Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením až 200% cel na francouzská vína a šampaňská, a to jako součást snahy přimět francouzského prezidenta Emmanuel Macron k účasti v jeho iniciativě takzvané Rady míru. Tento krok investory znepokojuje nejen kvůli možnému dopadu na konkrétní odvětví, ale především kvůli signálu, že obchodní politika je stále otevřeněji využívána jako nástroj geopolitického nátlaku.Trumpova iniciativa Rady míru má být podle jeho vyjádření zaměřena nejprve na konflikt v Gaze a později i na další globální ohniska napětí. Projekt však od počátku vyvolává otázky ohledně role Organizace spojených národů a paralelních struktur globální diplomacie. Zdroj blízký Elysejskému paláci uvedl, že Emmanuel Macron nemá v úmyslu se k této iniciativě připojit. Trump na tuto informaci reagoval zostra a prohlásil, že pokud se Francie nepřidá, přijde tvrdá obchodní odveta.Výroky o 200% clech na francouzská vína a šampaňská zapadají do širší série útoků amerického prezidenta na Evropskou unii. Trump opakovaně dává najevo, že je ochoten využít cla nejen k ochraně amerického průmyslu, ale také k prosazování zahraničněpolitických cílů. V tomto případě by se jednalo o zásah do jednoho z nejcitlivějších exportních segmentů Francie. Spojené státy jsou totiž největším trhem pro francouzská vína a lihoviny, přičemž hodnota vývozu do USA by měla v roce 2024 dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur.Pro investory je klíčové, že hrozba nepřichází do prázdného prostoru. Evropská vína a lihoviny jsou již nyní zatíženy patnáctiprocentním clem, které bylo součástí širší obchodní dohody mezi USA a Evropskou unií uzavřené loni v létě. Francouzští producenti přitom dlouhodobě usilují o snížení této sazby na nulu. Trumpova nová hrozba tak představuje nejen krok zpět, ale potenciální dramatické zhoršení obchodních podmínek.Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie luxusního koncernu LVMH, který vlastní významné značky šampaňského včetně Moët & Chandon, v ranním obchodování oslabily přibližně o dvě procenta. Investoři se obávají, že další eskalace by mohla výrazně zasáhnout marže, objemy prodejů i investiční plány celého odvětví. Podle zástupců exportního sektoru se navíc negativní dopady předchozích obchodních opatření již projevily poklesem aktivity na americkém trhu o 20 až 25 procent ve druhé polovině loňského roku.Analytici upozorňují, že samotná hrozba cel má reálný ekonomický dopad, i když k jejich zavedení nakonec nedojde. Nejistota komplikuje investiční rozhodování, firmy jsou nuceny držet vyšší hotovostní rezervy a odkládat expanzi. To platí zejména pro kapitálově náročná odvětví, jakým je produkce vína a lihovin, kde se návratnost investic počítá v letech. Z investičního pohledu tak nejde jen o krátkodobý výkyv cen akcií, ale o strukturální riziko.Chcete využít této příležitosti?Francouzská politická reprezentace reagovala na Trumpova slova ostře. Ministryně zemědělství Annie Genevardová označila hrozby za brutální formu vydírání a zdůraznila, že Evropa má k dispozici vlastní nástroje, jak se bránit. Evropská unie již dříve diskutovala možnost odvetných cel v objemu až 93 miliard eur a také využití takzvaného nástroje proti nátlaku, který má blok chránit před jednostrannými obchodními hrozbami.Celá situace zvyšuje pravděpodobnost širšího obchodního konfliktu mezi USA a Evropskou unií. Pro investory to znamená vyšší volatilitu nejen v sektoru potravin a nápojů, ale i v dalších odvětvích citlivých na export a geopolitické vztahy. Zároveň se potvrzuje trend, kdy obchodní politika přestává být předvídatelným rámcem a stále více se stává proměnnou závislou na aktuálních politických cílech.Pro finanční trhy je zásadní, že Trumpovy výroky zapadají do širšího obrazu rostoucího geopolitického rizika. Pokud by se obchodní sankce skutečně začaly používat jako prostředek k prosazování zahraničněpolitických iniciativ, mohlo by to mít dlouhodobé důsledky pro globální obchodní systém. V tomto kontextu nejsou francouzská vína pouze symbolickým terčem, ale signálem, že hranice mezi diplomacií a obchodem se dále stírá.