Velká Británie se po měsících diplomatického úsilí o udržení preferenční obchodní pozice vůči Spojeným státům může ocitnout mezi největšími poraženými nového amerického celního režimu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států omezit původní cla prezidenta Donalda Trumpa sice krátce vyvolalo naději na zmírnění obchodního napětí, následná reakce Bílého domu však přinesla nové plošné clo ve výši 15 %. Pro britské podniky to znamená potenciální ztrátu konkurenční výhody. Británie dosud těžila z relativně nižší reciproční sazby 10 %, která jí poskytovala výhodu oproti některým jiným obchodním partnerům USA. Pokud však bude nová 15% sazba uplatněna plošně, britské firmy by se ocitly ve stejné pozici jako většina ostatních exportérů. Podle odhadů organizace Global Trade Alert by právě Spojené království zaznamenalo největší nárůst efektivní celní zátěže, následované Itálií a Singapurem. Britská obchodní komora varuje, že vyšší cla mohou zvýšit náklady britského vývozu do USA až o tři miliardy liber ročně a zasáhnout přibližně 40 tisíc podniků. Jde o široké spektrum odvětví, od tradičních exportů jako skotská whisky až po výrobce spotřebního zboží, například hraček. Pro mnoho firem je klíčová především předvídatelnost, kterou současná situace neposkytuje. Britští představitelé nyní intenzivně jednají s americkou administrativou s cílem zajistit výjimku nebo zachování původní 10% sazby. Vláda argumentuje dlouhodobým strategickým partnerstvím mezi oběma zeměmi. Takzvaný „zvláštní vztah“ však čelí novým zkouškám. Politické napětí se zvýšilo i v souvislosti s otázkou suverenity nad Chagosovými ostrovy a využíváním vojenské základny Diego Garcia. Nový celní režim je zaveden podle § 122 obchodního zákona z roku 1974 a může platit maximálně 150 dní, pokud jej americký Kongres neprodlouží. Některé výjimky by měly zůstat zachovány, například pro ocel, farmaceutické produkty a automobily, kde Británie dříve vyjednala výhodnější podmínky. To by mohlo zmírnit dopady na klíčová průmyslová odvětví. Přesto zůstává nejistota vysoká. Firmy exportující jiné produkty čelí riziku vyšších nákladů, které mohou snížit jejich konkurenceschopnost na americkém trhu. Některé podniky již upozorňují, že časté změny celní politiky komplikují plánování investic i cenovou strategii. Pro investory je situace významná z několika důvodů. Za prvé může vyšší celní zátěž negativně ovlivnit zisky britských exportérů a tím i jejich ocenění na akciových trzích. Za druhé může zvýšená obchodní nejistota oslabit podnikatelskou důvěru a brzdit investice. A konečně, oslabení exportu by mohlo mít dopad na kurz britské libry a širší makroekonomický vývoj. Analytici upozorňují, že americká administrativa bude v následujících měsících hledat způsoby, jak kompenzovat výpadek příjmů z původního celního režimu. To může znamenat další úpravy obchodní politiky. Pro Spojené království tak bude klíčové získat jasnou a stabilní dohodu, která by minimalizovala rizika pro domácí podniky. Z pohledu globálních trhů představuje britská situace příklad toho, jak rychlé změny v americké obchodní politice mohou přerozdělovat výhody a nevýhody mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco některé ekonomiky mohou z nového nastavení profitovat, jiné čelí náhlému zhoršení podmínek. Otázkou zůstává, zda se Británii podaří udržet privilegované postavení vůči Spojeným státům. Výsledek jednání může mít zásadní dopad nejen na britské exportéry, ale i na investory sledující vývoj evropských trhů v prostředí globální obchodní nejistoty.