Evropa v posledních letech investuje miliardy eur do začínajících firem zaměřených na klimatické technologie a deep tech. Mundi Ventures uzavřela fond Kembara s objemem 750 milionů eur, zaměřený na deep tech a klimatické technologie Fond cílí na evropské startupy ve fázích série B a C, kde dlouhodobě chybí růstový kapitál Kembara chce kombinovat kapitál s nedilutivním financováním a pomoci firmám lépe škálovat globálně Geopolitika a technologická suverenita hrají klíčovou roli v investiční tezi fondu Přesto podle řady analýz zůstává kritickým místem fáze růstu, zejména přechod startupů do série B a dále. Právě tuto strukturální mezeru se snaží adresovat nový fond Kembara Fund I, který spravuje Mundi Ventures. Společnost nyní uzavřela první kolo fondu ve výši 750 milionů eur, čímž vzniká její dosud největší investiční nástroj zaměřený na deep tech a klimatické technologie. Vznik fondu Kembara a jeho kapitálové zázemí Mundi Ventures už v roce 2024 získala 350 milionů eur od Evropského investičního fondu v rámci iniciativy European Tech Champions. Na tento základ nyní navazuje fond Kembara, který představuje pátý fond společnosti a zároveň její dosud nejambicióznější projekt. Podle regulační dokumentace ve Španělsku přitom existuje možnost, že konečná velikost fondu dosáhne až 1,25 miliardy eur, což by z Kembary učinilo jeden z největších evropských fondů zaměřených na růstový deep tech kapitál. Spoluzakladatel a generální partner fondu Yann de Vries otevřeně připouští, že získat 750 milionů eur během dvou let nebylo v současném prostředí jednoduché, zejména pro první fond nového zaměření. I přesto se podařilo přesvědčit institucionální investory o tom, že Evropa potřebuje silný růstový kapitál schopný proměnit univerzitní spin-offy a technologické startupy v průmyslově relevantní globální hráče. Fond Kembara je spravován samostatným specializovaným týmem v rámci Mundi Ventures a operuje z kanceláří v Madridu, Londýně, Barceloně a Paříži. Zakladatel Mundi Ventures Javier Santiso se zároveň stal spoluzakladatelem a generálním partnerem Kembary, která nyní zveřejnila i kompletní složení svého seniorního týmu. Tým s praktickou zkušeností se škálováním i selháním Vedle Yanna de Vriese a Javiera Santisa se k fondu jako generální partneři připojili Robert Trezona, specialista na klimatické technologie, a Pierre Festal, zaměřený na deep tech. Seniorním strategickým poradcem se stal Siraj Khaliq, bývalý partner fondu Atomico. Právě kombinace investičních a provozních zkušeností jednotlivých členů týmu sehrála klíčovou roli při získávání kapitálu od institucionálních investorů. De Vries do fondu přináší i osobní zkušenost s limity evropského ekosystému. Po působení v Redpoint eVentures Brazil a následně jako partner v Atomico přešel „na druhou stranu stolu“ a připojil se ke startupu Lilium, který se zaměřoval na elektrická letadla. Společnost sice získala více než 1 miliardu dolarů a vstoupila na burzu prostřednictvím SPAC, přesto však v roce 2024 ukončila činnost. Podle de Vriese nebyl problém v inovacích ani kvalitě týmů, ale v nedostatku vhodného růstového kapitálu. Tuto zkušenost označuje za traumatizující, ale zároveň formující. Jak sám uvedl, Evropa nemá problém se startupy ani s inovacemi, ale se škálováním. Právě tato slabina je jedním z hlavních důvodů vzniku fondu Kembara. Investiční strategie, geopolitika a ambice globálních šampionů Kembara se chce primárně zaměřit na investice do sérií B a C, přičemž plánuje vstupní investice v rozmezí 15 až 40 milionů eur do zhruba 20 společností. Velikost fondu však umožňuje i významné následné investice, které mohou celkově dosáhnout až 100 milionů eur na jednu firmu. To má startupům umožnit nejen další vývoj technologií, ale především rozšíření výroby a globální expanzi. Takové částky stále nejsou v Evropě běžné, i když se situace postupně mění. Na trhu se objevují další velké iniciativy, například spolupráce Elaia a Lazardu v rámci LEC nebo snahy fondu Plural o nový fond až do výše 1 miliardy eur. Přesto zůstává kapitálová náročnost deep tech a klimatických projektů zásadním omezením. Jedním z klíčových ponaučení z případu Lilium je podle de Vriese fakt, že získávání pouze vlastního kapitálu může být dlouhodobě problematické. Kembara proto nechce fungovat pouze jako klasický venture fond, ale usiluje i o zapojení nedilutivního financování. Cílem je pomoci zakladatelům optimalizovat kapitálovou strukturu a omezit nadměrné ředění, zatímco vybraní komanditní investoři mají možnost spolufinancovat úspěšné projekty i mimo samotný fond. Do strategie fondu se promítá také geopolitický rozměr. Podle de Vriese poroste podpora ze strany evropských státních fondů, vlád a korporací, které budou chtít systematicky budovat evropské deep tech šampiony schopné konkurovat globálně, nejen na domácím trhu. Tento kontext se odráží i v tematickém zaměření fondu, které zahrnuje technologie dvojího užití a obranné technologie s důrazem na ochranu evropské suverenity. Zároveň však Kembara odmítá, že by jejím cílem bylo pouze nahrazovat kapitál, který by evropské firmy jinak získaly v zahraničí. Podle de Vriese je v Evropě stále mnoho „skrytých pokladů“, které nevyužívají svůj plný potenciál. Jako ilustraci uvedl DeepMind, který byl v roce 2014 prodán společnosti Google za více než 500 milionů dolarů, přestože jeho hodnota je dnes odhadována na násobně vyšší částky. Udržení evropských technologických firem v Evropě se stává stále naléhavějším tématem v oblastech, jako jsou kvantové výpočty, polovodiče nebo vesmírné technologie. Ambicí Kembary však není vytvářet izolované regionální projekty, ale podporovat globální šampiony, kteří budou schopni expandovat napříč kontinenty. Tomu odpovídá i plán fondu ve druhé fázi aktivně zapojovat globální investory a zajistit přístup nejen na světové trhy, ale také ke globálním dodavatelským řetězcům. Fond Kembara tak představuje ambiciózní pokus řešit dlouhodobý strukturální problém evropského technologického ekosystému: přeměnu silných inovací v udržitelně škálované globální podniky.