižováním sazeb vyčkává a čeká na jasnější signály o vývoji inflace Nejnovější makroekonomická data ukazují kombinaci solidního hospodářského růstu, překvapivě nízké míry propouštění a inflace, která sice polevila oproti vrcholům z minulých let, ale stále zůstává nad cílem centrální banky. Právě tato kombinace faktorů vysvětluje, proč je Federální rezervní systém opatrný a pravděpodobně nebude s dalším snižováním úrokových sazeb spěchat minimálně do léta. Čtvrteční série ekonomických zpráv nabízí poměrně konzistentní obrázek: ekonomika roste, spotřebitelé utrácejí, firmy zatím hromadně nepropouštějí, ale cenové tlaky se nepodařilo zcela zkrotit. To staví měnovou politiku do složité pozice, kdy je třeba vyvažovat podporu trhu práce s bojem proti přetrvávající inflaci. Ekonomický růst zůstává silný, spotřebitel je hlavním tahounem Hrubý domácí produkt, který je hlavním ukazatelem výkonnosti ekonomiky, vzrostl ve třetím čtvrtletí revidovaným tempem 4,4 % v anualizovaném vyjádření. Původní odhad činil 4,3 %, takže revize směrem nahoru potvrzuje, že ekonomika byla ke konci roku ve velmi dobré kondici. Díky tomuto tempu byla americká ekonomika dobře rozběhnutá k tomu, aby v roce 2025 dosáhla růstu přes 2 % již pátý rok v řadě. Hlavním motorem expanze zůstávají spotřebitelské výdaje. Domácnosti ve třetím čtvrtletí utrácely výrazně a tento trend pokračoval i na začátku čtvrtého čtvrtletí. V říjnu i listopadu se spotřebitelské výdaje zvýšily shodně o 0,5 %, což signalizuje, že americký spotřebitel zůstává navzdory vyšším úrokovým sazbám a inflaci relativně odolný. Ve třetím čtvrtletí rostly spotřebitelské výdaje celkově o 3,5 %, přičemž v prvních dvou měsících čtvrtého čtvrtletí došlo pouze k mírnému zpomalení. To naznačuje spíše normalizaci tempa než náhlý útlum poptávky. Právě tato odolnost spotřeby je jedním z hlavních důvodů, proč se americká ekonomika vyhnula výraznějšímu ochlazení. Zdroj: Getty images Trh práce se stabilizuje, propouštění zůstává nízké Neméně důležitým faktorem je vývoj na trhu práce. Firmy sice v posledních měsících nevytvářejí velké množství nových pracovních míst, ale zároveň ani masově nepropouštějí. Počet lidí, kteří jsou každý týden propouštěni, je nyní nižší než před rokem, což je překvapivý výsledek vzhledem k hlasitým oznámením o propouštění ve velkých korporacích na podzim. Data ukazují, že tato oznámení se do reality trhu práce prakticky nepromítla. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v polovině ledna pohyboval kolem 200 000, což je historicky velmi nízká hodnota a jasný signál, že úroveň propouštění v ekonomice zůstává omezená. Pozitivním signálem je také vývoj počtu lidí, kteří již dávky v nezaměstnanosti pobírají. Tento ukazatel se stabilizoval v rozmezí 1,8 až 1,9 milionu osob. V předchozích letech, zejména do loňského podzimu, tento počet soustavně rostl, což naznačovalo, že nezaměstnaní mají problém najít nové uplatnění. Současná stabilizace je proto některými ekonomy vnímána jako známka uklidnění trhu práce. Právě takový vývoj chce Fed vidět. Od září centrální banka třikrát snížila klíčovou úrokovou sazbu, aby zabránila dalšímu zhoršování situace na trhu práce a nárůstu nezaměstnanosti. Zdá se, že tento krok pomohl zabránit prudšímu oslabení, aniž by ekonomiku výrazně přehřál. Inflace polevila, ale zůstává nad cílem centrální banky Navzdory pozitivnímu vývoji růstu a zaměstnanosti zůstává inflace hlavním problémem. Preferovaný inflační ukazatel Fedu, index PCE, vzrostl v listopadu na meziroční tempo 2,8 %, což představuje mírné zrychlení oproti 2,7 % v říjnu. Podobný vývoj byl patrný i u jádrové inflace, která se rovněž zvýšila z 2,7 % na 2,8 %. Inflace se tak stále drží výrazně nad 2% cílem centrální banky. I když se cenové tlaky oproti předchozím letům zmírnily, jejich návrat k cíli není jednoznačný. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že Úřad pro ekonomickou analýzu zveřejnil údaje o inflaci za říjen a listopad se zpožděním v jedné kombinované zprávě. Důvodem bylo rekordní 43denní uzavření vládních úřadů, které ztížilo sběr a zpracování dat. Právě tato nejistota kolem dat nutí Fed k opatrnosti. Klíčová prosincová zpráva o inflaci PCE, která má být zveřejněna zhruba za měsíc, by měla přinést jasnější obrázek. Někteří prognostici dokonce upozorňují, že inflace by se mohla poprvé za téměř rok znovu přiblížit k hranici 3 %, což by další snižování sazeb prakticky vyloučilo. Fed vyčkává, trhy s dalším snížením sazeb nepočítají Celkový obrázek naznačuje, že Fed není pod tlakem jednat rychle. Ekonomika roste, trh práce se stabilizoval a inflace sice není zcela zkrocena, ale zatím ani znovu dramaticky nezrychluje. Vedení centrální banky proto chce před dalším významným krokem vidět více dat potvrzujících, že inflace skutečně směřuje dolů a že trh práce zůstává v rovnováze. Očekává se, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny na svém prvním zasedání v roce 2026. Aktuální tržní prognózy naznačují, že k dalšímu snížení sazeb by nemuselo dojít nejméně do začátku léta. Tento postoj se promítl i do reakce finančních trhů. Akciové indexy Dow Jones Industrial Average a S&P 500 ve čtvrtek mírně posílily, zatímco výnos 10letých státních dluhopisů se zvýšil přibližně na 4,27 %. Trhy tak zjevně akceptují scénář delší pauzy v měnové politice. Celkově lze říci, že americká ekonomika na začátku roku 2026 působí překvapivě robustně. Silná spotřeba a stabilní trh práce dávají Fedu prostor k trpělivosti, zatímco přetrvávající inflace brání rychlému návratu k uvolněnější měnové politice. Právě tato rovnováha mezi růstem a cenovou stabilitou bude v příštích měsících klíčovým tématem pro ekonomiku i finanční trhy. Zdroj: Shutterstock